České století

K přístupu, kteří zvolili autoři (Sedláček a Kosatík) Českého století k přiblížení nejdůležitějších momentů novodobé historie našeho státu, můžeme mít výhrady, můžeme o něm diskutovat, ale těžko se dá argumentovat proti tomu, že se jedná o jeden z nejzáslužnějších projektů, které v produkci naší veřejnoprávní televize vznikly. Povětšinou výborné herecké výkony jsou podpořeny kvalitně napsanými dialogy, nechybí ani chytře vystavěná dramatická struktura jednotlivých dílů - příkladem za všechny je asi nejlepší díl z první poloviny seriálu, Zabíjení soudruha, který je zarámován dvěmi dojemnými, i když z morální podstaty naprosto odlišnými popravami Milady Horákové a Rudolfa Slánského. Pokud se druhá půlka podaří tak jako ta první, budu moc spokojený. 80% (03.12.2013)

Slušný počin! Konečně se našel někdo, kdo zachytil důležité momenty a důležité osobnosti našeho národa. Pravda, komu dnes z mladých říká něco Masaryk, Beneš, Hácha... Sokol, legionáři... Jak zpívá Landa: ,,ideál husitů, promněnil se dnes na tlupu banditů...'' Málo víme o sobě, ba co víc čím dál méně. České století těm otevřenějším historii, národnímu uvědomění a snad i patriotismu přiblíží důležité milníky, kdy se u nás měnily dějiny. Já za námět tleskám, už dlouho mi tu něco takového moderně natočeno chybělo (vyjma různých TV inscenací). Po prvním dílu jsem spokojen. Nejsem si zcela jist zda v roce 1908 měl chrám Sv. Víta dostavěné již obě věže jak nám tvůrci předložili hned v úvodním pohledu na Pražský hrad. Překvapila mne skvělá podobnost Martina Huby s TGM (až na ten slovenský akcent) ale Huba hrál skvěle. I ostatní celkem věrně ztvárnili své historické hrdiny. K tomu krásné dobové interiéry i exteriéry, kostýmy.. Paráda! Mám malou výtku, i osobností a tváří znalý divák měl občas problém se orientovat s kým že to TGm rozpráví. Vysvětlující titulky (kdo je dotyčný) se často objevovaly často až v ději, kdy daná osoba již delší čas účinkovala. To mátlo. Souhlasím s ostatními těch minut na jeden díl je málo. Zvášť u TGM. Ale jak jsem řekl, něco takového tu už dlouho chybělo! Těším se na další díly. Zatím je to na 4 České lvy. * * * * tak po Benešovi přidávám pátou a to nás čekají naši paragáni v dalším díle... Dopisováno: Akce atentát byla také zdařilá ale opravdu dusivá byla poprava soudruha. Proces se Slánským se tvůrcům skutečně povedl od Gottwalda bloumajícího poloprázdným hradem házejícm ohryzky do vzácných váz až po veselou rozmluvu bachařů mlátícíh spící či již mrtvé tělo vyslíchaného - o tom zda po šichtě se sejdou ,,na jedno.''..* * * * * (28.10.2013)

Chtělo by to umožnit ohodnotit každou epizodu zvlášť, tak aspoň zde sumárně a stručně: 1) Velké bourání **** (nejlepší prvek: konfrontace Huby a Donutila), 2) Den po Mnichovu *** (Landa), 3) Kulka pro Heydricha **** (záměrná absence explicitního zobrazení klíčové události), 4) Všechnu moc lidu Stalinovi **** a půl (skvělé ztvárnění všech postav), 5) Zabíjení soudruha ***** (po všech stránkách absolutní vrchol první části cyklu). 6) Musíme se dohodnout **** (nelze vypíchnout nic konkrétního), 7) Je to jen rock´n´roll (nejcivilnější Marek Daniel ze všech 3 dílů s Havlem), 8) Poslední hurá ***** (rozhovor mezi Havlem a Dubčekem), 9) Ať si jdou ***** (závěr!) (27.11.2013)

Prvních pět dílů má jednoznačně vzrůstající tendenci. Masarykovská epizoda se s odstupem jeví jako sled nepříliš navazujících scén, z nichž vyčnívá rozhovor T.G.M s britským ministerským předsedou. Teprve tam se ukáže největší přednost Českého století: demýtizace historických postav provedená civilním a k diskuzím vybízejícím způsobem. Jednotlivé charaktery dostávají hloubku, dělení na "hodné" a "zlé" zde absentuje, historické osobnosti nám známé už jenom z fotek jsou "odmramorizovány". A to, že se z Klementa Gottwalda stala plnohodnotná tragická postava považuji skoro za zázrak. Sedláček má navíc vynikající čuch na herce, kteří s přehledem ustojí i příliš doslovné repliky (Huba, Trojan, Finger a především Vyorálek utkví v paměti na dlouho). Poslední epizoda o zabíjení soudruha Slánského se směle může řadit do žánru paranoidního politického thrilleru, v níž se tvůrcům podařilo zbavit neduhů předešlých dílů. Pokud bude zbylý kvartet epizod podobně kvalitní, máme zaděláno na nejvýznamnější televizní projekt v porevoluční historii. (26.11.2013)

Díl první: Velké bourání (1918) - Jako začátek dobré, sice se jedná jen několik střípků ukazujících Masarykovu politickou práci, ale naštěstí bez aureoly velkého tatíčka a to ve výborném hereckém podání Martina Huby, už se těším na další díly, kde budou opět výborní herci, ať už herecky (Trojan, Stránský, David Novotný a mnogo dalších), nebo typově se velmi ku své roli hodících (Daniel Landa). V dalších dílech snad přijde i více daný děj dílu, technicky a režisérsky vytříbené střípky jsou sice hezké na úvod, ale třebas dílu poMnichovskému, či Atentátnickému by určitě tenhle model rozhodně neslušel. Ale za tu zkratkovitost v závěrečné části by někdo zasloužil žhavým železem. Díl druhý: Den po mnichovu (1938) - Pro mě osobně v mnoha věcech kvalitnější, než-li část předchozí, bezmoc zúčastněných v některých částech je hmatatelná, herecké výkony opět výtečné a drobné zaškobrtnutí v některých dialozích jsou zapomenuty v závěrečné konfrontaci Beneš × Moravec. Závěrečný střih o několik let zde narozdíl od prvního dílu funguje výtečně, obzvlášť vzhledem k ději předchozímu. Díl třetí: Kulka pro Heydricha (1941) - Víc Trojana! Víc Trojana! I přes lehké zklamání, že se v ději vůbec neobjeví president Hácha, protože jeho cestu bych sledoval možná i raději, už jen kvůli tomu, že byl narozdíl od Beneše demokraticky zvolen. Jinak ale všechno funguje na výbornou, i ta druhá "hlavní postava" rozvědčíka Moravce, jen ho bylo opravdu spíš málo, klidně bych přenechal víc prostoru německému demokratovi. Technicky opět výtečné a vysoké potěšení skýtá fakt, že rozmluvy jsou tentokrát vedeny hned v několika jazycích a třešničkou je závěrečný, nádherný záběr na letadlo v mracích.Díl čtvrtý: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) - Energie. Obrovská energie snad ve všech dialozích, ovšem hlavně v těch komunistických, u nichž se Kosatík předvedl v tom nejlepším světle a podpořili ho i brilantní herci, kteří se svých úloh zhostili nebývale perfektně. Oceňuju fakt, že nikdo nedělal z komunistů svině a hajzli za každou cenu, není to potřeba, i takhle je vyznění nebývale temné. Tleskám výbornému dílu, u kterého jsem navíc dostal hlad (aneb cpaní párky od Marty). Díl pátý: Zabíjení soudruha (1951) Herecky opět naprosto neskutečné, skoro by jednomu bylo těch domácích komančů líto, po tomhle výkonu... Výtečné završení první části cyklu (nebo řady, jak to komu vyhovuje), takže si dovolím ohodnotit. Pokud budou díly následující stejně kvalitní, jako Všechnu moc lidu Stalinovi a Zabíjení Soudruha, jdu na pět. (28.10.2013)