Elephant
Elephant
Režie:
Gus Van SantScénář:
Gus Van SantKamera:
Harris SavidesHrají:
Alex Frost, Eric Deulen, John Robinson, Matt Malloy, Jordan Taylor, Carrie Finklea, Nicole George, Elias McConnell, Timothy Bottoms, Ellis Williams (více)Obsahy(1)
Slunečný den v areálu americké střední školy. Kamera sleduje pár chlapců i děvčat, kteří se míjejí na trávníku, na hřišti, na nekonečných chodbách školní budovy. Všichni působí uvolněně, sebejistě, možná dospěleji než jejich rodiče. Mají jména - John, Alex, Eric, Carrie -, ale na nikom z nich nespočine kamera tak dlouho, aby kolem něj vyrostl příběh. Nic zdánlivě nenapovídá tomu, jakým hrůzným dramatem vyvrcholí den. Ostatně i ono drama je zachyceno jakoby z odstupu: žádný obraz paniky, žádné výkřiky zděšení, jen záblesk překvapení v očích těch, jež jejich dva spolužáci bez emocí kosí výstřely.
Gus Van Sant pojal drama, jež se odehrálo ve škole v Columbine jinak než Michael Moore ve svém oscarovém dokumentu. Víc než sociopolitické souvislosti ho zajímá, co asi se dělo v myslích těch slušných a kultivovaných mládenců, kteří se rozhodli dát světu za vyučenou povražděním nevinných lidí a skoncovat s vlastním životem. Nehledá vysvětlení, je si vědom, že řetěz příčin je složitý. Bajka praví, že každý slepec líčí slona podle části jeho těla, kterou ohmatal.
(oficiální text distributora)
Recenze (236)
Gus Van Sant je prefíkaný. Vedel čo a a ako sfilmovať, aby vzbudil rozruch a vyvolal diskusie. Pritom jednak neprišiel po filmárskej stránke s ničím novým a druhak sa autorsky k ničomu nevyjadril. Ale aj tak dávam štyri hviezdy. Pretože mi pri jeho filme tuhla krv v žilách. ()
Elephant je natočen s chladným odstupem. Pár lidiček, jejichž osud bude za pár hodin zpečetěn, je nám představeno jménem a lehce naznačeno, co jsou zač, ale tím to končí. To je v pořádku, nestojím o citové vydírání a o připoutání k postavě, kterou mi záhy někdo zastřelí, k postavě, která je vzácná už tím, že je to prostě člověk. Odtažitost je ale dovedena až na samu hranici. Křik, hysterie, panika, cokoli emocionálního ze strany obětí či vrahů, jakýkoli přirozený akcent .... to vše asi považoval Gus van Sant za přiznání postoje nebo za slabost a nechtěl se namočit. ()
Zlatá Palma ()
Po formální stránce se nic originálního nekoná. Tarantinovsky roztříštěné a nelineární vyprávění tu bylo už mnohokrát. Van Sant ze začátku diváka ukolébává, aby ho pak o to silněji chytil pod krkem. Ale přeci jenom, ty záběry sledující studenty při chůzi a při různé činnosti byly na můj vkus až příliš dlooouuuhéééé a neměly žádnou výpovědní hodnotu. Van Sant nic neřeší, nic nevysvětluje, nepídí se po příčinách onoho hrůzného činu, pouze až dokumentaristickým stylem ukazuje události toho dne. Ten film je studený jako psí čumák a je otázka, jestli je takový přístup správný. A nedá se mi zastavit u samotné scény masakru. Oceňuju, že se Van Sant vyhnul lacinému ukazování naturalistických momentů zabíjení, ale podle mně to režijně nezvládl. Téměř žádný křik, studenti jen tak pobíhají sem a tam. Postava jednoho ze svědků, černocha Bennyho přijde do třídy, kde leží zastřelený student a u něho stojí dívka jakoby nic, založené ruce, žádné slzy, žádné emoce, žádný šok. Benny ji doprovodí k oknu a ona z něho vyleze úplně v poklidu, Benny se potom sebere a jde se nechat v klidu odprásknout. Copak takhle se lidé chovají ve vypjatých krizových chvílích, kdy jim jde o život? Ani náhodou....PS: Nejvíc mně stejně zamrazilo při scéně, kdy pošťák přijde se zásilkou, ve které je funkční samopal a vydá ho nezletilým děckám jen tak na podpis. Amerika a její zákon na volné držení zbraně je fakt na palici. ()
Jako v porcelánu. ()
Gus van Sant je profík. Určité režisérské kvality se mu v tomto filmu rozhodně upřít nedají. Neosobnost a podrobný rozbor dané nálady na škole zvládl na jedničku. Ona neosobnost je ale tak syrová a bez emocí, že je hodně těžké k filmu přistupovat jinak. Vše ostatně stojí a padá na samotném závěru, který je nad očekávání brutální. Nicméně neřekne vůbec nic o komkoliv na škole. Prostě suše ukazuje to, co se na škole dělo. Ale proč? Od toho je Michael Moore se svým dokumentem. ()
║Rozpočet $3miliónov║Tržby USA $1,266,955║Tržby Celosvetovo $10,012,022║ ()
Gus Van Santova ,,pozorovací" tvůrčí metoda se míjí účinkem, neboť díky ní je psychologický drobnokres hlavních aktérů školního masakru neúplný a dosti povrchní. Takovému tématu sluší estonská Klass, ne poněkud chladné, ploché a přeumělkované vyprávění amerického nezávislého režiséra. Z filmu se (jistě záměrně) vytratilo jakékoliv napětí a jako neorealististické obrazy snímek také neobstojí, neboť je divákovi podán (=vyprávěn) nelineárně v módním postmoderním tvaru. Je škoda, že tenhle film natočil právě Gus Van Sant (což je poznání hodně paradoxní)... Podobné filmy: Klass, Bang, bang, seš mrtvej!, Ben X, Šikana, Kdyby..., Bowling for Columbine ()
Filmový postup režie a kamery při téměř dokumentaristickém snímání běžného dne na střední škole před masakrem podle mne úmyslně potlačuje veškeré emoce a vyvaruje se jakýchkoliv komentářů. O to více pak mnou otřásla snadnost a chladnokrevnost krvavého zločinu. Jak to, že se nikdo neptá, jak je něco takového možné? Trailer: http://www.csfd.cz/film/117177-slon-elephant/videa/ ()
"Hej kluci, co jdete dělat? Táhni odsud a nevracej se. Bude tam řežba" - zamrazí. Od začátku tísnivý pocit a čekání na masakr. Harris Savides točí nádherný záběry, úhly kamery, zpomalené krásně plynoucí záběry bez střihu. Nelineární vyprávění se někomu může zdát natahované, ale pro mě jde o geniální načasování. Gus Van Sant se nesnaží na vše odpovědět a divák musí přemýšlet (není nám vše zodpovězeno, přesně, jako proč se všechny tyhle masakry dějí) - perfektní. ()
Poprvé mě Gus Van Sant opravdu oslovil. To proto, že silný námět bezpodmínečně pasuje k jeho režii. ()
Tak nějak mám dojem, že tady o ty děti vůbec nešlo. ()
(1001) Některý z uživatelů zde v komentáři psal, že kdyby Johnovi nebyly vidět odrosty, tak dá plné hodnocení. A já si právě myslím, že o těch odrostech to je. Gus je génius a ještě se to rýmuje. A jeho filmy jsou důkazem toho, že sebevědomí je klíč k filmu, ale pouze v případě, pokud člověk zůstane pravdivý a nepodlehne svodům. A slovo pravdivý používám ve smyslu "dobrý", nikoliv jako odpovídající faktům. A slovo "dobrý" používám v křesťanském smyslu hodný, čistý, čestný a nikoliv jako měřidlo úspěchu. "A person's mind stretched by a new idea can never go back to its original dimensions." ()
Kdyby si Gus Van Sant dal větší práci s prokreslením charakterů a hlubším zmapováním atmosféry ve škole a osudů jednotlivých aktérů závěrečné konfrontace, mohl z toho být dobrý a hlavně emočně silný film. Jenže režisér je ve své metodě zobrazování až autistický, takhle nějak musí koukat na mraveniště brouk, který omylem zabloudí do spleti jeho chodeb. O tom, proč došlo k masakru, se můžeme jen víceméně dohadovat a z náznaků usuzovat na šikanu. Sounáležitost s oběťmi pak tvůrce svým divákům maximálně zkomplikoval tím, že o nich prozrazuje jen minimum. Celkový dojem: 45 %. ()
Gus Van Sant je zárukou toho, že si nikdy nemůžete být jisti tím, čeho se od něj dočkáte. Jednou je to skvělý film Flákač / Narkomani, poté průměrný I na kovbojky občas padne smutek, geniální Dobrý Will Hunting a pak zase filmový omyl v podobě remaku Psycha. Slon je famózní kus filmařské práce. Vyprávění příběhu z různých úhlů pohledu jednotlivých studentů je velmi nápadité. Stejně jako výborná práce s kamerou, která jakoby pronásleduje každou postavu. Dlouhé záběry beze slov a do toho úchvatným způsobem zapadající Beethovenova Pro Elišku a má oblíbená Moonlight Sonate. Postupem času nám Sant ukazuje, že na první pohled zdánlivě spolu nesouvisející osudy hlavních postav se začnou vzájemně prolínat a vyústí až do konce. Skvěle vybráni jsou sympatičtí herci. Jen ty podobné, dlouhotrvající záběry mohou začít být s postupujícím dějem lehce nezáživné. Závěr filmu je jakoby ze sna. Žádný dojem paniky, žádný křik. Vše je neutrální a vyrovnané. Měla jsem pocit jakéhosi klidu i přes to, co strašného se tam dělo. Jakoby procházel člověk s kamerou a beze slov, bez povšimnutí a bez sebemenšího zájmu pořizoval záběry. Takto to Van Sant chtěl. A povedlo se mu to. Tak proč jsem dala "jen" tři hvězdičky...? ()
Obsahovo a myšlienkovo pomerne prekvapivo chudobný film, ktorý je prakticky len kvalitnou a herecky dobre zvládnutou rekonštrukciou onej tragickej udalosti z roku '99. Nejaká snaha o hlbšie psychologické pochody (zodpovedanie otázok prečo, čo ich k tomu viedlo, aké boli ich pocity, pred, počas a po čine) a zmýšľanie hlavných dvoch páchateľov je tu načrtnutá len veľmi okrajovo. Určite by som pred týmto filmom teda odporučil pozrieť si aspoň jeden z dvojice filmov ('Massacre at Columbine High', či dokument od Moorea), ktoré zobrazujú túto udalosť z vecného hľadiska. 60%. ()
Nic víc než poetická manýra s natahovanými steadicamovými záběry, tarantinovsky nelineárním vyprávěním a ohranými nebeskými pohledy. O tom, že zrovna tohle je ten pravý klíč k uchopení tragédie v Columbine, mě nepřesvědčí ani pár slonů... ()
Van Santov odstup nechápem. Baletí okolo horúcej kaše a tvári sa, že len ukazuje prstom. A pritom si toto téma tak žiada hĺbku. Letargické vrávoranie po chodbách bez zmyslu vytvára unavenú, odťažitú atmosféru a film sa aj napriek stopáži vlečie ako týždeň pred výplatou. Ak téma tragédie v Columbine, tak Moore...ten aspoň donúti človeka premýšlať. 60% ()
Ako uz mnohi okomentovali, polodokumentarna snimka rozputala obrovsky rozdiel nazorov, kedze nie kazdy znesie neuveritelne dlhe putanie kamerov za chrbatom studentov po takmer celej skole, ale na druhej strane ma ten film aj tak zaujal a nejaku chvilu po filme som mal dost mrazivy pocit. ()
So Slonom mám istý, skoro až osobný problém, keďže ma téma, ktorú spracováva, t.j. streľba na škole (v Columbine aj vo všeobecnosti) zaujíma a má ohľadne nej aj dosť načítané, napozerané a napočúvané.⚪Ak chceme film hodnotiť iba ako kinematografické dielo, nemôžeme byť vyslovene sklamaní. Dlhé nájazdy kamery, ktoré zaberajú postavy od chrbta, čím sa vytvára dojem, že je divák s postavou v rovnakom čase na mieste sú fajn voľbou, síce v období natáčania filmu neboli už ničím novým, čo by práve režisér vynašiel, ale budiž. Rovnako až akési reťazové rozprávanie, kedy sa perspektívy postáv strihom menia a celá kompozícia je tak poskladaná z kusov je filmársky (asi) vďačná, keďže zase vytvára dojem ,,deje sa to v reálnom čase" a ,, všetko so všetkým súvisí." Ak sa ale tieto postupy opakujú neustále, začnú extrémne liezť na nervy. Ako aj v tomto prípade. Po 45 minútach (a to som ešte veľmi dobrá) už má divák pokrk pomalých nájazdov a záberov na oblohu a stále čaká, kedy už teda príde tá akcia, to tragické, to, čo je témou filmu. A keď to príde, tak to vlastne nestojí za nič. ⚪Prečo? Pretože režisér očividne až priveľmi zapojil autorskú invenciu a rozhodol sa scény streľby natočiť vyslovene štýlom ,,oko kamery." MOŽNO SPOILER ... Postavy sú teda skoro úplne pokojné, robotické, žiaci počujú na chodbe streľbu a nikto sa ani nezdvihne zo stoličky, učiteľ povie, že to nič nie je, jeden žiak sa ide pozrieť na chodbu, otvorí dvere a je zastrelený hneď na prahu, pričom toto všetko vidia spomínaní spolužiaci a učiteľ a nikto nekričí, len tak-tak ho vôbec nejaká postava vtiahne späť do triedy, na čo k nemu ledva, skoro až vychadzkovým krokom príde učiteľ a pýta sa ho ležérnym tónom, či mu nič nie je, pritom študent krváca a je v bezvedomí, rovnako čierny študent len tak prechádza po chodbách, bez emócie, až vyslovene nakráča k vrahom a nechá sa zabiť? - KONIEC SPOILERU... U niektorých komentárov sa spomína, že toto ,,bezemociálne" zobrazenie režisérom bolo chcené a má naznačiť istú stratu akýchkoľvek emócií v podobnej chvíli, úplný blok, kedy neviete, čo robíte a hovoríte a telo ,,ide len na automatiku." Nemôžem sa s tým však stotožniť a priznávam, že viac emocionálne, nie explicitné alebo brutálne, ale surovo emocionálne, plné kriku, behu ľudí kade-tade a podobne by záverečné scény pôsobili oveľa presvedčivejšie, reálnejšie a v konečnom dôsledku i tiaživejsie, pretože celý tento ,, chladný" symbolizmus sa strašne míňa účinkom, je hrozne samoúčelný, a hlavne pri rekonštrukcii reálnej udalosti. (Pretože naozaj, tie pomaly po chodbách idúce postavy, ktoré vedia, že sa kúsok od nich strieľa a iné podobné scény sú skôr bizarné ako symbolické a skôr pripomínajú paródiu a parodovanie tej skutočnosti).⚪ A tým sa dostávam k hodnoteniu filmu ako k rekonštrukcii, či ak chceme ,,dokumentu" o streľbe na škole Columbine. Tu si režisér celkom dosť uletel a autorská invencia zašlapala, i keď pre mňa úplne nepochopiteľne a pre diváka, ktorý nie tak dobre pozná reálne udalosti mu možno aj skreslila pohľad na vec. ZASE MOŽNO SPOILER ... tá homosexualita, to akože načo?, prečo režisér/scenárista na konci vložil do monológu strelca informáciu, že zastrelili riaditeľa, keď nič také sa nikdy nestalo a zastrelený bol iba jeden učiteľ telocviku? Prečo v úplnom závere zastrelí jeden strelec druhého a potom sa ešte sám vyberie ďalej strieľať a hľadať ľudí po škole? Veď v realite sa obaja strelci ,,zašili" do jedálne a každý sa zabil/zastrelil sám, jeden krátkohlavňovou ručnou zbraňou strelou do spánku a druhý s vložením si brokovnice do úst, tak prečo to film úplne poprel a vymyslel si vlastný scenár udalostí?? Lebo údajne ani nechce byť podľa skutočných udalostí, ale len na motívy?⚪ Celý film je teda predovšetkým sondou do života vybraných mladých ľudí a toho, čo viedlo k osudným udalostiam, pričom ako divák pomaly pomyslene odpočítavame životnosť postáv. Škoda, že to odpočítavanie trvá skoro 90% filmu a už v polovici viac nudí ako baví a že v tých zvyšných 10% sú zvolené režisérom také postupy, ktoré nemôžem vystáť. ⚪Pretože fakt pardon, ale naozaj na mňa nemá ten cielený efekt, ak sa postavy v existenciálnej situácii správajú ako roboty, bez paniky, bez emócií, len preto, aby u diváka zafungovala reverzná psychológia a začal sa podvedome báť toho, akí sú všetci pokojní, divní, statickí. A hlavne pri tejto téme je taký spôsob spracovania fakt hovadina. Záver? - ak by som ako neznalec chcela vidieť niečo o Columbine, tak radšej reálny dokument, než toto rozvláčne, pseudonuansové čosi, čo pekne vyzerá, ale vlastne je studené ako zadok ľadového medveďa. () (méně) (více)