poster

Vetřelec: Vzkříšení

  • USA

    Alien: Resurrection

  • Slovensko

    Votrelec: Vzkriesenie

Akční / Horor / Sci-Fi

USA, 1997, 109 min (SE: 116 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ***

    „Země… taková díra!“ Upřímně, raději bych byl na ní, než na vesmírném korábu se dvanácti naštvanými vetřelci. To má pak i taková Ellen Ripleyová plné ruce práce. Zde přitom vystupuje skoro jako ikonická postava, které stačí pronést jedno dvě slova, aby divák uznale pokývl hlavou. A jaká je zatím poslední epizoda Vetřelce? Mno, ono to hodně záleží na vašich očekáváních. Mi například nedělalo problém akceptovat jej jako svižnou vesmírnou „požíračku“ s minimem opravdu strašidelných scén a inovací vůbec. Ale pokud jste velkými fanoušky alespoň prvních dvou dílů a s pohledem na jméno „delikátního“ francouzského režiséra Jean-Pierre Jeuneta vám ukápla chtivá slina, nejspíš vás zklame, že ke koukání není v podstatě nic víc než věčně uslintaní alieni a sexy Winona (nesnažte si to dávat do souvislosti :). Také jsem čekal větší „úchylnost“, bohužel, krapet odvázanější je pouze likvidace posledního mimozemského bastarda. Narozdíl od Fincherova Vetřelce nepůsobí tenhle tolik chaoticky a brzy po začátku vám bude jasné, kam a jakým způsobem směřuje. Minimálně podvodní akční scéna (jakkoliv za vlasy přitažená) byla bravurně zrežírována. Takže na Hollywood ucházející, na Vetřelce lehký podprůměr. Jelikož mám Hollywood radši než Vetřelce, volím sympatických 70% Zajímavé komentáře: tron, MIMIC, Tayen, PALINO(15.5.2007)

  • Shadwell
    *****

    Jestli něco charakterizuje vetřelčí tetralogii, pak nezvykle bystrý komentář celospolečenského obratu zájmu od fyziky k biologii, který proběhl ve dvacátém století, a s nástupem biologie úzce související enormní nakynutí všemožných třídních, sexuálních, pohlavních, etnických a rasových konfliktů. ____ Nakreslíme-li si úsečku, na jejíž jeden kraj umístíme biologii a na kraj druhý technologii, můžeme na ni směle rozmístit jednotlivé postavy ze všech čtyř dílů a úsečku jimi rovnoměrně zaplnit: k biologii patří lidé, dál od ní nelidsky vycvičení, biochemií napumpovaní vojáci, přesně mezi biologii a technologii náleží částečně animální a částečně strojoví vetřelci a samotná smíšenina člověka a zvířete Ripleyová, spíše k technologii se řadí kripl na vozíčku spoléhající na protetiku a do čistě strojové technologie spadají cyborgové. Vidíme jasný kontrast a z něj plynoucí monstrozitu. Daleko viditelnější se ve vetřelčí tetralogii diskutuje o rasách, etnikách nebo společenských třídách, zatímco fyzika, cestování v čase, jaderné zbraně a einsteinovská relativita vyklízí pozice. Posádky obrovských korábů, tito novodobí argonauti ovládající vesmírný prostor, se problematikou mezihvězdného cestování vůbec nezabývají, dokládají to dva ošoupaní technici, nebo spíš údržbáři lodi z jedničky. Problém se odehrává vždy na palubě. S přechodem z první do druhé poloviny dvacátého století se těžiště celospolečenské debaty v západním světě přesunulo od fyziky k biologii – k otázkám třídním (spodek lodi v jedničce připadá krysám a technikům, kteří na svých zádech nesou privilegovanou posádku), rasovým (výše uvedená osa biologie-technologie, odlišující morfologické a fyziognomické znaky jednotlivých skupin), sexuálním (poněvadž si nikdo z posádky nemůže být jistý identitou spolubližních, například cyborgů, kteří jsou od skutečných lidí k nerozeznání, vypovídá celá tetralogie více o nejednoznačné sexuální identitě a prvoplánový sexuální akt nechává stranou: mužatku Vasquezovou si pletou s chlapem, tekutá bisexuální identita vojandy Ripley vábí lesbičku Winonu Ryder i mariňáka Rona Perlmana, vězni ze trojky neviděli léta ženu a jsou tak odkázáni na homosexuální styk anebo sebeukájení a Ripley ve čtyřce je zároveň matkou vetřelce i jeho milenkou - sexuálně je to dost perverzní a pro prudérní Ameriku by to mohlo být silné sousto, ale nešokovalo je to, protože se jedná o film s monstry) a genetickým (vetřelčí tetralogie zahrnuje pestrý soubor prognóz od klonování živých tvorů přes zloděje orgánů a americké vědce napojené na farmaceutický organizovaný zločin až po možnost být chirurgicky transformován na neutrální pohlaví). Antičtí bohové jsou už minulostí, ale fátum řeckých tragédií je mezi námi stále přítomno v přestrojen za dědičnost a třídní boj. Z tohoto pohledu se často vykládají Star Wars nebo Star Trek jako maska, jejíž funkci je udržovat stav věci, ale která zároveň zakrývá nerovnosti a odlišnosti mezi samotnými lidmi. Obě tyto staromódní pohádky nabízí vzrušující návštěvy exotických krajin, cesty napříč galaxiemi a vesmír jako nekonečný prostor překypující těmi nejúžasnějšími objevy, které si jen člověk dokáže představit, ale jednotlivá etnika nikdy doopravdy nekonfrontují a nechávají je žít pohodlně na svém biotopu, kontinentu či planetě. Tím bagatelizují svět pozdního kapitalismu, v němž brutální zavádění sjednoceného globálního trhu ohrožuje veškeré lokální etnické tradice, včetně samotné formy národního státu. Tu přichází ke slovu vetřelčí tetralogie a na místo v nekonečném vesmíru decentralizovaných excesivních zábavných ras, které se tu a tam pošťuchují, je nutí žít pospolu a konfrontovat v uzavřeném klaustrofobním prostředí. Není hlavní vetřelec ze čtyřky, který v sobě slučuje lidské oči a vetřelčí umrlčí cizáckost, ve skutečnosti etnikem ze Třetího světa? Falešný zájem prospěchářských skupin na přežití vetřelců, patrný z každého dílu, které hodlají unikátní vetřelčí druh pěstovat s cílem získat dokonalého vojáka, kopíruje např. situaci z Haiti, jejíž pokusy o nastolení sociálně spravedlivého demokratického zřízení byly pokaždé zmařeny za aktivního přispění těch, kteří se předhánějí v organizování humanitární pomoci a pokrytecky se rozplývají nad neštěstím této „prokleté země". Místo jasných hranic a čitelných rozdílů ve Star Wars nebo Star Trek frančízách se vetřelčí tetralogie mnohem víc soustřeďuje na tělo fragmentizované, dislokované, na zážitek odporu, který se nás zvláště silně zmocňuje v kontaktu se substancemi opouštějícími naše tělo (jako jsou exkrementy, ostříhané vlasy a nehty, tělesné tekutiny atd.) nebo do těla vstupujícími (například vyplivnuté rozžvýkané jídlo). Původcem naší panické reakce je především zkušenost s něčím, co se vymyká jasně vymezené hranici mezi subjektem a objektem. Je to místo, kde se význam hroutí, podprahové hraničení, jež vymezuje, co je zcela lidské a co nikoliv. Tento efekt se ukazuje v narušení tělesnosti nedobrovolných hostitelů, ve vetřelčí královně opouštějící obří kladélko a rozervaných droidech, ze kterých vypadávají čipy a kabely, v barokní čtyřce dávající přednost asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením, nadsazeným proporcím, prostorově rozvinutým gestům, v nejkrajnější rovině pak v otázce mateřství a bytostného narušení pomyslně nejintimnějšího prostoru, který existuje – prostoru lidského, přesněji ženského těla –, a konečně ve vizitě děsivého klonovacího centra, kabinetu kuriozit nové doby plodové selekce, diskrétních předměstských klinik a starých dobrých ušmudlaných potratových doupat. ____ Bez zajímavosti nejsou posuny mezi jednotlivými díly série - v jedničce i trojce se popasovávají lidé s jedním vetřelcem, ve dvojce a čtyřce s celým hejnem - a z toho vyplývající změny v žánru: jednička představuje střet s iraconálnem, dvojka akci (katarzní moment), trojka slasher a čtyřka opět akci (druhý katarzní moment). Díky tomu se nabízí vnímat celou tetralogii jako jeden dramatický makrooblouk. Osobně si ale myslím, že je nejvhodnější číst celou tetralogii jako evoluci, s jakou se lidské plémě vypořádávalo s nočními můrami: v jedničce se střetávají s dosud nepoznanou noční můrou dospělí, ve dvojce děti, ve trojce se staví proti nočním můrám náboženství a ve čtyřce se s existencí monster, svých dětí a klonů musí vypořádat sama božská Ripleyová. Na začátku čtyřky říká, že všichni umřou, celá společnost, tak jako to říkala malá dívka ve dvojce. Jestliže se ve dvojce rozřešení otázky, kdo je lepší matka, jestli Ripleyová, nebo vetřelčí královna, odráželo v symbolickém střetu strojního nakladače s biologickou královnou, ve čtyřce zjišťujeme, jestli dokonale vyšlechtěná Ripleyová sní o ovečkách – jestli má Bůh noční můry a o čem sní ďábel. Lidská, byť mimořádně statečná Ripleyová z jedničky se ve čtyřce ztratila pod nánosem jedinečné a dokonalé nelidské bytosti, udílející nám tím krutou lekci ve stěžejní pointě celé tetralogie: my sami jsme vetřelci kontrolující naše těla. Lidství znamená, že vetřelec řídí zvířecí těla. Tělo je jen tělo, ovládá ho ego.(19.3.2010)

  • Melies
    ***

    5 / 10 Pomerne okatá snaha za každú snahu nájsť spojivo medzi tretím a štvrtým dielom nebolo to, čo ma naštvalo najviac - na môj vkus tam votrelcov ukazovali až príliš často, čo trochu podkopalo atmosféru (tie scény pod vodou fakt príliš nemusím), no čo je horšie, postavy sa mi zdali až príliš 'placaté' - nie síce tak, ako v Aliens vs. Predator, no na druhej strane k prepracovanosti mariňákov z dvojky majú ešte ďaleko. A bolo by to možno aj za dve *, nebyť zvlášť nechutného konca, ktorý sa mi, čuduj sa svete, z celého filmu páčil najviac - bolo to také nechutné, až to bolo krásne. A toho mutanta mi bolo normálne ľúto...(19.11.2005)

  • 3DD!3
    ****

    Tak konečně... Odlišné jak jen jen pokračování může být, hororovou atmosféru nahradila akční sci-fi jízda, která rozhodně nenudí. Whedonův scénář nabízí hodně nečekaných situací a solidní příběh. Není to sice tak atmosférický kus jako jsou první dva zářezy, ale tenhle osobitý přístup se mi taky zamlouvá. A na hlášky je čtyřka rozhodně nejúrodnější.(17.9.2011)

  • choze
    ****

    Po dokonale uzavřené trilogii jsme dostali ještě zvláštní přídavek. Přídavek, který sice vzkřísil z mrtvých hrdinku i její nemesis a učinil jejich souboj ještě intimnějším než minule, když propletl jejich DNA (svým způsobem vrchol této body horror série), ale nevytýčil žádný nový směr, kam by se série měla ubírat. To udělal až o mnoho let později Ridley Scott s Prometheem, když po třech pokračováních jeho původního filmu KONEČNĚ obrátil pozornost k původu Vetřelců. A tak tu máme jen velmi nápaditou, nahláškovanou a pěkně natočenou další vetřelcovskou štaci, jež oživila uzavřenou sérii jen proto, aby ji zanechala ve slepé uličce. Whedon ani Jeunet se každopádně nemají za co stydět.(26.12.2006)

  • - První z vetřelčích filmů, který se netočil v Anglii. Jedním z důvodů je, že Sigourney Weaver se nechtělo cestovat. (cariada)

  • - Posádka vesmírných pirátů operujících na hraně nebo zcela mimo zákon se později objevila coby hlavní motiv seriálu Firefly (od r. 2002), který vytvořil právě autor scénáře k tomuto filmu Joss Whedon. (MCZ)

  • - Ve filmu Vetřelec z roku 1979 se palubní počítač jmenoval "Matka". V tomto filmu se počítač jmenuje "Otec". (Chevees)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace