poster

Synové a dcery Jakuba skláře (TV seriál)

Drama / Historický

Československo, 1985, 13 x 55 min

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol, Daniela Kolářová, Marta Vančurová, Jaromír Hanzlík, Svatopluk Skopal, Petr Čepek, Stella Zázvorková, Jaroslava Obermaierová, Hana Maciuchová, Uršula Kluková, Zdeněk Martínek, Bronislav Poloczek, Ladislav Frej st., Josef Větrovec, Evelyna Steimarová, Miroslav Středa, Petr Haničinec, Boris Rösner, Václav Sloup, Světlana Nálepková, Břetislav Slováček, Zdeněk Žák, Oldřich Vízner, Jana Andresíková, Milena Steinmasslová, Julie Jurištová, Jan Hrušínský, Jiří Štěpnička, Radoslav Brzobohatý, Svatopluk Matyáš, Lenka Kodešová-Skopalová, Josef Bláha, Jaroslav Cmíral, Jiří Holý, Josef Patočka, Jiřina Štěpničková, Václav Kaňkovský, Vladimír Bičík, Jan Faltýnek, Zdeněk Řehoř, Pavla Maršálková, Jana Vaňková, Ondřej Kepka, Jiří Němeček, Vlastimila Vlková, Milan Riehs, Gabriela Osvaldová, Ludmila Roubíková, Robert Vrchota, Jindřich Narenta, Jiří Havel, Libuše Štědrá, Karel Houska, Rudolf Vodrážka, Otto Lackovič, Ladislav Šimek, Milan Neděla, Libuše Geprtová, Jindřich Hinke, Ivanka Devátá, František Kovářík, Marie Rosůlková, Bedřich Prokoš, Mirko Musil, Antonín Navrátil, Čestmír Řanda st., Karel Augusta, Jan Kuželka, Věra Koktová, Klára Jerneková, Antonín Molčík, Roman Hemala, Jan Vágner, Jiří Samek, Jan Pohan, Jiří Sedláček, Karin Babinská, Jana Janatová-Havlátová, Jan Vokurka, Alexander Kučerenko, Andrea Malá
(další profese)
  • Hapretor
    ****

    Nečekal jsem, že by mě tento seriál mohl bavit. Stalo se. Dietl umí psát, Dudek režírovat a osazenstvo hrát. Skvělá role Krampola. Čekal jsem nudu a blbost. Hle, v každém díle je nějaký zvrat, nuda se nedostavila. Jednotlivé postavy dobře vykreslené. Na české poměry velmi pěkně udělaný a záživný seriál.(7.8.2011)

  • Skuby47
    ****

    S potěšením jsem se po čase znovu podívala na jeden z posledních seriálů Jaroslava Dietla, který charakterizuje rozsáhlý mnohogenerační příběh, výborní herci a skvělé herecké výkony. Z kladných postav se mi líbil Jiří Krampol a jeho černý humor v roli hostinského Pepy. Ještě více mne zaujal Petr Čepek, který v roli drsného hospodáře předvedl velmi působivý výkon. Nejskvěleji si vedl v záporné roli mstivého udavače Petr Haničinec, který ji zahrál s gustem a natolik přesvědčivě, že jsem se mnohdy neubránila přání, aby už s ním konečně někdo zatočil. Nebudu poukazovat na propagandu, protože jsem tam žádnou nenašla. Seriál se v době reálsocialismu odehrával i točil, nemohl tedy onen fakt pominout. Pokud jej budu srovnávat se současnou ubohou televizní seriálovou tvorbou, která možná žádnou propagandu neobsahuje, ale je natolik sterilní, že se za ni budeme časem stydět, tak tento osud tomuto seriálu dozajista nehrozí.(2.8.2013)

  • dr.fish
    ****

    Seriál pro mne po letech překvapením. Škoda, že zhruba od roku 1945 (tímto rokem měl skončit) už nemá grády a ztrácí na tempu. Téměř k neuvěření je to, že až zas tak neagituje a komunisté jsou líčeni s neskrývanou střízlivostí až kritikou. I když postavy jsou černobílé, děj je maximálně zjednodušen, tak už to v seriálech bývá. Přesto je znát, že si s dějovou linkou dal Dietl práci. Doba o které je řeč přináší spoustu nepříjemných dějinných zvratů, které ve svobodné době scénárista vítá, ale v totalitě to komplikuje situaci. Jak se stavět k Rakousku- Uhersku, sudetským Němcům, Mnichovu, Únoru, aby se to Soudruhům líbilo a zároveň to nebyla sračka? Tvůrci do toho šli odvážně a prsama, až jsem se chvílemi divil, že jim to dovolili natočit. Agitka tam je, ale daleko daleko míň, než jsem čekal. Poválečných dějin se tvůrci očividně zalekli a raději řešili jen rodinné problémy. Vcelku ale nemám námitek. Stojí za vidění alespoň jednou.(30.3.2011)

  • kingik
    ***

    Mně se nejvíc vybaví, jak chtěli tehdy nejméně padesátiletého Munzara omladit, aby vypadal na dvacet let. To se nedalo. No obrovský "lochec" jsem hodil, co si budeme povídat. Ale to nebyla legrace, to byl vážně míněný seriál. A pak se tlačilo na to, co vydrží divák. Konverzovalo se, občas došlo k něčemu dramatickému. Pak se vyfukovalo sklo, ale bylo poznat, jak to za herce dělají skuteční profesionálové. Seriál na tu dobu nákladný a s kvalitním hereckým obsazením a měl výhodu v tom, že nebyl tak snadno zapamatovatelný. Když ho reprízovali, klidně se něj dalo dívat, jako když jede v premiéře, protože jsem si z něho pamatoval jen určité úseky nebo skoro nic. Patřil k tomu lepšímu, co bylo vytvořeno v české seriálové tvorbě. Jarda Dietl si s postavami uměl vyhrát jako nikdo. 60%(25.4.2012)

  • Pulper
    ****

    Nejsem kdovíjaký znalec Dietlových seriálů. Kdybych měl z té poloviny, co znám, vybrat nejlepší, původně Dietlovské (ne adaptace), tak chronologicky vzato: Nemocnice na kraji města, Malý pitaval z velkého města a právě Synové a dcery Jakuba skláře. Dietl napsal několik šíleností poplatných režimu a nevím, nakolik chtěl a musel. Pravděpodobně to bylo stylem něco za něco. I v těchhle seriálech se řeší režim, strana, soudruzi. Ale Synové a dcery Jakuba skláře ukazují zmíněné věci v trochu jiném světle. U Pitavala byly ironické náznaky, v Nemocnici se jen mluví o straně, V Jakubovi je to otevřená kritika zmetků, kterým se nový režim hodil, a slabochů, co získali funkci, ale neuměli s ní pořádně naložit; ale i pochopení pro lidi, kteří si prostě mysleli, že dělají dobrou věc. Označení jako propaganda prostě úplně nesedí. Už proto, že mezi nejsympatičtější postavy patří kapitalisté hostinský a majitel hutě. Tenhle seriál je hlavně o obyčejném chlapovi, který chce jen poctivě dělat dobrou práci, a jeho rodině. Zajímavým ho za mě dělá výborný scénář, krása sklářského umění a naprosto boží herecké výkony. Několik herců tu předvádí své životní role. Úplně nejvíc jsem si užíval Krampolova hostinského Pepu, hajzla Boška v podání Petra Haničince, Danielu Kolářovou v netypické roli selky, buzerované svým manželem, Frejova vejtahu a zbabělce Hammerschmieda, Lukavského jako podnikatele Krahulíka, roztomilou Hanu Maciuchovou v roli Němky Lídy, Rösnerova brusiče skla a pozdějšího gestapáka Schlapkeho a Munzarova Jakuba. K věku bych měl výhrady jen v prvním dílu. Štěpánková vypadá na čerstvou matku moc staře a Munzarovi těch 20 let taky nikdo nevěří. Ani mi nesedělo to jeho vychloubání. Od druhého dílu už to byl jiný člověk. Jako by předtím pořádně nevěděl, jak toho cucáka zahrát a pak se cítil silný v kramflecích. Ale jeho vývoj postavy od nějakých 40 do 80 let je škola herectví. Strašně se mi líbí, že když se Jakub spravedlivě naštve, je z něj démon. Ale jinak mírný, pokorný, mírumilovný chlapík. Problém jsem měl i s postavou Schlapkeho, kde je to spíš scénářem. Vím, že spousta lidí měnila povahu, životní názory atd., ale u něj to byl moc velký skok. Chlap, který se učí česky, chce být součástí české komunity, bojuje za práva dělníků, a pak najednou cvak a je z něj nácek jak poleno, kterému na Češích nezáleží a cynicky pronásleduje a vraždí. To už na mě působil věrohodněji nafoukaný posera Hammerschmied. Nejlepší scény seriálu jsou dělání poháru na ukázku, intimčo za kuchyní a když Jakub řve na Hammerschmieda, aby něco dělal. P.S. V příštím životě chci být sklářem :-)(7.2.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace