Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(TV seriál)
Drama / Historický
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol, (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (106)

Tosim 

všechny recenze uživatele

ACHTUNG - SPOILERS! Tak MUSÍM změnit názor. Souhlasím, že je to životní role Jiřího Krampola (několikrát opakované vtipy v pořadu Nikdo není dokonalý mu zkrátka k duhu nejdou), na druhé straně tvrzení, že "nejméně sympatické postavy v seriálu byli komunisti" je chybné. Postava, kterou hraje Petr Kostka je jelimánek, kterého komanduje jeho žena (ať je pošťák, v odboji nebo na ministerstvu), ale rozhodně není nesympatický, či záporný, spíš jen hodný k politování. (A také se následně poučí z "krizového vývoje".) Postava Petra Haničince nikdy žádný komunista nebyla (jen převlékač kabátů) a taky s ním Stb řádně zatočila. Pokud se na to díváte jako na několikagenerační výpověď o lidských osudech (což uměl Dietl vždycky nejlíp), NEURAZÍ VÁS TO. Navíc Jakubův "práh života" nevidíme a přichází do městečka jako víc než dvacetiletý... ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

13/13 Rodinná sága z Albrechtické huti se odehrává v letech 1899-1957 a sleduje tak takřka celý život skláře Jakuba Cirkla a jeho rodiny. Dlouho jsem o seriálu jen slýchala a když se konečně prolomily ledy, byla jsem velice ráda za obě novodobé reprízy na Primě. Protože nic není horšího v současnosti, než cenzura naruby. Fascinující vyprávění pamětníků předrevolučního (premiérového a do té doby posledního) vysílání bylo maximálně pozitivní a já jsem si pak zamilovala především geniální figury hrané Borisem Rösnerem, Danielou Kolářovou, Jiřím Krampolem, Hanou Maciuchovou a Světlanou Nálepkovou. Samozřejmě, že zub času taky udělal svoje, ale pro fandy českého seriálu není Sklář nikdy špatnou volbou. A politika? Snad si to dnes všichni umíme přebrat a zůstane nám jen to dobré. ()

Reklama

monolog 

všechny recenze uživatele

Dietl je prostě Dietl. To se musí nechat, že ten seriály psát uměl. A to na to ani neměl nějakou pitomou scénáristickou newyorskou školu, jako ty dvě slepice Bártlů, co teďka píšou Rodinný pouta. Úspěšně jsem se tomuto seriálu vyhýbal a zjišťuju, že to byla chyba. Samozřejmě, že nebýt herců a režiséra, nebyl by to tak dobrý seriál, ale i tak. Od první chvíle mě to chytlo a teď už si nenechám ujít ani jeden díl. Nejzajímavější jsou zatím díly z poválečné doby, kdy se kritice nevyhne ani slavná KSČ. A je jedno, jestli Kostka je manželkou ušláplej úředníček, nebo Haničincova postava jen kabátějící se zmetek, nebo ne. Nebyli to ostatně všichni kabátějící se zmetci? Někteří komunisti museli být dobří, někteří museli režimu plně a vážně věřit, jinak by se tu neudržel tak dlouho. Ti dobří komunisté položili životy ve válce a v padesátých letech a ti všichni zlí překabátění přežili dál. To podle mě je hodně velká kritika. Že nakonec na každého dojde, to už je jen malý ústupek cenzuře a všem těm přeživším zlým. Všechny postavy jsou tu pěkně charakterně popsané, ať už na ně bylo kolikchtělo času, žádnej tu nepřipomíná draka ve větru. A co se týká maskování, srovnejte to třeba s nyní novou Ságou rodu Forsythů. Luděk Munzar může těžko v třiapadesáti vypadat na dvacet, ale všem ostatním to stárnutí lze uvěřit. Nevypadají tu všichni pořád stejně jako u Forsythů, kde damian Lewis byl od dvaceti do devadesáti rozlišenej jen chůzí a šedinama. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Nesympatický Luděk Munzar v titulnej úlohe sklára Jakuba Cirkla mi bol protivný a vlastne aj všetci jeho synovia a dcery. Tento trinásť dielny televízny seriál ma nikdy moc nebavil. Sága tohto sklárskeho rodu ma nudila. Takže sa radšej o tom nebudem viacej rozpisovať. No aby sa nepovedalo, tak pridám ku svojmu komentáru aspoň chronologický zoznam dielov: Vandrovník, Huťmistr, Návrat, V novém domě, Krize, Stěhování, Skrýš, Jaro, Voda, Krahulíkova vila, Ochranná známka, Nedělní směna, Jubileum. ** ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Poslední velké dílo Jaroslava Dietla je oslavou rodiny, dělného života, práce. Způsobem, který dalekosáhle přesáhl dobovou míru otevřenosti a obnaženosti, proniká hluboko do novodobých dějin naší země způsobem, který je vůbec nejtěžší. Mikrosondou, na jejímž pozadí-okraji se jaksi en passante zrcadlí i tzv. velké dějiny. Jeden z našich nejkreativnějších tradičních průmyslů, sklářství, symbolizuje životní oblouk dělnické osobnosti Jakuba Cirkla. Křemenitého člověka s démantovým jádrem, nosný prvek, kolem kterého se formuje celá rodina, v závěru seriálu již s vyrůstající čtvrtou generací. Galerie silných lidských typů i jejich opaků je nadána plnohodnotným osobnostním vybavením. Hluše nevyznívají ani záporné postavy ve skvělých ztvárněních Petra Haničince a Borise Rösnera. Jedinečný Krahulík senior je nesporně jednou z životních úloh Radovana Lukavského. Jakub Cirkl zařazuje Luďka Munzara mezi naše herecké velikány předcházející generace Hrušínských, Brodských, Vosků. Nezapomenutelné jsou ve svých úlohách i Hana Maciuchová a krásná a lidsky přesvědčivá Marta Vančurová. Výraznou a ve své herecké dráze až překvapivě "gendrovou" roli dostala Dana Kolářová. O Krampolovi již byla řeč. Cirklova rodina je celkem individualit, pro něž je rodinná pospolitost a poctivost křížená se statečností všedního dne vším. Velkolepě založený scénář v necelých 14 hracích hodinách přesvědčivě zvládá takřka šedesát let našich novodobých dějin (1899-1957). Obstává i ve zvláště zranitelných scénách: vášnivé Cirklově lásce s vdovou Krahulíkovou, nesnadných životních osudech Cirklových dcer, strhujícím popisu skutečné tváře komunistického režimu. Hrdinové SYNŮ A DCER neprovozují sex, ale skutečně se - milující - oddávají milování. Jejich jedinou ctižádostí je poctivě pracovat bez ohledu na místo a funkci, které právě zastávají. Stávají se tím zrcadlem nejen doby, ve které se seriál odehrává, ale i dneška, který v mnoha případech jásot a kvalitu niternost, jakoby ani neznal. Je tématem nejen pro magisterskou, ale ještě více pro dizertační práci. Ne pro jednu, ale pro celou plejádu námětů, které Dietl rozhazuje jako osévač obilná semena při jarním či podzimním setí. V povšechných glosách tohoto v tomto případě nadmíru stručného komentáře šlo naznačit jen nemnohé. Každý díl totiž doslova hýřil nápady, jimž nebyl často cizí ani humor. Zdánlivě tendenční seriál nesporně patří k nadčasové klasice české národní dramatické tvorby. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (24)

  • Luďkovi Munzarovi bylo v době natáčení 50, v prvním díle musel přesto ztvárnit 19letého mladíka. (M.B)
  • V závěrečné scéně, kdy Jakub Cirkl (Luděk Munzar) přijde večer do hutě k peci a kamarád mu podává džbánek s pivem, tak když mu ho vrací, postaví džbánek do koryta s vodou, ten se však ve vodě převrhne, ale v dalším záběru džbánek ve vodě stojí. (M.B)
  • Scéna, kdy Jakub Cirkl (Luděk Munzar) vstupuje do KSČ, byla do seriálu vložena na příkaz nejvyšších míst, ovšem Jaroslav Dietl ji odmítl napsat a pouze spolu s Jaroslavem Dudkem domluvili Munzarovi (kterému se vzhledem k jeho přesvědčení do něčeho podobného vůbec nechtělo), aby to tam „někam tak nějak přidal“, protože by byla škoda, aby kvůli tomu seriál nedotočili. Munzar to pak popsal slovy: „V díle, který se odehrával v roce 1945, jsem přišel za Petrem Kostkou, který hrál mého syna, a řekl mu něco ve smyslu: Ty tady člověče furt sedíš, pořád něco děláš, dej mi přihlášku do strany, ale hlavně se musíš pořádně nažrat. (cundak)

Reklama

Reklama