Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

Skuby47 

všechny recenze uživatele

S potěšením jsem se po čase znovu podívala na jeden z posledních seriálů Jaroslava Dietla, který charakterizuje rozsáhlý mnohogenerační příběh, výborní herci a skvělé herecké výkony. Z kladných postav se mi líbil Jiří Krampol a jeho černý humor v roli hostinského Pepy. Ještě více mne zaujal Petr Čepek, který v roli drsného hospodáře předvedl velmi působivý výkon. Nejskvěleji si vedl v záporné roli mstivého udavače Petr Haničinec, který ji zahrál s gustem a natolik přesvědčivě, že jsem se mnohdy neubránila přání, aby už s ním konečně někdo zatočil. Nebudu poukazovat na propagandu, protože jsem tam žádnou nenašla. Seriál se v době reálsocialismu odehrával i točil, nemohl tedy onen fakt pominout. Pokud jej budu srovnávat se současnou ubohou televizní seriálovou tvorbou, která možná žádnou propagandu neobsahuje, ale je natolik sterilní, že se za ni budeme časem stydět, tak tento osud tomuto seriálu dozajista nehrozí. ()

Belsazar 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Velice dobře odvedený seriál o Cirklově potomcích mě vždy bavil. Bohužel dojíždí na politicky ovlivněné pozadí. Velmi uznávám Dietlovu schopnost vystihnout různé rodinné a jiné vztahy + navíc schopnost zhostit se toho v rámci dlouhého časového úseku (skoro celého jednoho života), ovšem ty bolševické hlášky jsou občas až k nevydržení. Ale dá se to, myslím, přehlédnout. Beru tenhle seriál jako výpověď o tom, jak se lze na historii dívat a do určité míry tento pohled i chápu. A třeba též vzpomenout, že řada herců si zde střihla skvělě zahrané postavy (za všechny Petr Haničinec, Jiří Krampol, či Boris Rösner). Určitě stojí za zhlédnutí, ale asi by člověk o československých dějinách měl vědět víc. ()

Reklama

curfew77 

všechny recenze uživatele

Moc hezky napsaný seriál, exkluzivní herecká sestava, Haničincův možná nejlepší československý televizní záporák všech dob a pro nedivadelní publikum zdaleka nejviditelnější role Luďka Munzara. Vadily mi jen místy dost papundeklové interiéry a rozvláčné tempo některých scén (oboje je ovšem snadno pochopitelná daň době, kdy SaDJS vznikaly), a pak taky přeci jen naivní zápletka kolem sebeobětování Toníka v podání Sváti Skopala - takhle pitomě by se asi nezachoval ani (románový) Julek Fučík. Jinak ale velmi poučné a místy hodně silné. Dá se to napsat skoro u všech Dietlových seriálů - takové věci se už dneska prostě netočí. 80 %. ()

Haniczka 

všechny recenze uživatele

Škoda, že se tento seriál nenatočil o dvacet let později. Protože rodinná sága o sklářské rodině, více sepjatá v ději, bez politických pozadí a třeba i s méně postavami jdoucími víc do hloubky, by mě velmi bavila. Tohle je takové řidší těsto s dobrými herci a slabším scénářem. A nebýt Munzara a Krampola, tak by to bylo jen za dvě hvězdičky. ()

Hapretor 

všechny recenze uživatele

Nečekal jsem, že by mě tento seriál mohl bavit. Stalo se. Dietl umí psát, Dudek režírovat a osazenstvo hrát. Skvělá role Krampola. Čekal jsem nudu a blbost. Hle, v každém díle je nějaký zvrat, nuda se nedostavila. Jednotlivé postavy dobře vykreslené. Na české poměry velmi pěkně udělaný a záživný seriál. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • V seriálu se vyskytuje ještě jedna sklářská huť, o které se mluví jako o té v Ostrově. S jejím hledáním se filmový architekt nezatěžoval, posloužila ta samá jako „Albrechtická“, jen byla nasnímána z míst zadního traktu objektu. (sator)
  • Luďkovi Munzarovi bylo v době natáčení 50, v prvním díle musel přesto ztvárnit 19letého mladíka. (M.B)
  • Epizoda se odehrává v roce 1942. Když listonoš (Petr Kostka), jde do domu Floriána (Zdeněk Martínek), jsou ve vedlejším domě velká čtvercová okna, která se vyráběla až v 70. letech. (M.B)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama