poster

Synové a dcery Jakuba skláře (TV seriál)

Drama / Historický

Československo, 1985, 13 x 55 min

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol, Daniela Kolářová, Marta Vančurová, Jaromír Hanzlík, Svatopluk Skopal, Petr Čepek, Stella Zázvorková, Jaroslava Obermaierová, Hana Maciuchová, Uršula Kluková, Zdeněk Martínek, Bronislav Poloczek, Ladislav Frej st., Josef Větrovec, Evelyna Steimarová, Miroslav Středa, Petr Haničinec, Boris Rösner, Václav Sloup, Světlana Nálepková, Břetislav Slováček, Zdeněk Žák, Oldřich Vízner, Jana Andresíková, Milena Steinmasslová, Julie Jurištová, Jan Hrušínský, Jiří Štěpnička, Radoslav Brzobohatý, Svatopluk Matyáš, Lenka Kodešová-Skopalová, Josef Bláha, Jaroslav Cmíral, Jiří Holý, Josef Patočka, Jiřina Štěpničková, Václav Kaňkovský, Vladimír Bičík, Jan Faltýnek, Zdeněk Řehoř, Pavla Maršálková, Jana Vaňková, Ondřej Kepka, Jiří Němeček, Vlastimila Vlková, Milan Riehs, Gabriela Osvaldová, Ludmila Roubíková, Robert Vrchota, Jindřich Narenta, Jiří Havel, Libuše Štědrá, Karel Houska, Rudolf Vodrážka, Otto Lackovič, Ladislav Šimek, Milan Neděla, Libuše Geprtová, Jindřich Hinke, Ivanka Devátá, František Kovářík, Marie Rosůlková, Bedřich Prokoš, Mirko Musil, Antonín Navrátil, Čestmír Řanda st., Karel Augusta, Jan Kuželka, Věra Koktová, Klára Jerneková, Antonín Molčík, Roman Hemala, Jan Vágner, Jiří Samek, Jan Pohan, Jiří Sedláček, Karin Babinská, Jana Janatová-Havlátová, Jan Vokurka, Alexander Kučerenko, Andrea Malá
(další profese)
  • sportovec
    *****

    Poslední velké dílo Jaroslava Dietla je oslavou rodiny, dělného života, práce. Způsobem, který dalekosáhle přesáhl dobovou míru otevřenosti a obnaženosti, proniká hluboko do novodobých dějin naší země způsobem, který je vůbec nejtěžší. Mikrosondou, na jejímž pozadí-okraji se jaksi en passante zrcadlí i tzv. velké dějiny. Jeden z našich nejkreativnějších tradičních průmyslů, sklářství, symbolizuje životní oblouk dělnické osobnosti Jakuba Cirkla. Křemenitého člověka s démantovým jádrem, nosný prvek, kolem kterého se formuje celá rodina, v závěru seriálu již s vyrůstající čtvrtou generací. Galerie silných lidských typů i jejich opaků je nadána plnohodnotným osobnostním vybavením. Hluše nevyznívají ani záporné postavy ve skvělých ztvárněních Petra Haničince a Borise Rösnera. Jedinečný Krahulík senior je nesporně jednou z životních úloh Radovana Lukavského. Jakub Cirkl zařazuje Luďka Munzara mezi naše herecké velikány předcházející generace Hrušínských, Brodských, Vosků. Nezapomenutelné jsou ve svých úlohách i Hana Maciuchová a krásná a lidsky přesvědčivá Marta Vančurová. Výraznou a ve své herecké dráze až překvapivě "gendrovou" roli dostala Dana Kolářová. O Krampolovi již byla řeč. Cirklova rodina je celkem individualit, pro něž je rodinná pospolitost a poctivost křížená se statečností všedního dne vším. Velkolepě založený scénář v necelých 14 hracích hodinách přesvědčivě zvládá takřka šedesát let našich novodobých dějin (1899-1957). Obstává i ve zvláště zranitelných scénách: vášnivé Cirklově lásce s vdovou Krahulíkovou, nesnadných životních osudech Cirklových dcer, strhujícím popisu skutečné tváře komunistického režimu. Hrdinové SYNŮ A DCER neprovozují sex, ale skutečně se - milující - oddávají milování. Jejich jedinou ctižádostí je poctivě pracovat bez ohledu na místo a funkci, které právě zastávají. Stávají se tím zrcadlem nejen doby, ve které se seriál odehrává, ale i dneška, který v mnoha případech jásot a kvalitu niternost, jakoby ani neznal. Je tématem nejen pro magisterskou, ale ještě více pro dizertační práci. Ne pro jednu, ale pro celou plejádu námětů, které Dietl rozhazuje jako osévač obilná semena při jarním či podzimním setí. V povšechných glosách tohoto v tomto případě nadmíru stručného komentáře šlo naznačit jen nemnohé. Každý díl totiž doslova hýřil nápady, jimž nebyl často cizí ani humor. Zdánlivě tendenční seriál nesporně patří k nadčasové klasice české národní dramatické tvorby.(7.10.2011)

  • Ony
    ***

    Z prvních dílů jsem byla velmi rozpačitá. Nebylo mi jasné, jak může být seriál o muži, který usouloží svou manželku k smrti, zároveň tak těžkou socialistickou agitkou. I z jiných důvodů to působilo strašně neohrabaně. Skoky v čase jsou příliš radikální, počet postav moc velký, dvaapadesátiletý Luděk Munzar hraje mladého vandrovníka. Jakmile však synové a dcery dospěli a rozjely se naplno jejich životní příběhy, seriál promluvil poctivou dietlovštinou, které je těžké odolat. Vyprávění se stalo plynulejším, a tím pádem i návykovým. Zároveň jsem si uvědomila, že zas tak těžká agitka to v rámci možností není (alespoň jsou tam hodní kapitalisté Krahulíkovi a sympatický živnostník Pepa). Potřeba obdařit každého sourozence rozdílným charakterem a osudem spojená s potřebou reflektovat historické události a období, nutně vede ke vzniku velmi náročného konstruktu. Scénárista, režisér i herci však konstruují tak šikovně, že si to ani nemusíte uvědomovat, když se o to nesnažíte. Takže po zhlédnutí všech epizod můžu říct, že jsem si u toho pěkně odpočinula a pitomé mi to přišlo jen chvílemi a jen trošku.(11.12.2010)

  • MM_Ramone
    **

    Nesympatický Luděk Munzar v titulnej úlohe sklára Jakuba Cirkla mi bol protivný a vlastne aj všetci jeho synovia a dcery. Tento trinásť dielny televízny seriál ma nikdy moc nebavil. Sága tohto sklárskeho rodu ma nudila. Takže sa radšej o tom nebudem viacej rozpisovať. No aby sa nepovedalo, tak pridám ku svojmu komentáru aspoň chronologický zoznam dielov: Vandrovník, Huťmistr, Návrat, V novém domě, Krize, Stěhování, Skrýš, Jaro, Voda, Krahulíkova vila, Ochranná známka, Nedělní směna, Jubileum. **(14.12.2017)

  • 6thSun
    ***

    Když hraje Kostka (ročník 1938) syna Luďka Munzara (1933), něco asi není úplně v cajku. Nejstrašidelnějším momentem je ale snaha (v té době 16ti letého) Ondřeje Kepky naverbovat svého tatínka (opět Munzar) do komunistické partaje...Kepka to říká tak sugestivně, že se mně udělalo fyzicky nevolno. A pokud vám v Nemocnici na kraji města vadily (zdánlivě) nekonečné záběry na průběh operací, zde je to prováděno ještě útrpněji, k tomu detailní pohledy do rozžhavené pece, což opravdu není balzám na oči. Dalo by se to sice přetáčet, jenže švenky na horký sklenářský oranž jsou zákeřně rychlé a nečekané, že je snad lepší na to nekoukat vůbec. Tři hvězdy dávám za několik tradičních Dietlových perel, jako třeba když se Munzar dozví, že musej všichni naverbovat do I. světový války, popadne pivo, vychlastá ho na ex, zařve "Když je to kyselý, tak ať je to jako vocet!", načež s půllitrem mrdne vo zem a všichni huťský kolem něj pak udělají to samý. To jsem měl husinu i na bradavicích.(2.1.2013)

  • ivamka
    ****

    Když to srovnám se současnými seriály, je to jednička. Dobově zasazený seriál a Luděk Munzar zde zestárnul o padesát let asi. Moc dobře zahrané a divím se, že i komunisti pustili ukázku toho, jak se to mlelo od počátku dějin. Škoda, že nenatočili pokračování ve stylu Vyprávěj. Bylo by to mnohem pravdivější. Hodně mně zajímá jak jsou na tom skláři dnes. Krásné ukázky výroby skla.(7.8.2013)

  • - Seriál se natáčel v malé vesničce Tasice. Kromě herců byli všichni ostatní opravdoví skláři a tam, kde se zrovna nepracovalo na záběru, běžela normální výroba. Všichni v huti vyfasovali na začátku natéčení svůj filmový kostým a když přišel pokyn: "Dnes se natáčí", utíkali se do něj obléci. (Karlos80)

  • - Luďkovi Munzarovi bylo v době natáčení 50, v prvním díle musel přesto ztvárnit 19letého mladíka. (M.B)

  • - Hostinec, kde se koná silvestrovská zábava na přelomu roku 1899 a 1900, je ve skutečnosti hostinec v Mnichovicích u Prahy. (Cucina_Rc)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace