Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (46)

  • V seriálu se vyskytuje ještě jedna sklářská huť, o které se mluví jako o té v Ostrově. S jejím hledáním se filmový architekt nezatěžoval, posloužila ta samá jako „Albrechtická“, jen byla nasnímána z míst zadního traktu objektu. (sator)
  • Záběry z Albrechtic – myšleno městečko, nikoli huť – byly natáčeny v Mnichovicích u Prahy. Byly tu například vytvořeny scény bouřlivých schůzí, ať šlo o členy KSČ nebo Henleinovce, nebo příjezd rudoarmějce na náměstí, který zlikviduje poslední německé vojáky a poté mu Josef Cirkl (Jiří Krampol) přináší lahev se skleničkami na přípitek. Několikrát se v záběru objeví i místní kostel Narození Panny Marie. Pikantní bezesporu je, že skutečný hostinec na mnichovickém náměstí v těch místech nebyl, nacházel se v jeho levém dolním okraji – původně to byl zájezdní hostinec, dnes už ve své původní podobě neexistuje a na jeho místě stojí obchodní dům Mnichovka. (Robbi)
  • Předlohou rodiny skláře Jakuba Cirkla byl Jaroslavu Dietlovi slavný sklářský rod Rücklů. Se scénářem pomáhal Dietlovi Antonín Rückl, který byl sklářem a vlastnil sklárny. Jméno Rückl ale nesmělo být v seriálu uvedeno, protože členové rodiny byli na černém listu tehdejšího komunistického režimu. Dietl se tedy rozhodl vytvořit přesmyčku a z Rückla, udělal Cirkla. Rückl - Rikl - Cirkl. (Leeenilka)
  • Skláři v Tasicích viděli v roce 1986 nový seriál dříve než ostatní televizní diváci. Bylo to tenkrát na konci ledna. Československá televize přivezla do jídelny autobusem video, dva barevné televizory a hosty. Na místo natáčení se tehdy vrátil i představitel hlavní role Luděk Munzar. Ten se však s ostatními nedíval v jídelně na televizi. Nechtěl se koukat sám na sebe. Během předpremiéry pro zaměstnance byl raději u pece. Sundal si kabát, čepici, šálu a pomocí sklářské píšťaly si vyfoukal tři půllitry. Několik se mu jich sice nepovedlo a skončily ve střepech, přesto místní mistři uznali, že talent k tomuto řemeslu herec má. [Zdroj: iDnes.cz] (rakovnik)
  • Scéna, kdy Jakub Cirkl (Luděk Munzar) vstupuje do KSČ, byla do seriálu vložena na příkaz nejvyšších míst, ovšem Jaroslav Dietl ji odmítl napsat a pouze spolu s Jaroslavem Dudkem domluvili Munzarovi (kterému se vzhledem k jeho přesvědčení do něčeho podobného vůbec nechtělo), aby to tam „někam tak nějak přidal“, protože by byla škoda, aby kvůli tomu seriál nedotočili. Munzar to pak popsal slovy: „V díle, který se odehrával v roce 1945, jsem přišel za Petrem Kostkou, který hrál mého syna, a řekl mu něco ve smyslu: Ty tady člověče furt sedíš, pořád něco děláš, dej mi přihlášku do strany, ale hlavně se musíš pořádně nažrat. (cundak)
  • Světlana Nálepková měla v roli předepsáno řízení historického automobilu, což ji činilo jisté potíže, a proto ji musel Bronislav Poloczek během pauz při natáčení vysvětlovat tzv. meziplyn, bez kterého nešla v autě zařadit rychlost. (cundak)
  • Luďkovi Munzarovi bylo v době natáčení 50, v prvním díle musel přesto ztvárnit 19letého mladíka. (M.B)
  • Hostinec, kde se koná silvestrovská zábava na přelomu roku 1899 a 1900, je ve skutečnosti hostinec v Mnichovicích u Prahy. (Cucina_Rc)
  • Luděk Munzar (Jakub Cirkl) získal roku 1987 za svou roli diváckou cenu Zlatý květ v kategorii nejoblíbenější seriálový herec. (JoranProvenzano)
  • Seriál se natáčel v malé vesničce Tasice. Kromě herců byli všichni ostatní opravdoví skláři a tam, kde se zrovna nepracovalo na záběru, běžela normální výroba. Všichni v huti vyfasovali na začátku natáčení svůj filmový kostým a když přišel pokyn: "Dnes se natáčí", utíkali se do něj obléci. (Karlos80)
  • Postavu Jakuba napsal scénárista Jaroslav Dietl přímo pro Luďka Munzara, aby mu splnil svůj někdejší příslib role ze silvestrovského pořadu, kde se potkali. (cariada)
  • Sklářská huť v Tasicích, kde se natáčelo, pochází z roku 1796. Je jedna z nejstarších v Evropě. Dnes je přístupná jako skanzen a je Národní památkou. Později byla pojmenována jménem Jakub na památku seriálu zde natáčeného. (jenik71)
  • V seriálu byly pece vytápěny plynem a přívodní potrubí bylo zakryto dřevem. (jenik71)

Synové a dcery Jakuba skláře - Skrýš (1985) (epizoda) (E07)

  • Jako vozidlo taxislužby lze spatřit vůz Praga Alfa vyráběný v letech 1913–1942. Tento automobil má v zadní části speciální nástavbu na výrobu plynu ze dřeva. Nutnost jezdit na dřevoplyn přinesl nedostatek pohonných hmot, které šly přednostně armádě. (sator)

Synové a dcery Jakuba skláře - Jaro (1985) (epizoda) (E08)

  • V hospodě zpívají ruští vojáci společně s českým osazenstvem ruskou baladu „Volga, Volga mat' rodnaya“, známou též jako „Stenka Razin“. Text napsal Dmitri Sadovnikov v roce 1883. Autor hudby je neznámý. (sator)

Synové a dcery Jakuba skláře - Voda (1985) (epizoda) (E09)

  • Bošek (Petr Haničinec) nosí na rukávu pásku s písmeny RG. Jedná se o tzv. Revoluční gardy. Revoluční gardy byly ozbrojené jednotky českých dobrovolníků, působících od 23. května 1945 do srpna 1945 v českých zemích, a to zejména v pohraničí. Protože si často vykládaly zákony ve svůj prospěch a obohacovali se na majetku Němců, říkalo se jim rabovací gardy. (sator)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama