Džúni kokuki

Abych se vyjádřil k tomu, co na následujících řádcích shrnu, je to absolutně úžasné anime (ale to je nadhodnocené :D ), ne fakt, moc lepších jsem zatím neviděl. Ještě než začnu, ano je tu ten Jhereshawův komentář, je to dobrý komentář, takže bych vlastně ani ten svůj nemusel psat, jak to někteří také udělali, ale bohuže se v zásadních věcech neshodujeme a to mě přivádí k první větě. Trošku spoilery: První díly byly pro mě něco neuvěřitelného. Nebyla tam jedíná postava, se kterou bych nesympatizoval (no trochu jsem ze začátku neměl rád Keikiho) a nechápal její psychycké pochydy a myšlení. Asi neoblíbenější postava prvních pár dílů byla pro mě Yuka. Já celý svůj dosavadní život sním a jsem zároveň ambiciózní, takže jsem moc dobře pochopil, jak jí mohlo psychycky zdeptat to, že není ta hlavní. Já bych se pravděpodobně také uchýlil téměř ke všemu, abych to zvrátil, to mi věřte. Na druhou stranu, kdo by nepochopil Youko, holku, která tam v první řadě být nechtěla. Ta psycho část s tím mečem a rodinou, myslím si, že by mě to osobně zničilo. Asano- ten byl klasicky téměř v pohodě, zatím se mu nic nedělo, sám tomu úplně nevěřil a navíc měl dost starostí o Youko a Yuku, takže na začátku nešílí. Pohopitelné, ne? Asanův vývoj dál mě zhnusil, ale taky si to dokážu představit, s nikým se nedomluvíte, máte hlad, přátelé zmizeli, sám v cizím světě, on moderní japonec, žádný skaut nebo tak něco. No abych pokračoval dál. Další věcí, která pro mě byla velice zajímavá, i kdyby už jen, protože se mi nikdy nestala, bylo to, že mě seriál úmyslněnechával zapomínat na důležitá fakta. Byl jsem do toho tak zabrát, že když se objevila třeba ta saya (pochva), úplně mě to dostalo, jak všechno do sebe zapadlo. Nebo, když oficiálně zjistili, že je císařovna. Vždyť ten fakt byl jeden z prvních věcí, co se dozvíte, a přesto mě zaplavila obrovská radost. Je to zvláští. Také je krásně zpracován vztah s Japonskem, co se stalo, když Yoko zmizela a pod., např. v sword art online, tam to skoro vyřešit neuměli, je to docela těžké, když si to tak vezmete a musíte vymyslet originální řešení a tady díky tomu ještě podpořili důvod změny psychyky Yoko. Musím tomu, ale i něco vytknout. Moc mě nebavila ta část s těmi příběhy o těch holkách (o tý královně a tý služce), to bylo na můj vkus trochu dlouhé a bez akce, i když to samozřejmě seznamovalo se světem, což je jednoznačně bonus. Jo, ale trpěl jsem při příběhu kirina země Tai, to mě upřímě nebavilo hodně. Ale ta konečná část před 39. dílem, to byla lahoda. Krásně promyšlené, dvorské intriky spojené neuvěřitelně krásnou akcí. Fakt, když Youko bojuje s mečem, to je opravdu krásně vymyšlené, hlavně to není jen tupé cinkání meče o meč, ale různé chytrosti (například jak tomu jednomu vojákovi přišlápla meč do země :) ). Musim říct, že bych si vedení státu počínal jinak než Youko, ale ona to nakonec zvládla mnohem zajímavějším stylem. Celý příběh jsem se celkem dobře orientoval, různá jména a postavy, jelikož často pociťuji náklonnost spíše k vedlejším postavám, snadno si je potom zapamatuji, neboť čekám, co provedou. Navíc ke všemu dobrému, co jsem zatím sepsal, přičtěte i to, že naprosto miluji anime, kde je Čínská mytologie a taky to, že je to jedna z nejhezčích a zároveň nejzajímavějších kreseb, se kterými jsem se kdy setkal. Poslední dobou se snažím kreslit mangu (moc mi to nejde :) ), a tak si přirozeně prohlížím různé styly a můžu vám říct, že jsem neviděl podobný tvar očí u kteréhokoliv kreslíře. Rád bych studoval mangu Twelve kingdoms, jestli nějaká je. No myslím si, že už jsem to vychválil snad přesmíru, ještě malí dodatek kirina země En mluví stejný člověk, co mluví mou oblíbenou postavu Ranmu, takže to také oceňuji :). Závidím všem, co to ještě neměli možnost vidět. (05.02.2014) (méně) (více)