Insomnie

Tam, kde Nolanova verze dominovala zjevně vyšším rozpočtem a vytříbenější režií nabízí norský originál pouze lehce nadprůměrné řemeslné provedení a pár výtvarně pěkně odvedených scén. Tak, kde si Nolan hojně vypomáhal všemožnými technickými vějičkami, působí norský originál hodně uměřeně. Přesto je z mého pohledu lepší, protože narozdíl od hollywoodské morálky nabízí seversky neučesanou zkazku o psychicky labilním detektivovi, který nedojde k žádnému vyššímu právu a celým příběhem propluje jako nevyspalá kreatura, která hraje jen a jen na sebe. Žádný řád, žádný zločin a trest. Všimněte si do očí bijících rozdílů ve scéně se psem a s výslechem kamarádky zavražděné, tam nejlépe vyniká rozdíl mravného amerického vidění a severské drsné školy. Skarsgård je úžasným prototypem hrubého a vnitřně hnusného zástupce práva, proti němuž vrah vyhlíží jako vyrovnaná a harmonická bytost. Škoda jen, že narozdíl od Williamsova mordýře je norská verze trochu nevýrazná a vzájemné dialogy s detektivem nemají patřičné pnutí. Ale vzato do důsledku mi kombinace norské přírody a psychické trosky v rouše zástupce práva velice sedla a užil jsem si jí víc než americkou verzi. A to navzdory faktu, že technicky se Norové s Nolanovou brilancí jen sotva mohou meřit... (04.02.2008)

Zatímco v případě krimikomedie Hlava nad vodou dopadá vzájemné porovnání norského filmu a americké předělávky jednoznačně ve prospěch originálu, v případě Insomnie jde o vyrovnaný souboj. Norský originál je mnohem autentičtější, syrový, postrádající klasické okořeňující scénáristické kličky a efekty. Scénárista není k divákovi zdaleka tak vstřícný jako jeho americký protějšek, takže některé momenty a motivy nejsou oproti americké verzi podány tak polopatisticky. Americká verze boduje lepším vymodelováním vraha, kterého si zahrál výborný Robin Williams, zatímco v norské verzi hraje jednoznačně prim kriminalista v podání Stellana Skarsgarda. Jeho vyhořelý policajt ovládaný temnými démony je z hlediska filmového diváka vlastně zápornou postavou a film nekončí žádnou katarzí, spíš na jeho konci zůstává v divákovi pachuť z podivného vítězství spravedlnosti nad pachatelem zločinu. Závěrečný pohled do planoucích Skarsgardových očí je mrazivý... Norská Insomnie u mě boduje svou "obyčejností" - Engstromovou partnerkou a protihráčkou není pohledná filmová hvězda typu Hillary Swank, ale tuctová žena, co pracně zápasí se svými mindráky. Vůbec se o hrdinech norské Insomnie dá říct, že se svým myšlením a činy vymykají zavedeným šablonám amerických studií. Norský film je kriminálkou až ve druhé linii. V první řadě je to studie nezvládaných erotických vášní, pokrytectví, zbabělosti a neschopnosti vytvořit funkční partnerský vztah...Celkový dojem: 85 %. (14.11.2008)

Nebudu nic srovnávat, nejsem regálová brigádnice v Tescu. Insomnie nakročila velmi směle, vůně jemně propečeného bifteku se pomalu rozpínala místností, ale jak odplula mlha, začal film pomalu vychládat. Syrovost je fajn, tu mám rád, ale já osobně bych to dokořenil trošku větší špetkou napětí. (Challenge Tour 2015, film č.13) (13.04.2015)

Skvělý thriller. Mrazivá atmosféra, výborný scénář a zajímavě psychologicky prokreslený a nejednoznačný Jonas Engström ve výtečném podání Stellana Skarsgårda, režie filmu je taktéž na vysoké úrovni. Americký remake s Al Pacinem je také výborný a je těžké říct, který je lepší, oba filmy přistupují k látce jinak. (28.11.2009)

Nemůžu se ubránit srovnání s americkou předělávkou. Tu jsem viděl jako první a velmi se mi líbila. Takže z originálu jsem měl trochu obavy. Ale nakonec se ukázalo, že je stejně kvalitní, a zároveň stejně kvalitní, jako americký remake. Nestává se často, aby k takové situaci došlo. Současně je to skoro jiný film, ale není. Prvky jsou známé a jiné. (02.09.2017)