Star Trek V: Nejzazší hranice

No jo, pětka. No jo, lichej díl. To jsem se na to mohl rovnou vyjebat. Hele, představa tří chlapů na stmelujícim výletě v americký divočině mi nahání hrůzu sama vo sobě, ale jelikož už je to celkem čtvrtej film (Khan se nepočítá, na Khana mám i přes svý tvrdý hodnocení a komentář dobrý vzpomínky) rochnící se v nostalgii plnejch dvacet let potom, co seriál skončil, tak to už jen nevěřícně mrkám. Ani šlechetnej terorista v podobě Spockova bráchy snímek moc nezachraňuje, jelikož jeho katarze přichází v podobě nějaký pseudo-sci-fi metafory o zbytečnosti hledání reálnýho boha nebo co, já nevim – je to obří hlava a střílí z očí blesky. Jelikož je na scéně zhruba pět minut a setkání s ní není zrovna nejchytřejc napsaný, nemá právo si nárokovat víc, než pár zdviženejch obočí. Ani Enterprise v havarijnim stavu nakonec nepřidává do zápletky prakticky nic, než křečovitej pokus o to vyždímat ze Scottyho ještě trochu humoru. Celkově je Final Frontier zkrátka a dobře produkt neutuchající touhy geeků vidět víc z jejich oblíbenýho sci-fi univerza v době, kdy TNG ještě pořádně nevdechovala sérii novej život. Možná i proto je překvapivý, že se posádka vrátí ještě v jednom, Kirk (a do jistý míry Chekov se Scottym) dokonce ještě ve dvou celovečerácích. (16.07.2014)

Bože, proč... Spock a létající boty? Uhura balící Scottyho? Kirk vs. bůh? Shatner se dostal k režii a snažil se ze svého kapitána udělat až moc velkého borce, což dopadlo nejhůř jak mohlo. Půl filmu tak jen nevěřícně kroutíte hlavou, co se to sakra děje a kam se poděla inteligence trekovských zápletek. Některá odhalení jsou sice fajn (McCoyův otec), jiná však z rodu debilních (Spockův bratr) a celý příběh je bohužel jen jedno velké rádoby filosofické krafání, které se nakonec promění v mlácení prázdné slámy. O zabitých hláškách a hrozných tricích nemluvě. (21.04.2009)

|90%| Pátý film ST. No, koukám, že hodnocení zde na csfd je takové průměrné. Ale co, chápu, že určitý pokles to je, ale pro mě minimální. DOSLOVA minimální. Rozhodování mezi 4 a 5* mě také trochu deptalo, ale ne moc dlouho, takže nakonec jsem se štědře mému milovanému ST odměnil. Každýho věc jak kdo hodnotí. Já jsem možná trochu větší fanoušek ST, ale tak dost o tom. První film: Star Trek: Film (1979) měl odlišnou atmosféru a další tři filmy: Star Trek: Khanův hněv (1982), Star Trek: Pátrání po Spockovi (1984) a Star Trek: Cesta domů (1986) měli stejnou atmosféru a navazující děje. Tohle je zcela odlišný a dá se říci mnohem skromnější film. Takže proto takový neúspěch ? Se divím, páč mě to přišlo opět skvělé. Bylo zde dost dialogů, dobré hlášky. Má nejoblíbenější trojice postav: Kirk, Spock a McCoy mě zde bavili přímo nehorázně. Nechybělo zde popichování McCoy vs SPock. Příběh zde byl zajímavý, už od úvodu. Akorát co bych vytknul je, že mohl být lépe pojat úvod a hlavně finále mi přišlo trošku odbyté a ne moc dobře vysvětlené. Ale to je asi tak jediné. Už to nemělo co víc nabídnout, ale pořád jsem díky podobné atmosféře, vtipným scénám, skvělé herecké sestavě nadšen. Hudba mi asi v rozhodování mezi 4 a 5* jasně pomohla abych přilepšil. Jerry Goldsmith skládal hudbu už k prvnímu filmu o ST, a sice: Star Trek: Film (1979). Tam složil přímo parádně soundtrack. Zde kopíroval a upravoval své motivy i do tohoto snímku čímž mě vlastně dost potěšil. Bylo to v menším ražení ten náboj co se týče celkového soundtracku, ale bylo to super. Třeba hudební motivy Klingonů či už úvodní a nejlepší znělka celého ST. Takže napětí zde také bylo, spád to mělo. Zajímavá postava Syboka atd. Jsem spokojen - končím komentář. (15.05.2014)

Tak po prvé: strašné efekty! Kým dvojka až štvorka mali na svoju dobu unikátnu grafickú stránku, piaty diel má efekty na úrovni sedemdesiatych rokov. Dej je vynikajúci (hlavne vyvrcholenie), ale večná škoda je, že sa zo Star Treku pomaly stáva zábavka na nedeľné popoludnie prepchatá občas až trápnym humorom. Neviem sa rozhodnúť či postarší Spock na tábore spievajúci pri ohníku je vtipný alebo trápny... asi to druhé. (05.05.2009)

Přešlap, Shatnere! Paramount to zřejmě bral jako malý úplatek revoltující hvězdě, ale diletantská režie a nahrubo slátaný scénář poslali Star Trek číslo 5 do kategorie propadáků. Příšerné žvástání o bohu, hodně chtěný humor a nepřirozené vztahy mezi postavami poprvé od roku 1979 přerůstají tvůrcům přes hlavu. Zatímco Wiseova "jednička" vysoké ambice jakž takž vybalancovala, Shatnerova pětka zaslouží... dostatečnou. S odřenýma ušima pana Spocka. (07.05.2009)