Zamrzlá země

Ve filmu se zkraje říká, že lidstvo došlo na konec. Z prolínajících se osudů pár jedinců by se tak dalo opravdu soudit. Je smutné, že s takovými stresujícími situacemi se nesetkáváme pouze ve Finsku, ale v celém světě. Pandemie stresu a jeho relativní neřešitelnost a bezvýchodnost. Některé situace byly pro mě až příliš syrové a nechutné tím, kam až a do jaké hloubky se může člověk propadnout ve svém zoufalství. Ještě smutnější je, že je to všechno uvěřitelné. "Hledání smyslu a smysluplnosti života je primárním motivem lidského chápání. Tato potřeba - stejně jako jiné potřeby - může být uspokojována nebo neuspokojena". (23.02.2012)

Prý Elita národa; uchlastaný literát, nadržený lupič, zasněná policistka a Manžílek toužící po pomstě. Nad nimi stojí blonďatý Ježíš v čepici a hýbe jejich životy. Realita nikdy nebyla tak drsná, jako nyní. Je to narušení divákovy integrity a mamutí krok do nějaké Vyšší filmové sféry. Puzzle se dají do kupy v okamžiku, kdy si řeknete, že není větší bolesti, než té psychické. V té chvíli dojde k odpalu a ten smete pochybnosti. Je jasný, že se to nelíbí všem, neboť existují jedinci, kteří nevěří na náhody a nedokáží souznit (proto žijí v betonových klecích), ale když si uvědomím, že se to může stát mě, Tobě, pak se zaseknu a kříčím, proč je život někdy tak zkurvený místo!? A hlodá to pořád! Amen. (22.01.2011)

Pesimistické sociální drama, které divákovi představuje celou skvadru osudem drcených postav. Kdyby zůstalo jen u tohoto, asi bych film vypnul, protože zas tolik optimismu na rozdávání nemám, abych se dobrovolně nechal emocionálně ničit sledováním tématických střípků od křivd po sirotky. Naštěstí (pro mě teda na sto procent naštěstí) tohle Aku Louhimies svou šikovností nedopuští, protože celý film je koncipovaný jako povídkáč, přičemž jednotlivé postavy se poměrně frekventovaně setkávají, což zasádně odvádí divákovu pozornost od všudypřítomné pochmurné nálady. Odkaz například na Haoggisův Crash je na místě. Btw. pokud se k tomu dokopu, prostuduju hore uváděnou relaci s LNT. Dá se doporučit, něco přes sedm stovek zhlédnutí je málo. 90% (11.04.2015)

Film sa skladá z menších príbehov niekoľkých jedincov, ktoré sa často prelínajú svojským a hlavne nápaditým spôsobom, pričom všetko do seba krásne zapadá. Rieši sa tu veľa problémov, ktoré trápia našu spoločnosť už veľmi dlho, počnúc alkoholizmom, nezamestnanosťou, končiac kriminalitou a násilím... Bolo úžasné no zároveň aj hrozne depresívne sledovať ako môže kartami osudu zamiešať napr. taká falošná bankovka, alebo ako môže zvnútra rodinu rozložiť smrť jedného z partnerov a pod. Dramatický náboj tu miestami ide až na hranu a po celý čas zo snímku sála chlad a bezútešnosť. Zaujímavé, že aj keď sú všetky scénky emočne vypäté, pár krát sa dalo zasmiať (v mojom prípade hlavne scénky s vysavačom), ale bol to taký horko-trpký smiech, pretože následne prišlo vždy niečo také, pri čom úsmev hneď zamrzol na perách. Jednoducho, ide o jednu veľkú depresiu - veľký dramatický klenot z Fínska (v poslednom čase to už prestáva byť prekvapením) a ja sa vôbec nečudujem, že je v tej krajine toľko samovrážd. Paha maa je dramatická a atmosferická lahôdka, pri ktorej sa ochladíte aj o niekoľko stupňov. (11.08.2014)

Možná to byla Bressonova bankovka, s níž silný vítr uháněl drsnou zemí a padělavý zločin ztrestal smrtí. První viník pouze přihlíží, jak tragické události navlékají na řetízek upachtěné, nevinně padělané životy osamělých druhých - a až dokonce zůstane nevinný. Kruh zla, které není náhodné, ale osudové. (21.01.2009)