Ve znamení Merkura

Divil jsem se, že jsem o tomto seriálu doposud neslyšel? A přitom zde hrají kvalitní herci, obraz má tu správnou sedmdesátkovou barvu (moc pěkná kvalita mimochodem) a potěší taky že každý díl se odehrává u "jiného hraničního přechodu". Nejvíc mě zaujal asi ten druhý díl s Vinklářem odehrávající se na zámku. Pro Evu Hudečkovou jsem měl vždycky slabost -byla to kočka!! Pro někoho kontroverzní téma práce celníků za minulého režimu mi zas tak nevadilo. Pozor nelze je tak úplně paušálně spojovat s politickým systémem ani pohraničníky schovanými někde u drátů v lese. A to že hrabali v autech? No při dnešní světové situaci si těch kontrol na letišti užijeme ještě více. Celkově pěkný seriál. (31.01.2012)

Ve znamení propagandy. Charakteristický povinně optimistický a odlehčený opus, který dobře charakterizuje filmovou tvorbu ponurého období nejtvrdší normalizace. Lze nalézt mnoho styčných prvků a nepřehlédnutelných podobností s mnohem úspěšnějším a umělecky kvalitnějším dílem krále české seriálové tvorby Františka Filipa, totiž s Chalupáři, emblematickým seriálem oné pochmurné doby - totožně vyvedené titulky, charakteristický filmový materiál s pastelovým vyzněním barev (narozdíl od strašlivé televizní kvality následující dekády, totiž 80. let), jakási povinná rozjuchanost, agitační a propagandistický podtext a neopominutelné skvělé herecké obsazení. Jen na rozdíl od Chalupářů je tenhle vynucený seriál právem zapomenut. (06.05.2013)

Další z normalizačních seriálů, který nám může posloužit jako dokument doby, pokud si nevzpomínáme, jak to ještě nedávno chodilo na našich státních hranicích a jak probíhala celní a devizová kontrola. Jednotlivé díly tvoří samostatné dramaturgické celky a pouze první a poslední na sebe navazují. V každém z nich zavítáme na jinou celnici (periodicky: Hřensko, Rozvadov, Cheb - Strážný, Bratislava a nakonec Harrachov / Náchod). I přes své "pohraničnické" téma je seriál poměrně apolitický a díky kvalitnímu hereckému ansáblu i divácky atraktivní, s mnoha odlehčenými a vtipnými částmi. Samozřejmě i těmi nezamýšlenými, plynoucími z absurdity své doby (například boj s pašeráky konfekce ve čtvrtém dílu). (11.11.2018)

co zaujme na první pohled jsou příšerné herecké výkony "plejády českých herců"; na druhý pohled se přidává vlezlá socialistická agitka. frekventovaná hranice Hřensko - Bad Schandau, kde smrdí trabanty a kde největším zločinem malého východoněmeckého nebo československého občana je pár drobných či cenností schovaných na dávno profláklých místech (oficiálně se mohlo vézt jen pár drobných na "rozinky, oříšky a mandl", jak v jednom fejeton pravil Rudolf Křesťan. a to se taky přísně psalo do celního prohlášení). a kdo byl podezřelý, z toho srdnatý celník brzy vydoloval přiznání. škoda, že se tam víc neřeší práce pasové kontroly čili fízlů - celní správa spadala pod minsterstvo obchodu a byla přece jen tou přijatelnější částí statečných Psohlavců. kdo se netvářil schlíple, byl poslán na osobní prohlídku. přejezd hranic přece v občanovi MUSÍ vyvolat strach a hrůzu! strašná doba, ještě že už je to pryč (28.05.2011)

Taky jsem zasedla před obrazovku a nostalgicky vzpomínala na dobu, kdy mne tento seriál dostal natolik, že jsem kvůli práci u celníků, šla dělat přijímačky na ekonomku. A šprtala se němčinu. Nojo, nevzali mne, odmaturovala jsem na strojárně a jedinej jazyk, kterej mám aktivní je kromě rodného, ruština. Německy se domluvím, přečtu...ale tak nějak pomalu.....osud asi už věděl, že bych si té celnice moc neužila, maturovala jsem v roce 1987. Tu scénu s ucpaným saxíkem, tu jsem si pamatovala, ale jinak??? Okolí Děčína a Hřensko..jojo, to už je dávno....tak zase v sobotu..začínám mít tu TV Barrandov ráda....ještě byl seriál o pracovnících pražského metra, taky by ho mohli opakovat a Duhový luk...to by si na svoje přišli milovníci Tater. (29.05.2011)