Vratné lahve

Dobrý film. Hodně realisticky a zároveň sympaticky je tu vylíčené stáří průměrného člověka naší krajiny. Většina dialogů je úsměvná a moc příjemně napsaná, zato snové "sexuální" scény mi přišly naprosto asexuální. V české produkci vysoký nadprůměr. V produkci Zdeňka Svěráka však film, který mě zaujal snad ze všech nejméně... (23.07.2007)

Milý příběh stárnoucího muže, který se těžce smiřuje s důchodovým věkem, nechce se obouvat do bačkor nebo se bezcílně ploužit parkem a tlachat s ostatními penzisty o totálních endoprotézách, pejsmejkrech a o slevách rajčat v Kauflandu. Je to Svěrákovina se vším všudy a já ten styl houmra miluju taky se vším všudy. Užívám si vytříbeně napsané dialogy, ale za toho pětiletého klučinu sedícího v autě a bez sedačky nepřipoutaného bych scénáristu přinejmenším po učitelsku vytahala za ucho. (08.03.2014)

Svěrákovky jsou už snad to jediné co z české tvorby dokážu sledovat rád a s očekáváním. Herci se nepitvoří, ale hrají a atmosféra příběhu dokáže strhnout. Charaktery postav jsou navíc dobře napsané a děj hlavně v druhé části neztrácí tempo. Prostě fajn rodinný film, u kterého si každý najde to svoje. (20.08.2007)

Jeseň života. Melancholická a to ja rád. 90% (26.03.2008)

"No, ono je to daleko jednodušší, Helenko. On přesluhoval ve škole, protože mohl ve sborovně tokat s užvaněnou Ptáčkovou v přiléhavém svetříčku. A já jsem s ní učila, takže vím, co je to za krávu." Aneb poslední velký film značky Svěrák-Svěrák. Protože to, co mělo přijít v další dekádě, to už jsou jen vícečetné epilogy. (04.01.2017)

Co máte čekat od Svěrákových Vratných lahví? Hlavně všudypřítomného Zdeňka Svěráka, který je samozřejmým středobodem každé scény a jehož cimrmanovský cit pro humor doslova sálá z každé hlášky, dialogu - vlastně z celého scénáře. Když tedy mluvím o "Svěrákově filmu" myslím hlavně a především toho staršího z dvojice (což si ostatně myslím o všech jejich společných dílech). Alespoň krátkou pochvalu si ovšem zaslouží jak milá a opravdu přesvědčivá Daniela Kolářová (skvělá volba castingu), tak většina malých roliček - Landovský, Macháček, Budař, Vilhelmová, ad. Dojem trošku kazí několik jednotlivostí (už slavný pád z kola není v tomto směru jediný) a pomalejší kadence vtipů v poslední třetině filmu. S klidným srdcem doporučím, ale na Oscara to tentokrát asi nebude. 80% (01.04.2007)

Necakal som, ze ma tento film az tak zaujme. Zo zaciatku to bolo skor dramaticke, ako komedialne, ale potom, ako si Sverak hladal a nasiel pracu v potravinach a neskor sa dostavili i obojstranne podozrenia manzelskej nevery ma vzdy skor rozosmiali, co bolo aj reziserovym zamerom, ale predovsetkym opät pomohli skvele vtipne dialogy. Prekvapuje ma, ze tolkym uzivatelom (Superpero, Bauer, KevSpa alebo Galadriel) vadili vo filme Sverakove snove eroticke fantazie vo vlaku, pretoze prave na nich som sa najviac nasmial a prave vdaka nim pridavam piatu hviezdicku. Chvilkami mi film pripominal tragikomediu BABI LETO (2001) s Vlastimilom Brodskym, ktory tiez na stare kolena vymyslal rozne sarapatky a manzelka Zazvorkova si kvoli tomu robila velke starosti, skoda len, ze Vratne lahve skoncili z mojho pohladu tak necakane. Zelal by som si trosku rozvinutejsi koniec... 29.04.2009 ___ Zdeněk Svěrák - (Tkaloun) +++ Daniela Kolářová - (Eliška) +++ Tatiana Vilhelmová - (Helenka) +++ Jiří Macháček - (Landa) +++ Pavel Landovský - (Řezáč) +++ Miroslav Táborský - (Šubrt) +++ Božidara Turzonovová - (Kvardová) +++ Jan Vlasák - (Wasserbauer) +++ Alena Vránová - (ředitelka školy) +++ Ondřej Vetchý - (Řezáč ml.) +++ Hudba: Ondřej Soukup +++ (28.04.2009)

Příjemný film na nedělní odpoledne. Typický směrákovský humor , který pohladí na duši snad každého. Jo a ta čárkovaná byla taky hezká :-) . A nezapomeňte: Ani k stáru ani k stáru ani k stáru, nemá o životě páru, nemá páru :-D (25.05.2007)

Předem musím podotknout, že vloni mě silně zklamal Menzel, letos si to zřejmě s prominutím vyžere duo Svěrákových. Kvalitní tuzemský film je druhem bez legrace ohroženým (naposledy mě skutečně příjemně zaskočilo především Štěstí Bohdana Slámy). Zúročené zkušenosti kolem stárnutí, snaha o neustrnutí ve stereotypu a hledání nových životních impulsů a náplní si bere jako některá stěžejní témata dosud relativně spolehlivá dvojice otce scénáristy a syna režiséra Svěrákových. Vznikla tak hořko-ironická, věru nenáročná komedie. Bohužel si oproti hromadným ovacím nemůžu pomoct, ale místy je to opravdu křeč (podvazkové snové sekvence, tajemství „čárkované“ návštěvnice okénka – to se servírky po šichtě nemyjí?), někdy to jednoduše nefunguje (podivné nervové tiky, konvice na sporáku, amatérská scéna pádu z kola, vyznání „studenta“ němčiny Wasserbauera, nejisté připomínání sebe samých – soubor divadla Járy Cimrmana, Kolja v televizním programu), jindy, kdy už je se skutečně něco povede a je to i vtipně vypointované, tak se z toho doluje tak moc, až to ztrácí lesk (už jen při vzpomínce na scénu z auta, kdy praskne, že na seznámení bývalého kolegy s dcerou se intrikánsky podílel zejména hlavní hrdina), na jiném místě zase dialogy tahají za uši a jsou psány spíše vstříc dnešnímu divákovi než skutečně od srdce. Navíc na Svěrákův specifický herecký projev se mi déle, než bývá obvyklé, zvykalo. Neduh bylo ale postupem času více (alkoholik s basou piv a podivnými fórky je jako z jiného filmu, že pane Troško?), režie syna Jana je místy zbytečně upozaděna v prospěch otce Zdeňka. Z filmového obrazu se silně vytratila poetičnost, tak příznačná pro Svěrákovy starší práce, absence kompozičně zajímavých záběrů je s povzdechem (ani hudební motiv mnou jinak uznávaného Ondřeje Soukupa není tak silný jako například v Koljovi). Laskavý humor naštěstí přece jenom vysvitne, zásluhu na tom mají zejména herci (u mne vede elegantní Daniela Kolářová), navíc se hluboce klaním před tím, co spolu (i Zdeněk Svěrák sám) dokázali, v případě Vratných lahví ale nechvalně figuruje zřejmě nejslabší scénář jejich společných projektů!! Myslím si, že se zbytečně projevila shovívavost novinářů k nedostatkům filmu tolik milovaného dua. Vratné lahve jsou oproti jejich předešlé tvorbě jen stagnujícím průměrem!! (26.09.2007)

Takové typicky hezké svěrákovské pohlazení... milé, vtipné, dojemné, s myšlenkou a tak. Jen se na ně nesmíte dívat příliš často, jinak se ho (narozdíl od jiných filmů S+S) snadno přejíte. (31.01.2010)

Svěrákovský tandem opět nezklamall a Vratné lahve jsou komedií natolik kvalitní, že se před ní většina modení tuzemské produkce může jít schovat. Obsažená moudra o podzimu života (a je úplně jedno zda s nimi budete souhlasit, či ne) jsou zabalena do natolik příjemného, jemného a zajímavého humoru, že film dovede oslovit diváky napříč generacemi. A jelikož Zdeněk Svěrák krom napsání scénaře ztvárnil i hlavní roli, dá se bez nadsázky říct že jeho osoba celému filmu dominuje, překvapivě na úkor Jana Svěráka, který ze své režisérské stoličky film ukočíroval opět s lehkostí a přehledem, ovšem podle mne z Vratných lahví čiší mnohem méně Janovy osobitosti, než z jeho ostatních filmů. Co mě u našeho nejlepšího rožiséra rovněž zarazilo, byl opravdu amatérsky natočený pád z kola a úplně nezvládnutá režie při ždímací scéně.. .Nechtěně směšným erotickým snům pana Tkalouna se nedivím - snové záběry Jan nikdy moc neuměl. Drobounké výtky k jinak poctivé Janově režii však v mých očích za nedobýtí páté hvězdičky nemohou. Na vině je několik laciných gagů, které z filmu nepěkně trčí a pravděpodobně jsou výsledkem snahy zalíbit se mladšímu publiku. Ani mi moc nevadí okatý product placement (s čestnou výjimkou opravdu děsné scény počítání ceny nákupu) a i občas úpornou snahu o hláškování dovedu přejít, ne však scény, které z Tkalouna dělají předčasně senilního dementa. Zdravení člověka s mobilem, rychlovarná konvice na sporáku a spol. jsou tomu na vině, že jednu hvězdičku filmu odebírám, scénarista Zdeňkova formátu by snad měl psát bez trapné křeče. (17.08.2007)

Sympatická komedie, která je opravdu jako z reálného života a která je milá a laskavá, opět potvrzuje kvality spojení Svěrák a Svěrák. Opravdu příjemný film, s nímž mi ten čas nějak podezřele rychle utekl a u něhož jsem ani nepostřehl, že bych se nějak výrazněji nudil. Skoro se stydím, že jsem ten film viděl až nyní, 4 roky po jeho vzniku, ale o to více jsem si ho užil. Zdeněk Svěrák je prostě pan scénárista, a tento příběh, v němž exceluje i v hlavní roli, je prostě a jednoduše pohodový a skoro i bezchybný. Stejně tak i citlivá režie Jana Svěráka zde funguje na jedničku a s filmem nemám nejmenší problém. Daniela Kolářová, Tatiana Vilhelmová, Jiří Macháček, Pavel Landovský a Jan Budař jsou už potom takové příjemné třešinky na dortu, opravdu zde zafungoval vynikající výběr herců a musím říci, že všechny tyto herce mám v oblibě, nikdo z nich mi není nesympatický a i to pomohlo bezesporu k tomu, že můj čas strávený s tímto filmem hodnotím pozitivně. Ale i přes samé chvalozpěvy prostě zatím nemohu dát maximální hodnocení. Cítím, že ač neshledávám na filmu jedinou chybu, tak přesto to není tak dokonalé, aby to bylo na pět hvězd. Možná je chyba ve mně, možná tenhle film naplno docením až za nějaký čas. Bohužel momentálně to je tak na čtyři a půl hvězdy se zaokrouhlením na čtyři hvězdy. (11.04.2010)

Český film může být v sebehorší krizi, ale Svěráci nás potěší a pobaví vždycky. Nebýt těch snových sekvencí a pádu z kola (wtf!) tak je to i za 5*. (02.09.2007)

Veľmi dobrý pocit som mal pri sledovaní tohto filmu. Taký ľahký úsmev som mal na papuli počas celého filmu. Pár krát som sa naozaj dobre zasmial. Humor je inteligentný a hlavne nesilený. Duo Svěrákovci funguje ako dobre namazaný stroj a majú počas filmu čas aj na také malé žmurknutie na diváka, ako napr. zakrúžkovanie filmu Kolja v scéne za stolom v kuchyni. Snové scény mi nevadili, boli skôr veľmi dobré a aj vtipne natočené. Scéna s balónom v závere bola skvelá a normálne som začal uvažovať, že sa poobzerám po takomto vyhliadkovom lete. Trošku zbytočné mi prišlo obsadenie O.Vetchého, ktorého úlohu mohol zahrať absolútne ktokoľvek - aj neherec. Skôr to beriem ako kamarátsky ťah. Celkovo spokojnosť a napadá mi taká nová žánrová kategória - príjemný... Áno je to príjemný film. 80%. (22.02.2011)

Tak z tohohle filmu by si měli budoucí čeští tvůrci brát příklad! Myslím že Vratným lahvím přispěl nejvíc k jejich dokonalosti především Zdeněk Svěrák - jednak scénářem a jednak vynikajícím hereckým výkonem v hlavní roli. Podle mě mu taková role bezchybně sedla a myslím si, že málo, možná žádný český herec by postavu životaplného, ovšem stárnoucího pana Tkalouse lépe nezahrál. Samozřejmě nesmíme zapomenout na obstojnou režii jeho syna Jana. Také bych pochválil jakýsi vtipný ráz příběhu, díky čemuž se divák v kině u tohoto snímku bude určitě bavit! Dávám 91 % (10.06.2007)

Nejvíc se mi líbily tři fleky na zdi (taky už si pěstuju). Oceňuji, že byl dán prostor Kolářové, Svěrákovi, který umí tak skvěle hrát otupělé intelektuály, a normálnímu Macháčkovi. Ale dost mě zaráží nedotaženost (anebo možná spíš úplná zbytečnost) vedlejších příběhů a některé vtipy působící dost opotřebovaně. Občas jsem měla pocit, že ze mě film trochu ždíme slzy, u některých scén jsem si říkala, že Kolja hadr. Ovšem to by se dalo odpustit. Co ale odpustit nemůžu, jsou ty erotické vize. Já prostě nedokážu napsat, že mi jen tak vadily, protože mě přímo… ničily. Balónová scéna – zlatý hřeb – se mnou nehnula. A vůbec se mi během filmu stávalo, že jsem z něj nějak vypadla, protože třeba už hodina literatury na začátku mi připadala na Svěráka dost odbytá a málo opravdová. Přestože mám mnoho výhrad, tak když si vzpomenu na Úlisného u lisu, otce na nebesích a hlavně ty fleky (!), musím přidat třetí hvězdu, ale je to jen tak tak. Abych nezapomněla, jestli jsem se nepřekoukla, tak Kolja byl v TV-programu paní Tkalounové označen jako film pro pamětníky, což mi připadá jako velmi milý detail. Jsem sice trochu hluchá, ale stejně musím ještě říct, že píseň Ani k stáru mi děsně připomínala jednu známou skladbu Leonarda Cohena. (19.05.2007)

Hřejivá nuda, která dělá ostudu všem osobám, které na filmu pracovali a mají přímení Svěrák. (08.03.2014)

Svěrákova odfláknutá režie mě přestává jaksi vyhovovat. Kamera ani nemá snahu být nápaditá trošku dynamická a vše tedy závisí jen na míře talentovaného scénaristy Zdeňka s jak zajímavou látkou tentokráte příjde. Závěrečným letem v balóně film naposledy symbolicky vydechne. "Taškařice" uvnitř vozu, kdy praskne kdo je ve finále vlastně kdo by se uživila v mnohem lidovějších kouscích. Tohle se vám pánové zase tolik nepovedlo. Z filmu čouhají spíše jednotlivé povedené scénky. 75% (22.06.2017)

Svěráci se po "anglickém velkofilmu" vrátili k osvědčenému hlazení po duši a předložili nám koktej svého typického humoru, který potěší, pobaví a zůstane v mysli mnohem déle než pokusy jejich méně zdatných kolegů. Nicméně narozdíl od Kolji tento film není až tak dokonale propracovaný a navzdory všudypřítomnému vtipu se scénárista Svěrák starší nevyhnul zbytečným zkratkovitostem a přílišným skokům v ději - viz vztah Landy a Tkalounovy dcery nebo samotný závěr filmu, případně milostná avantýra kolegy Řezáče završená svatbou. Tento snímek nezapře fakt, že byl do jisté míry inspirován Babím létem - nejen vlastní dějovou liníí, ale i balónovým finále. Přesto jde o velice vtipný a chytrý film, který není nijak vyumělkovaný a v mnoha ohledech dobře popisuje skutečný život. (30.04.2007)

Šestici prvních Svěrákových snímků mohu rozdělit přesně v polovině - Obecnou školu, Jízdu a Akumulátor 1 mám moc rád, zatímco Kolja, Tmavomodrý svět a Vratné lahve pro mě byly menším či větším zklamáním. Filmy vzdávající hold stáří chovám ve velké úctě, avšak Vratné lahve působí vedle Michálkova Babího léta nebo Lynchova Příběhu Alvina Straighta jako nuzák. Svěrákovská lehkost a poetika je fajn, Svěrák starší v titulní roli taky a některé scénky jsou povedené (konvice, fleky na zdi, cyklistická artistika), jenže ani tak jsem se neubránil rozčarování nad koncem, místy opravdu nezvedeným fórům, jisté prázdnotě a zbytečným scénám s (a)sexuálními sny. Celkově na mě Vratné lahve působí jako film, který chce být natolik lehkým, až z toho chytá křeč do nohou, padá na kolena a posléze na hubu. Největší plus: linka o starém muži, který se snaží dokázat, že není odepsaným dědkem, aby si nejpozději s příchodem automatu na lahve smutně uvědomil, že neprohrává se stářím, ale s rychlostí, modernou a agresí dnešní doby... (06.12.2008)