Báthory - A legenda másik arca
Bathory
Bathory
Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Recenze (1 304)
Bathory je důvod proč jsem si založil profil na csfd. Už si ale bohužel nepamatuji co jsem chtěl napsat. Jen vim, že jsem byl dost nasranej na ty čupr filmový znalce co už nedokážou rozeznat real od filmu a poslali tenhle film pod 60%. Pochybuju ale, že se z toho kómatu někdy proberou. 79% ()
Zklamal jsi mě, Juraji. Jednu hvězdičku máš za hezké exteriéry a tu druhou za zajímavý pohled na hraběnku Báthoryovou. Bojové scény jsou SHIT a ty velkolepé vynálezy TAKY! ()
Musím se přiznat, že chvílemi se u mě tenhle film potácel mezi jednou až pěti hvězdami. Anna Friel zahrála hraběnku Bathory výborně a Turzo byl taky jako vždy skvělý. Co mi ale nesedělo, bylo celkové pojetí filmu. Nemám ráda, když je něco naprosto jednoznačné, nebo když nám tvůrci násilně podsouvají svou verzi. A přesně tohle se dělo tady. Nemyslím si, že Alžběta byla nevinnou obětí, chudinkou, na kterou to všechno hodili. Co mě ale popravdě u této verze rušilo, byla přílišná komerce - všechny ty známé obličeje, které se na plátně mihaly, byly pro mě spíše na škodu. Annu Friel jsem před tímto kouskem nikde nezaznamenala, takže jsem si její roli vychutnala. Vondráčková, Mádl, Polívka, Pogodová, Jákl, Nosek...ti všichni mě tam rušili a vyvolávali ve mě dojem, že je to postaveno z velké části na známých tvářích. ()
Nepředstavitelnej chaos. Neviděl jsem prvních 20 minut a do konce filmu jsem se pořádně nechytl. K tomu přičtu dva dementní hi-tech mnichy a na "kvalitní" slátaninu je zaděláno. ()
Historický veľkofilm o uhorskej grófke Báthoryovej, panej Čachtického hradu. Legendy a mýty o živote krásnej Erzsébet Báthory sa stali inšpiráciou nového filmu Juraja Jakubiska. Krása a bohatstvo grófky Báthory (Anna Friel) sú v búrlivých časoch Uhorska tŕňom v oku Juraja Thurza (Karel Roden), ktorý je priateľom a spolubojovníkom Ferenca Nádasdyho (Vincent Regan), manžela čachtickej panej. Ťažké časy konca 16. storočia - dlhoročné vojny s Turkami, súboje medzi šľachticmi Rakúska (najmä katolícki Habsburgovci) a Uhorska (protestantská Báthory, Thurzo) o majetok, moc, intrigy v boji o kráľovskú korunu, vplyv cirkvi vo svetských záležitostiach - nemalou mierou prispeli k vytvoreniu legendy o vražedkyni Bátoryčke. Vo filme sledujeme rôzne obdobia života Erzsébet z rôznych uhľov pohľadu. Po sobáši sa vďaka bojom proti Turkom osamotená žena utieka k výchove detí a rozptýlenie nachádza v láske k maliarovi Caravaggiovi (Hans Matheson). Po záchrane života sa dostáva pod vplyv tajomnej bylinkárky Darvúlie (Deana Jakubisková-Horváthová). Neskôr už ako vdova čelí tlakom Thurza vo veciach majetkových i osobných, zmieta ju tajomná choroba a občasné návaly šialenstva. Neistota a nedôvera k najbližším, tvrdšia ruka k poddaným a správa veľkého majetku, intrigy a zinscenované podvody prispeli k rozšíreniu mýtu o krvilačnej grófke bažiacej po večnej kráse a mladosti. Uväznenie bez súdu, nepodložené svedectvá a smrť Erzsébet Báthory len dopĺňajú celú škálu pochybností a nejasností o jej živote. Film nevysvetľuje, nedokumentuje, ale skvele mystifikuje, spája historické fakty s fantáziou. K veľmi príjemnému odľahčeniu filmu prispeli zvláštne špiónske triky mníchov Petra (Bolek Polívka, kronikár a rozprávač) a Cyrila (Jiří Mádl). Zvuk a slovenský dabing sú na slušnej úrovni. Film neťaží z kontroverznosti postavy Báthoryovej, nesnaží sa vyjadriť o nej mienku, len sa na pár chvíl staneme tichými a takmer neviditeľnými pozorovateľmi mraveniska na zámku, pod ním, na bojisku, na kráľovskom dvore, na dôležitých miestach vtedajšej doby. Skvelý film. ()
Jakubiskův pokus o slovenský velkofilm á la Hollywood od začátku sklouzává do stylu nesmyslnosti a nepochopení vyznívající spíše jako á la Bollywood. Celkově vzato to připomíná směs napodobenin, které jinde fungovaly, ale zde se to nedaří. Stylizace po vzoru Inglourious Basterds, k tomu trapně-komická dvojice mnichů špionů snažící se dostat na úroveň mnichů vyšetřovatelů ze Jména Růže. Přitom se Polívka pokouší svými vynálezy překonat da Vinciho, či snad samotného Cimrmana, zatímco Mádla už nebaví být bratrem kartografem a raději běhá za holkama. Rady a moudra chrlící vědma je zralá na vytržení jazyku už po prvním promluvení a ne až na samém konci. Děj je chaotický, stejně jako rozmazaný obraz po požití halucinogenů hraběnkou Bathory. Jelikož je tvůrcům jasné, jak špatný projekt tvoří, musí příběh prošpikovat pár ukázkami mluvy rodilých Maďarů (Uhrů), několika slíkačkama pannen, koupačkou ve vaně s červenými bylinkami a samozřejmě nesmi chybět šukačky, z nichž především ta ve zpovědnici přímo v katedrále je více než slušná. Mohli bychom si snad přát od tohoto snímku ještě něco víc? ()
najočakávanejší projekt Slovenska a k tomu i najdrahší dopadol katastrofálne. Jakubisko je proste úchyl. ()
netradiční pohled na jednu z nejznámějších vražedkyň...Anna Friel a Roden výborním příjemná hudba a skvělá kamera....ale proč tam zas musí být ty dva pitomci mniši a jejich super vynálezy? achjo.... ()
Celkem zajímavý film o životě Čachtické paní. ()
ja ci celý život myslím, že s konšpiračnými teóriami by sa malo zaobchádzať presne takto: ako s legendami alebo ako so Schroedingerovou mačkou......stále treba mať na pamäti, že to mohlo a súčasne nemuselo byť tak.....ach, kiežby v dnešnej dobe ľuďom z konšpirácií tak nehrabalo.............herci super, Anna magická (aj v pushing daisies), extra estetický Majeský aj celý film ()
Bathory je komická. Autor sa snažil natočiť historický veľkofilm s prvakmi poetiky a alegórie, no podarilo sa mu vyprodukovať dokonalú rozprávkovú televíznu inscenáciu pre dospelých divákov. Pokiaľ nieste nároční a vaše očakávania nie sú také silné, tak budete sa dobre baviť a odnesiete si aj kúsok umeleckého zážitku. Ak ste náročný divák, tak pokrútite hlavou a pôjdete sa ožrať do najbližšej krčmi aby vás netrápilo koľko peňazí sa minulo na takúto úbohosť. CELKOVÉ HODNOTENIE: 70%. OPLATÍ SA ZAKÚPIŤ: Iba ak si myslíte, že pán Jakubisko nemá toho dosť, inak vám stačí počkať si na filmový klub na jednotke. ()
Prečo musíme na Slovensku točiť v kuse tieto historicko sociálno životopisné veľkovýpravné megalománske filmy? Hype okolo filmu strašný, no v konečnom dôsledku jedno veľké nadnesené nič. ()
Je vôbec pravda, že táto čachtická pani robila tieto krvavé kúpele, predsa si to mohli ľudia vymyslieť. Nemám nič proti Anne Friel, škoda že nevybral Slovenku alebo Maďarku, pretože ako Slovensko, tak Maďarsko má schopných hercov, len ich treba hľadať. Mimochodom Friel to celkom slušne zahrala. 1. Krv sa zráža 2. Vlastnila vtedy viac ako samotný kráľ, a to bol problém (všetci vieme, ako sa ľudia, nie len vtedy, hnali za majetkami) 3. Bola aj krutá 4. „Reči“ ohľadom krvavých kúpeľoch sa objavili, až 100 rokov po jej smrti. Verím, že Jakubisko by dokázal vymaknúť z tohto filmu ešte omnoho viacej. Ktorá osamelá pani nebola vtedy smutná (ja ju nebránim). Predstavte si to, ak nemáte pri sebe niekoho, koho máte radi už dlhšiu dobu, a jedinou formou kontaktu s tou osobou, bola „pošta“ (ktorá, často nedošla adresátovi), tak Vám muselo byť veľmi smutno. Nie je to najlepší historický film ani v kontexte svetovej, slovenskej a Jakubiskovej kinematografie. Všetku úctu mám k Ľubomírovi Feldekovi a Jurajovi Jakubiskovi. Tento film mal veľmi veľký úspech v kinách a osloví aj ľudí ktorým história je len slovíčko história. Stále lepšie ako nič. Je dobré, že obsadenie tvoria, viac Slováci ako herci z druhých krajín, nie že by som mal niečo proti hercom. Keďže je to slovenský film a Slovensko bolo súčasťou Uhorska, patrilo by sa, že by v ňom hrali herci z daných krajín. Aj keď má to svoje „kvality“, stále si to môže človek pozrieť a môžem kedykoľvek. Je vôbec pravda, že veľmajster farby a štetca, vôbec v skutočnosti namaľoval Alžbetu. Človek môže ľúbiť „slepý kult“. Taktiež nie som zástanca dabingov, ALE Soňa Norisová VÝBORNE, znova sa opakujem VÝBORNE nadabovala Annu v slovenčine (ani na moment ma jej dabing neuspával, nepôsobil melodramaticky, alebo príliš vtieravo, okato), a spraviť dobrý slovenský dabing si žiada talent. Na Slovensku sú veľmi zmiešané pocity z tohto filmu. Pri všetkej úcte ku Jakubiskovi, alebo F. A. Brabcovi. Edit: Čo by to bolo keby milovaná a nenávidená Katarína Knechtová nezaspievala Och Muoj bože v staroslovenčine. Odporúčam Vám navštíviť kaštieľ v Čachticiach, pri jeho návšteve sa toho dozviete veľa, a budete milo prekvapený. /40%/ ()
40% zpočátku to vypadalo na amatérskou, levnou komedii alá Troška. Asi po půl hodině, se dostavilo kvalitní řemeslné provedení, jako kdyby se Jakubisko vzbudil. Ale nakonec zbyla pachuť nacionalistické propagandy. ()
Klasické pojatie, ktoré v rukách lepších ľudí mohlo dopadnúť veľmi dobre. Predsa len samotný námet a legendy o Bathory sú dobré a schopný ľudia by z toho mohli urobiť kľudne aj dobrý horor. Čo už. ()
Nejdražší slovenský projekt, na kterém se podílí, kde jaká česká hvězdička. A inu celé to působí velkolepě. Velká jména, zajímavé kulisy a oceňuji i pokusy o poetičnost (ale pokus zvládne každý, ještě to chce i tu kvalitní práci... Jenže příběhově to je malinko střelené, proto to chce pevnější ruku ve vedení, aby celé zpracování nepůsobilo nudně, a tak zdlouhavě. To provedení je tak tragický, že za to přece nemůže jen režie. Nebavil jsem se, nejdříve jsem si říkal, že aspoň "anglická megastar" Anna Friel zvládá svým projevem dostatečně upoutat, ale postupně už to šlo jen od otravného kvílení k dalšímu. Hrozná naleštěná volovina! 25% ()
Pokusů o velkofilm bylo v našich končinách v minulých letech několik. Zatímco u Žižky nebyl rozpočet moc vidět a Nabarvené ptáče bylo vyloženě pro smích, u Bathory je znát, že si s tou výpravou opravdu někdo dal práci. Tady musím smeknout před Jurajem a Deanou Jakubiskovými. Juraj vytvořil film, který bez jakéhokoli mhouření oka vypadá velkolepě. A producentka Deana mu k tomu dokázala vytvořit podmínky. Bohužel, právě to jako by se projevilo v dalších aspektech. Možnosti byly nekonečné, a tak režisér vytvořil takový koktejl všemožných nápadů, že se v něm divák musí nutně ztratit. Příběh se nám tak ztrácí roztroušen v jednotlivých epizodách, kdy si člověk říká, co to vlastně mělo znamenat a kam to vlastně příběh posouvá. Film příběh netvoří, ale naopak se každého, kdo by se na něj chtěl soustředit, snaží vyhodit ze sedla. Anna Friel v hlavní roli byla skvělá a všem škarohlídům (vzpomínám si, jak její obsazení bylo v době vzniku s typickou ironií a závistí komentováno s tím, že to tedy moc velkou hvězdu nesehnali) ukázala, že u nás si o existenci skutečných hereček můžeme nechat leda zdát (jen si zkuste představit jako Alžbětu některou z našich hojně obsazovaných zoufalek). Ale hodnocení musí být spravedlivé. Film vypadá skvěle, ale ve vyprávění nepřetržitě zakopává a selhává. Víc než tři dát nemohu, i když bych dal rád. ()
Ne, ze by to byl vylozene spatny film. Rezie, kamera i vykony hercu byly, dle meho, velice zdarile a "hollywoodska" velkolepost a efekty byly na ceske pomery dokonce ojedinele. Co je pro mne u vetsiny filmu ovsem nosnym prvkem je scenar a ten dle meho selhal. Jakubisko vsadil na "sokujici" prevraceni napul historicke udalosti a napul legendy o cachticke pani a vytvoril z ni neco, zac by se nemuseli stydet ani na katedre gender studies. Ne, ze bych byl takovy antifeminista, ale proste mi to sem ani trosku nesedi, ostatne ani onen "nezavysly" rozhovor s historickou historickou Tunde Lengyelovou, prez velmi chytre kladene otazky, v konecnem dusledku nikde nespochybnuje zakladni premisu, ze alespon k nejakym vrazdam zde doslo - byt jich nebyly stovky ale snad pouze desitky. Perlickou k tomu je i odkaz z oficialnich stranek filmu na anketu, zda povazujeme Alzbetu Bathoriovou za vraha ci obet, na portale zena.cz. Nedivil bych se kdyby nekdo za par set let natocil film o Adolfu Hitlerovi a po te co by prohlasil, ze na dejiny je treba nahlizet s kritickym odstupem a neni mozny jen jeden pohled na vec, vyhlasil anketu zda to byl vrah ci obet. Jinak mi to trosku pripomelo scenaristickou krec v Troje (i kdyz tak strasne to nebylo) a ono přezkakování od frašky až k hororu tomu jen napomohlo. Dalsim problemem byla vzhledem ke scenari delka tohoto dila, vhledem k jeho skoro dvema a pul hodinam bych cekal scenar ani ne tak napaditejsi (to byl az moc) jako spise propracovanejsi, takto je spise prebijen prave onou "hollywoodskosti", ktera ovsem dle meho dobry film nikdy nestvorila. ()
Tak jsem tak zklamaný, jak jsem nikdy z filmu ještě nebyl. Nuda nuda šeď šeď. Hlavně ty bojové scény. Viděl jsem to jednou, ale hned jsem si všiml, že tam jsou použitý jedny scény v různých záběrech. Trapas, a hned dva, aby o sebe cinkali. ()
Související novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)
U sledování tohoto filmu, se mi stále intenzivněji vtírala otázka, kde je těch skoro 400 miliónů, přepočteno na koruny? Kam přišly? Na filmu znát až tak moc nejsou. Jedná se o nejdražší film, který se kdy ve střední Evropě natočil, bohužel ne nejlepší. Prostě výše vynaložených prostředků na výrobu filmu nebývá vždy v přímé úměře k jeho kvalitám. ..................................................................................................................................................................................................................... Historický velkofilm Bathory je rozhodně má. Jak by také ne, pokud je spojený s tak osobitým režisérem, jakým Juraj Jakubisko bezesporu je. Tento režisér si vždy uměl vybrat herce a dostat z nich co nejvíce pro svůj záměr. Stejné je to i u tohoto filmu. Volba britské herečky Anny Friel se ukázala jako šťastná a její ztvárnění Alžběty je přesvědčivé, tedy v té poloze, jak ji chtěl ve svém filmu představit Juraj Jakubisko. Nerozumím těm přemnohým diskusím, kdy mu je vyčítána glorifikace této ženy, kdy prý z vražedkyně dělá div ne světici. Žádnou podobnou polohu jsem ve filmu nezaznamenal. Spíš netradiční pohled na rozpolcenou bytost, která trpěla duševní poruchou. Takováto fabulace je u hraného filmu zcela přípustná a vezmeme-li v potaz, že se jedná o dobu vzdálenou více než 300 let, a to, že se příběh této ženy stejně odvíjí víceméně v legendách, pak i očekávaná. Navíc Jakubisko svůj poněkud jiný pohled předem avizoval. Právě v obrazovém vykreslení duševních stavů hraběnky je Jakubisko nejvíce svůj stejně tak, jako ve všech komorních scénách filmu, čemuž výborně sekunduje skvělá F. A. Brabcova kamera. Podle mého soudu měl Jakubisko spíše zůstat u poněkud komornějšího ladění příběhu, kde je výrazově velmi silný a nepouštět se na pole historického velkofilmu. Všechny scény v interiéru či exteriéru, kdy je ukazováno Alžbětino šílenství nebo prožívaný vztah k malíři Caravaggiovi, v podání skotského herce Hanse Mathersona, mají typickou Jakubiskovu pečeť, i když ne už v takové síle, jakou jsme znali u jeho dřívějších mistrovských děl. Jako protipól Alžbětě dobře a přesvědčivě působí výkon Karla Rodena, kterému jeho roli palatína Thurza a manžela Alžběty zcela věříte. Velmi přesvědčivě se zhostila role kořenářky a vědmy i Jakubiskova žena Deana. ........................................................................................................................................................................................................................... A nyní k tomu co se nepovedlo. Tedy nepovedlo se udělat historický velkofilm. Snad nehorším možným způsobem jej z této kategorie vyřazují „bitevní scény,“ u kterých máte v lepším případě pocit, že se najalo několik šermířských skupin, které se navlékly do dobových kostýmů a bylo jim řečeno, nějak se bijte, však máte jistě něco ze svých vystoupení nacvičené, a my to pak nějak postříháme. Vypadá to, že Jakubisko snad nikdy neviděl skvělá díla Ridley Scotta, Sergeje Bondarčuka a dalších mistrů historických velkofilmů. Proč si ale proboha nenajal někoho, kdo by tuto složku filmu zvládl? Stejně žalostně a poněkud televizně výpravně působí kulisy čachtického hradu a vísky pod ním. Prostě máte pocit druhořadé TV pohádky, což umocňuje i vedení komparsu. I když se Jakubiskovi daří Vás vtáhnout do atmosféry doby komorními sekvencemi, vzápětí totálně vypadnete a vnímáte už jen chroustání popcornu a srkání coly vedle vás. Naprostým uzemňovákem je potom dvojice mnichů v podání Polívky a Mádla. Zřejmě urputná snaha zařadit klišé odlehčení. Jejich technické „vynálezy“ a jakési detektivní pátrání pro biskupa působí přímo nemožně a trapně. Ještě bych dokázal vzít Polívku, coby vypravěče a jakéhosi kronikáře, což je v začátku filmu naznačeno, ale další vývoj role je trapnost sama určena tak pro náctileté, aby se úplně nenudili. Představuji si to znehodnocení a posun někam jinam, kdyby se něco podobného objevilo například v legendárním filmu Jméno růže natočeného též podle románové předlohy - http://www.csfd.cz/film/166-jmeno-ruze-name-der-rose-der/ ........................................................................................................................................................................................................................... Tak jak má Jakubisko dobrou ruku při výběru herců pro hlavní postavy, je u tohoto filmu nepochopitelně nedbalý u postav vedlejších. Samozřejmě, že profláknutý neherec Srstka a Upír Krejčí jsou postavami, ve kterých nemůžete vidět nikoho jiného, než je samotné. Mám z uvedených scén pocit, jakoby se jejich natáčení nechalo na samotný konec a nějak už nebylo moc peněz. Celý film je nakonec ještě zabalen do béčkového dabingu ala Nova. Shrnuto a podtrženo, film neurazí, ale taky nenadchne a zřejmě málokdo bude mít chuť vidět ho ještě někdy znovu. Škoda, měl rozhodně nakročeno k něčemu většímu. () (méně) (více)