28 týdnů poté

,,CO KDYŽ SE TO VRÁTÍ?“....... /// ...aneb o tom, jak kvůli dvěma parchantům a nešťastným taťkovi přišla Británie o naději. Plno válečný akce (ve který se umírá), svižnejch zombíků (který museli sežrat Bena Johnsona i Maurice Greena), jednoduchej, ale svižně odsejpající příběh o (ne)budocnosti. Liduprázdnej Londýn má výbornou atmosféru, stejně jako úvodní scéna. Jistě i díky hudbě. Občas jsem si sice říkal: ,,Proč?“, ale i tak - 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nesnáším rodinný typy. 2.) Zjistím, že nejefektivnější zbraní proti zombíkům (možná by se to mohlo uchytit i jinde...) je vrtule vrtulníku (rotující – samozřejmě). 3.) Mám deprese z přeplněnýho Londýna. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (01.11.2011)

Agresívne, drsné, sebapožierajúce vlastnou nehumánnosťou. A ďaleko viac akčné, než hororové. Fresnadillo sa natoľko vyžíva v streľbe, dyme, plameňoch a výbuchoch, že bližšie než k hororovo-existenciálnemu originálu Dannyho Boylea má jeho dielo k vizuálno-atmosferickej videohernej adaptácii (Silent Hill a Resident Evil dokopy). Aj kvalitné herecké obsadenie vychádza v režisérovych rukách nazmar – postavy nemajú potrebnú hĺbku a slúžia iba ako sprievodcovia po dramatických stretoch so zombíkmi, či všetko živé likvidujúcimi vojakmi. (29.10.2010)

Snímek s obrovským potenciálem, který zůstal z velké části nevyužit. První 15-ti minutovka byla naprosto bombastická. Škoda, že nevydrželo nasazené tempo, místo toho zvítězil rychlý střih nad obsahem. Za pochvalu každopádně stojí slušná kamera, která hlavně, když přijdou na řadu zombie, dodává tu správnou atmosféru. Dostat se film do rukou zručnějšího režiséra a obsatit lepší herce (Robert Carlyle mi vůbec ve své roli neseděl). Když nemáte co dělat, tak se jít pobavit do kina, ale určitě výsledek mohl dopadnout o dost lépe...... (03.04.2008)

Robert Carlyle jako člověk milující, ale přesto se silným pudem sebezáchovy a tedy schopen obětovat tu nejbližší osobu (konečně někdo, kdo se zachoval lidsky) ve velmi dobrém příběhu, kde jde ze zombíků skutečný strach, protože to jsou potvory zatraceně rychlé a krvelačné. To vše umocněno výbornou hudbou a slušnými herci a tak mi k dokonalosti chyběla jen poměrně nepřehledná akce. Mimochodem ať se mi nikdo nediví, že jsem těm povedeným dětem zrovna nefandila. (15.08.2007)

Že se poslední dobou rejžuje na pokračování trháků, na to už jsme si zvykli, ovšem pokračování výdělečného, leč velkolepě nenápadného 28 dní poté (2002) mě přiznám se trocha překvapilo. Ovšem tohle nebylo překvapení jediný - Juan Carlos Fresnadillo na režijní stoličce (mno dobrá, dostal šanci se ukázat), celkem slušný scénář s překvapivou porcí zvratů, který nevaří z vody a nesnaží se utáhnout děj jen na větším procentu akce a taky obsazení Roberta Carlylea, kterej mi ještě nedávno dělal v obýváku striptýz v Do naha (žádná soukromničina, tohle bylo celorepublikový číslo:)). Co mě nepřekvapilo a jak konsens dvojek praví, akce je zkrátka hustší, vystupňovanější, efekty četnější a mohutnější, konfrontace se „zlem“ drsnější a nekompromisnější. Jednička v rukou nezávisláka Danny Boylea se občas prala s takovou jistou neúmyslnou laciností, především na záběrech chorobou zdecimovaného města a právě o tuhle záběrovou surovost a nevyumělkovanost se tady snaží trošku křečovitě (kupříkladu neuspořádaně poblázněná pasáž rozšíření nákazy a následné evakuace). Naopak ubylo hluchých míst, která původní film (i přes poměrně hustou atmosféru) neustále zpomalovala. Naštěstí se nevytratila ta britská kytarovka v nosný hudební smyčce, která připumpovává na znepokojivosti i ve chvíli, kdy se zrovna po place nehoní parta těch „co nemaj sračku“ ale jen nějakou tu celkově agresivnější chřipku (hudba Johna Murphyho je vůbec celkový plus). A další velký rozdíl je ve stylistice postav, protože tady vlastně není nikdo jakoby jasně hlavní charismatický hrdina, nikdo nemá „kejhák“ jistý. Výsledkem tak je svěžejší a akčnější podívaná, která nabízí více překvapení na úkor prosté plynulosti děje, více potu, krve a bolesti, tak jak si doba žádá. Pokud jsem prvnímu dílu dával 7/10, pak tady musím jít ještě o bod nahoru, nejen za to, že nešlo o lacinou těžbu uranu z peněženek návštěvníků kin, ale za to, že se příběh a jeho vyústění někam posouvá (otevřený konec tak ponechám bez komentáře). [8/10] (17.10.2007)