96 hodin

Tento film je esenciální a současně maximalizované béčko. Nezabývá se nějakými áčkově odtažitými potížemi s identitou jednoho hezouna, nebo tím, kterak na nového Astona Martina nabalit žhavou modelku, ale naopak naprosto primárními věcmi (které evidentně sousta zdejších komentátorů mylně zaměňuje s primitivními). Únos dcery je zde zasazen do nelítostného prostředí, které ve své drastičnosti a obludnosti je tak neuchopitelné a zneklidňující, že jediným způsobem, jak se s ním vyrovnat je ho přejít – přesně jako hrdina, který s daným systémem může bojovat jen díky tomu, že jde pouze pro svou dceru a nezachraňuje žádné další dívky. To není naivita, ani žánrová zaslepenost, nýbrž bezmocná odevzdanost vůči faktu, že tento systém je tak prorostlý do společnosti, že ho prostě nelze zničit (viz scény ze stavby, zapojení policie a závěr mezi smetánkou). Z tohoto světa nevede jiná cesta, než zářivý happyend, který coby iluze dokáže přebít uchopení se vzpírající realitu. Díky zobrazení kuplířského prostředí, dravému tempu, přímočarosti a realismu (v intencích žánrového filmu) je 96 hodin devastující nejen jako audiovizuální jízda, ale i coby emotivní zážitek. Není tak stylově precizní jako bourneovky, ale díky tomu má mnohem větší účinek. (09.01.2009)

Pomsta chutná sladce a lidé měli odjakživa rádi ten pocit zadostiučinění, který se dostavuje při výkonu exekuce. Soudce Lynch už se bohužel dlouho nepraktikuje, a tak obyvatelstvu chtivému nekompromisní podívané a rychlé odvetě nezbývá než nějaký ten film, kde hrdina bere spravedlnost do svých rukou. Typická pro tenhle druh produkce je série Charlese Bronsona Přání smrti. 96 hodin je přímočarý akční film, kde hlavní hrdina ve vysokém tempu postupně zmasakruje tři zločinecké gangy, aby svoji nezletilou dceru vyrval ze spárů zločinu. No není to hezký? Možná by i bylo, kdyby scénář nepředstavoval typickou seagalovku, od které se liší obsazením áčkového herce v hlavní roli. Bohužel platí, že herce takového kalibru, jako je Liam Neeson, je pro takový snímek škoda, protože tam nemá co hrát. Typově se do role bouchače nehodí a jeho charakterní herectví nemá téměř žádný prostor, protože dialogy jsou plytké a děj blboučký. V podobných akčních filmech roste napětí, pokud se hrdinovi postaví dostatečně charismatický a schopný protivník, jenže tady jsou padouši nesmírně snadno na odstřel. A i ten jediný, na kterého rozzlobený tatíneki v samém závěru narazí, je příliš rychle odkrouhnutý. Pak je tu ještě poselství určené pro americký trh, který je pro komerční úspěch filmu rozhodující. Milující američtí rodiče, kde svět hodnot ještě neokoral a nerozložil se tak, jako ve zpustlé dekadentní Evropě, jsou postaveni jako protipól cynického francouzského obchodníka s bílým masem, tlupy zločinných Albánců nebo poživačného arabského magnáta. Celkový dojem: 45 %. (20.08.2010)

"Není čas si měřit pinďoury." Ale právě naopak, teď ten správný čas nastal. Bryanovi totiž unesli dceru a dobrovolně mu ji nevrátili, takže se mohou na vlastní oči, uši, krky, lokty i kolena přesvědčit o tom, že majitelem největšího pinďoura je právě Bryan. A jelikož nejsem závistivý, tak mi ta sada speciálních dovedností připadá velmi zábavná, a pokud někdo unese mé dítě, tak se dozví, že znám někoho, kdo zná někoho, kdo tvrdí, že jednou viděl někoho, kdo se nápadně podobal Bryanovi. A s takovými známostmi bude potomek doma dřív, než stačím vyslovit obligátní: Zabiju tě, až umřeš, borůvkovej koláči. (15.06.2016)

#97 Akční jednohubka s cool Liamem Neesonem a podezřele zlou Paříží. Když jsem přiletěl na letiště já, nikdo si se mnou taxík rozdělit nechtěl. No ale co, nějaká zápletka tam být musí, že ? Jo a Famke je strašně sexy i jako zlá bývalá manželka. Jediná otázka tedy je, jak moc by film šlapal právě bez Neesona ? (30.06.2011)

Tento film rozhodně není dokonalý, ale má šťávu, tempo, slušnou formální stránku a hlavně Liama, kterému jde jeho nezničitelnost a nezranitelnost vcelku dlouhou dobu věřit, i když směrem ke konci to skřípe víc a víc (navíc, sejmutí toho opravdu posledního záporáka bylo odfláknuté a poněkud naivní). Někdy se s tím hlavní hrdina opravdu neštve a dokončení mučení jednoho grázla či postřelení manželky špatného policajta diváka docela překvapí (protipól beznadějně milujícího otce a bezcitného zabijáka). Ve své podstatě je to samozřejmě jen přímočarý a nijak objevný akčňák, takže kritizování scénáře by teoreticky mohlo být na místě, jenže to jde prakticky u každého akčního filmu a u mě osobně vždy záleží na tom, jak dobře film dokáže tenhle handicap zakrýt. A Taken se to docela dařilo, takže na slabší 4* tenhle kousek má. (30.01.2012)