Stmívání

Kdo četl knížku, bude šťastný, všemu porozumí, bude říkat: "Jééé", postavy si zamiluje hned. Ale ten kdo nečetl? Ou, bude asi hodně těžké ztrávit to - hádám. Rozmýšlela jsem se, jestli dát 3 nebo 4 hězdičky, nakonec padly ty tři. Proč? Možná to bude znít trochu moc sebejistě, ale šlo to zfilmovat líp, vím jak... Jej, trochu namyšlená, koukám :-D Ale vážně, prostě to ve mně nic nezanechalo, v některých částech jsem se i nudila a to toho mohlo být tolik řečeno! Přišlo mi to prostě nedotažené... Alespoň jsem zase začala poslouchat Linkin Park, to je fajn :-) (27.11.2008)

Můj nový vrchol diváckých zážitků v kině (a to už jich za sebou mám notnou řádku). Vidět "Twilight" sám doma, tak z něj mám rozhodně diametrálně odlišný dojem. Ideální tenkrát poprvé se tak naskytlo 14 let po premiéře na maratonu v Aeru ve společnosti 210 divaček (a asi 20 diváků), a bylo to něco neskutečně úžasného. Zásadní aspekt spočívá právě v tom odstupu, díky němuž publikum tvořili lidé, pro které byly ty filmy z různých důvodů formativní, přičemž je právě proto mají stále rádi, ale současně se na ně již dívají s nadhledem. Hlavně si je ale prostě přišli společně užít do kina a to se vším dobrým, pochybným, špatným i absurdním, co k celé sérii patří - takže žádná guilty pleasure, ale ironický kult ve své nejkoncentrovanější podobě. Už jen první zlomek vteřiny, kdy se na plátně začalo rýsovat logo Summit Entertainment, vyvolal první explozi potlesku a výskání, co se pak opakovalo při entrée každé klíčové postavy. Oproti mým nezasvěceným předpokladům největší ovace nesklidil Edward (byť to bylo mohutné), ale oba tátové, čímž se zpřítomnila silná daddy (či dokonce DILF) linie celého díla. K tomu hromadné vykřikování ikonických hlášek, sborové broukání písní, scéna v lese s ozvěnou recitovaných dialogů celým sálem a povyk při upírském baseballu, jaký by závidělo finále americké ligy. Ale současně každou absurdní scénu, každý přestřelený herecký výraz i zdánlivě okrajový element doprovázely salvy smíchu či hlasité reakce a ironické komentáře. Může to znít až svatokrádežně, ale takhle nějak si představuju prvotní spontánní atmosféru na raných projekcích "The Rocky Horror Picture Show", než se interakce fanoušků tohoto prazákladního kultu kodifikovala. Tady nebylo nic organizovaného, jen čiré bezprostřední nadšení ze sdíleného prožitku a užívání si sounáležitosti publika na stejné vlně, propojeného společným kultem. "Twilight" tak dnes překračuje hranice škatulek pop, camp, mainstream i okraj a navzdory zděšení všemožných puristů, elitářů a macho fanboyů zůstává zásadním kinematografickým fenoménem. PS: #TeamAlice (11.10.2022)

Stmívání celkem slině doplácí na přestřelenou stopáž a na to, že jak předlohy, tak režie se chopila žena, takže místo aby byl příběh vyváženej, tak je to jedna velká romantika, u který je na konci učiněn takovej slabší pokus o něco akčního a o malou zápletku, ale to mi přišlo spíš jako aby se neřeklo, že tam vlastně vůbec nic nebylo, ale je celkem škoda, že Catherine Hardwicke se nepustila do nějaký větší akční sekvence, protože ukázala i v těch pár záběrech, co se tam vyskytly, že rozhodně má na cool scény fakt oko a že kdyby se k něčemu odhodlala, tak to mohla být absolutní vizuální řežba, navíc upíři tady maj fakt ultimátní schopnosti a dokonce můžou i na sluníčko, což sem teda ještě neviděl a stejnětak mě zarazilo, že nemaj upírský zuby, ale tak to už se dá překousnout a tim pádem je dvojnásobná škoda, že jejich schopnosti nejsou moc využitý. Jinak co se týká herců, tak Kirsten Stewart je výborná a hrozně charismatická a zajímavá a Robert Pattinson je sice takovej volízanej blbeček, ale dá se, i když to původně moc nevypadalo (08.03.2009)

Stmívání je první zásadní okamžik v životě dospívajích holčiček. Odkojené na Bravu poprve zhlédnou film pro "dospělé" (to zní stupidně), éra Prciček coby největšího porna je pryč, teď je tu Stmívání a sexy polonazí modelové, kteří hrají upíry. Přirozená krása je v tomto filmu out, holčičky jsou nadšením bez sebe, když poprve uvidí Roberta Pattinsona v duchu si řeknou, "alespoň nejsem jediná kráva na světě, která se neumí namalovat". S prstama v kalhotkách putují spolu s dějem až do finiše. Je to neuvěřitelná "jízda". Tolik krásných dospěle vypadajících mužů, tolik krásných svalů, tolik nádhérného děje a romantiky je natolik omámí, že se z toho rovnou poserou do prostěradla v posteli, na které celou dobu ležely, když koukaly na tento honosný snímek. Já? Z těch všech sraček a reklam okolo se mi tak zatemnilo, že už bych další 122 minutové Stmívání nepřežil. Budu fér a odpad nedám, protože jsem to neviděl, ale můj názor znáte. 30.11.2009 (30.11.2009)

Ten scenár je trápne zúfalstvo. Keby som sa zo všetkých síl snažil vymyslieť čo najstupídnejšiu scénu, ktorej jediný ciel by bol čo najviac potopiť a zhovadiť tento film, tak by som ani zďaleka nevymyslel také sračky ako: upíry v búrke hrajú baseball, upír sa na slnku trbliece... na vymýšľanie podobných vecí treba jednoducho talent ^^ (07.09.2011)