Alenka v říši divů

Přiznám se, že na začátku filmu jsem trošku vypadl ze své předem dané role tzv. věčného diváka a místo abych se plně soustředil na děj, jsem přemýšlel nad možnostma 3D. Až se jednou bude točit ve 3D třeba porno, nebo finále ligy mistrů mezi Barcelonou a Bohemians1905 či smaženej sejra s tatarkou, atd. Naštěstí jsem se právě včas vrátil k Alence, zrovna tam před ní klečel nějakej zrzavej neznaboh a naivně si snad myslel, že ho bude Alenka chtít za muže. Hned jak se vyslovil a kamera dala záběr na všechny ty lidi a jakože napětí co Alenka řekne, jsem se začal smát. To by dřív dělnická strana sponzorovala romský hudební festival než že by Alča řekla takovýmu koštěti své ano. Čili pokus o vyvolání napěti v téhlé otázce se naprosto minul učinkem. Po tomohle pofidérním prologu se konečně Alenka ocitne v říši divů a ať si říká kdo chce co chce, mě se to prostě líbilo, ze začátku míň, ale pak víc a víc až se mě to líbilo úplně nejvíc. Sice souhlasím s kolegyní uživatelkou Jeanne, ale s tím rozdílem, že když prostě zavřu oči, tak tenhle svět by má fantazie stvořit nedokázala a o tom to je, o schopnosti snít. Všechny ty bytosti - nebytosti byli zkrátka parádní. Ano, něco bylo uděláno na efekt pro 3D a podle mě zbytečně. Všeobecně totiž nemám rád, když po mě králík háže procelánem. Na druhou stranu stačí si vzpomenout na tančícího Johnyho a hned je jasný, že svět pohádek a fantazie se nebere vážně a stavět podobným filmům mustry, jak by měli vypadat, to neberu. Skvělý závěrečný titulky, takovej dodatečnej francouzák po paradním sexu. (09.03.2010)

Burton nevyprávěl, nýbrž prostě odvyprávěl. Nejčastěji kladenou otázkou z mé strany bylo, proč vlastně snímek není animovaný komplet, když je všechno umělé jak interiér čínského auta. V té přehršli ‚burtonovského vizuálu‘, kompletně v CGI, se ztrácí všechno… až na Miu Wasikowsku, která táhne celou tu zmatenou (!!) taškařici ke konci, který je tentokráte doslova vysvobozením. Sterilní, nudné, kýčovité, plastové… dokonalý repelent divácké empatie. (16.05.2010)

Když v pohádce působí hlavní záporák nejsympatičtěji ze všech postav, nemůžu se ubránit pocitu, že se něco sakra nepovedlo. Alice in Wonderland je ve všech směrech tuctový film, pro někoho může být plusem alespoň přítomný, i když vykastrovaný Burtonův rukopis. Pro mne bohužel ne. Dětem se to ale nejspíš líbit bude, vyložená špatnost to není. (01.06.2010)

O tom, že pan Carol absolvoval Matfyz, není pochyb. Bez pětilebkového matroše a smaženice z lisohlávek by Alenka byla jen dalším běžným dnem medvídka Pů. Timmy zjistil, že sedmileté holčičky špatně kouří a s takovou by si casting moc neužil, a tak nám v pohodě naservíroval Alenčinu dvacetiletou dablérku, což nepochybně vedlo k lepšímu položení se do role zlé červené královny u paní Carterové. Hluboký Džony ukázal, jak by vypadal Střihoruký Edward, kdyby mu ruplo v bedně. Bílá královna se svým blonďatým přelivem a hustým černým obočím alá Brežněv oslňuje charmem chánovských krasavic. Jako celek je to sice trochu rozostřené, ale jinak kompaktní, barevné a kdybych si já blbec vyzvedl u vchodu do kina brýle, prý dokonce plastické. (04.10.2010)

Tim Burton navštívil Disney Studios a ani tato živá voda nezpůsobila, že by Disney již více nebyl mrtvý. Scénář od osvědčené studiové harcovnice sice činí Alenku něčím jiným než jen prostým zfilmováním Carrollovy knihy, ale divák nedostane o moc víc než emancipační štulec, který měl možná opodstatnění právě v době sjetého Lewise, ale rozhodně ne dnes, a který je navíc očekávatelný od samého začátku této hodinu a tři čtvrtě trvající přehlídky zcela zbytečného "za každou cenu 3D" pimprlového divadla. Alenka nicméně drží historické prvenství - poprvé mi Johny Depp přišel nesnesitelný, a to jsem viděl i Eda Wooda. Uznání si Šílený Klóbrcmajstr nicméně zaslouží, a stejně tak i ostatní herci, ať už viditelní nebo jenom akustičtí - Mia Wasikowska je zvláštním způsobem křehká a silná zároveň, většinu filmu se jí daří působit správně dospívajícím dojmem, a je rovněž netuctovým způsobem hezká. O Heleně Bonham Carter snad není třeba mluvit (nakecá toho víc než dost, a zase z toho budete tak na větvi jako ve Sweeney Toddovi nebo Fight Clubu...dobře, trochu jinak než ve Fight Clubu, ale fajn rozhodně je:)) a z Bílé Královny Anne Hathaway jsem dostával křeče do bránice, jak mě ta její extrémně pozérská kreace panny ze středověké tapisérie bavila. Pak by se asi slušelo více zmínit ještě Crispina Glovera, který je ještě divnější a úlisnější než v Charlieho Andílcích (ano, JE to možné), a můžeme přejít k tomu jak si Burton ponechal svůj výrazný vizuální styl, díky čemuž občas vidíte záblesky Sleepy Hollow nebo Velké Ryby, a jak je scénář opentlen docela povedenými vtípky, kterých je možná (skoro jistě) daleko víc, než jsem mohl postřehnout, protože jsem četl všeho všudy první polovinu Říše Divů. To, zda máte načteno či nikoliv, je dost zásadní problém - já jsem třeba až do poloviny filmu (kdy se Alenka dostane na hrad Srdcové Královny) absolutně nechápal, co se to hergot děje, a jak spolu jednotlivé scény souvisí. Moje hodnocení tak je téměř jistě zkreslené - jediné řešení je zas o něco doplnit literární vzdělání a pak se podívat znovu. Jakkoliv mi ovšem repríza není proti mysli, jak se znám, zabere to dlouhý čas:) Nechť je tedy těch 60%, které teď dávám, bráno s rezervou. (28.07.2010)