Kniha přežití

Sotva se Jean-Paul Dvojka odebral k Řediteli, narazil si Torquemada tiáru frajersky do čela, svolal meeting Vatikánského knižního klubu a sprcal je na tři doby za nedostatečnou propagaci Firemního almanachu. A voilá, katolické "Bojiště země" je na světě.... Dvouhodinová reklama na Bibli přínosná, jako zákaz použivání kondomů v Africe a zábavná jako celibát. (11.05.2010)

Umění se odlišuje od kýče tím, že v něm autor podstatu svého sdělení více či méně zakóduje a volba kódu pak umožňuje většinou různorodou interpretaci, kdežto kýč bývá nekódován a sdělení je na první pohled jasné. U Knihy přežití bratrů Hughesových to zprvu vypadá, že při modulaci příběhu tvůrci kód zjevně použili, postupem času je ovšem stále více jasné, že poselství jejich díla je dokonale průhledné, skoro až prostoduché. Zprvu tak nadějná postapokalyptická vize světa se pomalu měnila v katechismus pro náctileté, byť výtvarně velmi působivý. Málo platné, křesťanství má, jak to známe z historie, především naprosto dokonalý public relations... Podobné filmy: Cesta, Já, legenda, Ocelový meč (20.07.2010)

Na jedné straně film vyvolávající ve mně vzpomínky na filozofickou přednášku s následným zamyšlením, zda a jaké vůbec měl šance na přežití slepý mnich nesoucí vzácné svitky přes Himaláje držící se striktně své víry. Avšak podobně laděné zamyšlení bratří Hughesovích je spíš rozbředlou kaší, která by chtěla být akčním filmem, road movie s poselstvím a snad i béčkovým westernem. Atmosféricky rozloženou mezi Šíleného Maxe a Cestou s vizuálem Terminátora Salvation. Zajímavé motivy jsou odloženy do pozadí a přehlušeny několika post apokalyptickými výjevy a do centra dění je vyslána nudná vata podepřená až nečekaně meditativní hudbou a Denzlem Washingtonem nesoucím na svých bedrech celý snímek. Přitom to mohl být malý, působivý a tak chytrý film. (03.05.2010)

May there be a light... Za sebe bych řekl, že je hodnocení Knihy přežití zde na ČSFD jedním z nejnevěrohodnějších, a zasloužilo by si zvednout minimálně o patnáct procent. Je mi jasné, že většinu českých ateistů dokáže naštvat posledních dvacet minut filmu, ale jinak házení do odpadu nechápu. Ještěže naši slovenští bratři (kde je mimochodem na školách povinná náboženská nauka) alespoň trochu tahají rank směrem nahoru, a snímek tu nekončí v černých barvách. Ale k věci: na promakaném dílu bratrů Hughesových mi vlastně nejvíce vadily jen asi tři scény, při kterých jsem si plácal rukou na čelo. Jenže který akční trhák se dnes dokáže vyhnout úsměvně trapným okamžikům, kde si inteligence vzala dovolenou? Je tu sice pár dementních scének, ale ty na atmosféře neubírají. Jinak je totiž Kniha přežití velmi příjemnou post-apo oddychovkou s osvědčenými herci (Titus Pulo, motherfuckers!), až nečekaně výbornou hudbou, a hlavně je putování po boku Washingtona zatraceně candy. Šedo-hnědo-bílo-žluté scenérie - ač tvořené na PC - vypadají na plátně úchvatně. A prý žádné akční scény, ano? Asi jsem byl na jiném filmu, bylo jich zde tak akorát! Ostřelování domečku pak řadím mezi nejvíce sexy kamerové průlety historie. Ke konci stopáže jsem se dále rád nechal unést "vysvětlujícím a rádobyšokujícím koncem" - jen bych to celé utnul cca o pět minut dříve... Ale jak říkám: celkově je The Book of Eli zatím největším překvapením roku 2010. A na ústřední hudební motiv nezapomenu. (03.03.2010)

Jde, jde, jde. A chvílema se zastaví na pokec a nějaké ty fazole. Táhne sebou kuchařku, určenou k vyškvaření lidských duší. Pak zavítá do westernového městečka, vezme s sebou milou dcerku, co utíká pro šafrán a trochu toho zázvoru, děvečka naše starostlivá, a jdou, jdou, jdou. Cestou někoho vykostí, jiný je pohostí, akce je snesitelná, kudlančí motiv odmítám. Je-li bible základním dílem lidské kultury s potenciálem ji obnovit, pak se omlouvám a kráčím vyvraždit filištýnské. Snad mi moře uhne a budu moci v klidu podříznout vlastního syna, dalšího namlátit na břevno a uspořádat pár bohulibých, kulturně motivovaných výprav s cílem hlásat slávu vymyšlence na cizích hrobech. (07.06.2012)