Twilight sága: Zatmění

David Slade! Jasná výhra i velký problém, který tuhle ‚emo-vampire‘ sérii potkal. Vypozorovat kvanta scén, kdy si Slade z celé ságy dělá obrovskou prdel, není problém. Hlavně kohoutí zápolení o jednu obyčejnou Mařku bere s nadhledem, který by ustála i vážně mířená parodie. Pak dojde na dokonale ‚vystajlovanou‘ akci a plusové body poskakují vysoce nad obyčejným průměrem. Jenže když vám dojde, že to zabírá cca 10% stopáže, smete vás to nejtragičtější milostné tokání za poslední roky. Hlavně minule se tomu dalo díky Weitzově neumětelství chechtat na celé kolo. Tady Sladeova snaha o vážnou tvář jde těžce mimo, takže je to všechno hlavně trapná a smutná křeč, když tušíte režiséra spoutaného scénářem (potažmo předlohou) a trpíte společně s ním. Navíc to evidentně nesedlo ani těm patnáctkám naokolo, jelikož milostného hýkání a rozněžněných komentářů jsem kolem sebe v narvaném kině slyšel absolutní minimum. Přiznávám ale, že jsem tomu naivně věřil do poslední chvíle. 2 a ½. [Nejlepší – i když zároveň nejnudnější – díl. V kině pochopíte.] (30.06.2010)

Zatmění je sice nejlepším dílem série, ale stále to znamená výrazný podprůměr. Citlivým pasážím chybí méně papírem šustící dialogy i lepší herci a ději chybí… no, děj. David Slade se sice snaží, aby tuhle bitvu alespoň vyvážil, ale ani on sérii Twilight nedokáže patřičně pozvednout. Slabý základ se holt dá maskovat jen do určité míry. (30.06.2010)

Zatmění (konkrétně pak zatmění mysli) zřejmě postihlo člověka, který držel ptačí brk píšící třetí větu symfonie pro rozvrzaný kolovrátek s názvem Twilight. Nic nového pod Sluncem, nic nového na Měsíci; hošani dál riskují prochladnutí bradavek, Pattinson stále před každým záběrem žere kyselý citrón a jinak vcelku pohledná Kristen s ksichtem od mouky se nadále chová jako schizofrenní kravka, která neví, co chce. Romantika a dobrodružství očividně dostávají nový rozměr a já jsem zatraceně rád, že nemusím dělat jak se mi to taky jako mocinky líbí, páč je to hustý a mňamózní, abych byla mezi svejma super kámoškama in, cool a ony mě pak lajkovaly na fejsu. (19.12.2012)

Weitzova dvojka byla hotové peklo, Sladeovo Zatmění naopak představuje svět Twilightu v úplně jiném světle. Se svými předchůdci toho má třetí Stmívačka pramálo společného. Příběh, stejně jako v knize, je sice stále nehorázná vata, ale právě díky nulové snaze Melissy Rosenberg udělat z toho další dojemné drama, kde tupý pohled na steroidech jedoucího indiána se rovná lásce, působí snímek mnohem přívětivěji i pro mužské publikum. Vážnost trapácké nahoty buřtíka Jacoba je nahrazena vtipnou sebeironií („To nemá vážně žádný tričko?”), strnulý výraz Roberta Pattinsona už není to jediné, čím Edward vyjadřuje své pocity a non-stop nadržené dýchání Belly si také dalo solidní zpátečku. Film je mnohem dospělejší (upíří flashbacky do „doby, kdy mi fungoval krevní oběh” jsou zpracovány na jedničku), akčnější (ne však sterilně viz. Nový Měsíc) a vůbec jsem měl tentokrát při odchodu z kina po dlouhé době pocit, že tohle bylo nejpříjemnější dvouhodinové zírání na plátno od prvního shlédnutí Kick-Assu. Nový Twilight je zkrátka naprosto jiný a právě v tom je jeho síla. A ano, nadhodnocuji a vůbec se za to nestydím. (28.06.2010)

Tragédie. To, co jsem v knižní podobě považovala za krásné a romantické, bylo v filmu tak trapné, že jsem se styděla za to, že jsem to vůbec četla. Ale co na druhou stranu bylo nadprůměrné? Kamera (ve dvojce byla ještě lepší, ale i tak to bylo vynikající) a soundtrack. Za nejlepší okažmik ve filmu ale stejně považuju scénu,kdy se Bella začala líbat s tím vlkodlakem a celý sál začal ironicky tleskat a pískat. (01.07.2010)