Pouta

Pridávam sa ku krídlu nadšencov vítajúcich posun v spôsobe reflexie komunizmu. Čo sa mi však nezdá? Nie je to také filmové ako napríklad Kadrnkové Dopisy. Tam je celá výtvarná zložka svojbytná a skutočne originálna, kdežto u Pout mám trocha pocit, akoby tá kobaltovosivá farebnosť vychádzala z večnej frázy o "šedivom socíku" a "období temna". To by mi až tak nevadilo. Viac mi vadí istá nestriedmosť scénografie. Všetky interiéri sú strašne prepchaté doplnkami, ktoré sme všetci za komunistov v bytoch mali (prefabrikované umelecké doplnky, drevené poličky atď ). Nezdá sa mi, že by to však bol nejaký špeciálny zámer autorov, touto preplnenosťou niečo umocňovať. Jednotlivé objekty sú tu a tam zameniteľné, alebo zbytočné. Takže trošíčka opäť skanzen v "potemnelom" gradingu..............Ďalšia vec, čo mi vadí, sú tie samoúčelné panorámujúce jazdové pohyby kamery, ktoré nebudujú ani napätia ani význam ani nepodporujú naráciu. Na kamere sa ostatne sublimuje hlavný problém celého filmu. Je to žánrový film? Alebo nejaká psychopatologická umelecká sonda s hlbokým presahom? Prečo ten strach nepoužiť konečne čistú klasickú dekupáž a ostatné kódy žánrového filmu (ako napríklad Životy tých druhých). Potom by bol geniálny výkon Malého ešte viac umocnený a konečne by to možno kúpil aj niekto za hranicami do distribúcie. (26.05.2012)

Dost těžce vydýchatelný film s takřka hmatatelnou atmosférou... Z Ondřeje Malého, alias Antonína Rusnáka šla místy neskutečná hrůza, v českém filmu málokdy slyšíte tak skvělou hudbu a kamera byla monstrózní, nejspíš úplně nejlepší ze všech českých filmů, které jsem v posledních letech viděl.... K tomuto filmu se dají vyjmenovávat pouze a jen samé plusy. Jsem rád že se i u nás najde někdo, kdo zvládne natočit něco tak nekompromisního, film, kde se jen nesedí u stolu a nekecá, zároveň po všech stránkách neuvěřitelně profesionální... Naprosto geniální thriller, který jsem si užíval každým pórem těla... (18.12.2010)

Dvě a půl hodiny studie zmrzačené duše totálního magora na pozadí depresivního bahna komunistické šedi. A kde byl sakra až doteď Ondřej Malý? 100% (21.01.2011)

Videla jsem to po ctyrech letech. A zvysim trochu hodnoceni. Nicmene porad koncime u toho, ze je to fakt o nicem. Kamera je desne spatna. Hudba vyborna, ale nema nic spolecneho s filmem (sorry Sifone). Je to takova splacanina, na kterou se Spacek dlouho setril... Ahoj a dobrou noc. (03.08.2010)

Neokoukaný Ondřej Malý jako eSTéBácké prase, které od definitivního rozpadu osobnosti může zachránit jedině žena, na kterou nemá. A sere ho to. Potřebuje si dokázat, že na rozdíl od svého okolí ještě vnitřně neodumřel. O iluze přišel dávno a za léta strávená ve službách strany značně otupěl, jenže pod totalitní dekou se dusí stejně jako prostý lid. Den za dnem na něj doléhá marnost vlastního pinožení, zároveň se ale neštítí využít všechny páky, které prohnilý režim uvědomělému fízlovi nabízí, ve svůj prospěch. Revoltu páchá ze zištných příčin a sobecky si nárokuje spasení skrze cit pohledné jeřábnice. Jenže šťastné konce existují jen v pohádkách a po vyjetých kolejích šedivé každodennosti ke světlým zítřkům nedojedete, ani když máte kvér a stranickou legitimaci. […] Radim Špaček natočil jeden z nejlepších českých filmů minimálně poslední dekády. Nejen, že má skvělý příběh, ale navíc mu po technické stránce nemůže krom Najbrtova Protektora žádný náš film vážněji konkurovat. Štindlův famózní scénář se na plátně opírá o chladnokrevnou kameru, dobře vedené herce i netradiční elektronický hudební doprovod. Kéž by více našich tvůrců bylo schopno podobné reflexe. Stylově a bez příkras. Snad si někdo brzy troufne zmapovat i dobu, která následovala bezprostředně po Sametu. Co dělali všichni ti superzlí prorežimní přisluhovači v prvních měsících roku 1990? Emigrovali na východ? Anebo šli požádat o rekvalifikační kurz na čerstvě vzniknuvší úřady práce? A co „obyčejný člověk“? Schoval klíče a šel si dát první demokraticky natočenou desítku? Podobný snímek mi v naší kinematografii zoufale chybí. (24.09.2014)

PO-UT-a sú ojedinelým a výnimočným počinom. Najmä vďaka schopnosti autorov až divadelne presne komponovať scény, detailne ich snímať a diváka "nechutne" autenticky, cez opakované kuchynské rozhovory, vracať do čias, ktoré mali snáď jediné pozitívum: všeobecnú imunitu voči akémukoľvek časovému stresu a zhonu..a vlastne ešte niečo, každý mal vlastné 3+1:-))). Brilantné, ako ani jedna postava v tejto psychotickej a nešťastnej mozaike nie je zbytočná, odpúšťam i asistentku IP (na VŠ sme hovorili istý pich). A tak nebyť zbytočnej doslovnosti v záverečnej interiérovej scéne (SVIŇA) a istej teátralnosti úplneho konca, ešte teraz by ma mrazilo. Silné 3+1 ( a garáž k tomu ). P.S. Ambivalentnosť Pavla (Luboša Veselého) je extrémne strašidelná. (20.02.2010)

Nejde o to, že pouta mají pár slabých míst a jaksi to není tak hlubokomyslné, jak by si někteří přáli. Pouta jsou především originální film, který v současném stavu české kinematografie nemá konkurenci. Režisér, za svůj debutantský film oceněný Plyšovým lvem, a parta neznámých herců vytvořili natolik svébytný počin, že je radost se na to dívat, a to celých 146 minut. A o Antonínu Rusnákovi snad už ani netřeba mluvit. [LFŠ 2010 - host: Radim Špaček] (02.08.2010)

O totalitním režimu, už toho bylo natočeno docela dost. Myslím, že toto téma je v dnešní době, už trošku pasé. Každopádně tento film, je ze všech pokusů ztvárnit tuto dobu, asi tím nejpovedenějším. Neokoukaný herec O. Malý je zde naprostý skvělý, doufám že soška Českého lva ho nemine. Dialogy jsou velmi dobře napsané, jsou ostré a neberou si žádné servítky a tak by to mělo být. Kamera je perfektní, jsou zde velmi dobré záběry. Škoda jen, že film není o cca 30min kratší, ona totiž ta poslední půlhodinka se neskutečně vleče, což je velká škoda. Ještě bych změnil song u zavěrečných titulek, protože ten se do filmu vůbec nehodí. Měl tam být spíš nějaký bigbeat např. Plastici. Jinak, ale tento film patří mezi ty nejlepší porevoluční filmy u nás, tak že ho mohu vřele doporučit . (01.03.2011)

na české poměry nadprůměrný a hodně ambiciózní snímek, ve kterém excelují neznámí herci.. v závěrečné půlhodince mu ale začal bohužel trochu docházet dech, což malinko kazí celkový dojem z filmu, který má dle mého na to, aby se prosadil i ve světě.. 4* (02.02.2010)

Na co takovýhle filmy? Pamětníkům těch časů se akorát zvedne kýbl a mladý to nedokoukaj, protože se to táhne jako babí léto podzimem. 50% (15.01.2011)

Film stojí za shlédnutí kvůli výbornému hereckému výkonu O.Malého a skvělé gradaci, vše ostatní je spíše rozpačité. S Životy těch druhých se to srovnávat nemůže, to je o třídu lepší film... 7/10 (06.02.2011)

"Jednou mu pochčiju hrob.." Špaček v síti času nasazuje pouta tak akorát divákovi svým rádoby drsným a nekompromisním bijákem, doslovným až běda, a přitom velmi důsledně krotkým a připosraným v tom, co divákovi ukáže a sdělí.. Nesmírně zvláštní snímek, v důsledku nevyrovnaný stejně jako jeho (anti)hrdina, který pouze slouží jeho momentálním potřebám.. (19.01.2017)

Dôvod, prečo som si dal Pouta, bol Ondřej Malý. Zniesli sa na jeho výkon len a len pozitíva, ktoré boli ovenčené ohrivenou soškou. Potvrdzujem, že podal určite presvedčivý výkon. Len keď Vás presvedčuje o niečom, čo samo o sebe je vlastne o ničom, tak sa jedná o zbytočné snaženie. Príbeh je rozťahaný, pomalý, ale určite nie blbý. Nie je to hřebejkovské spomínanie, ani pokus o oscarový patos, ale okrem výraznej hlavnej postavy a výborne zachytenej nálady bez chuti do života, chýbajú výrazné dejové podnety. (20.08.2018)

Tak předně: Díky csfd za předpremiéru v Brně. Asi potřebuju, aby se to ve mně trošku rozleželo, zatím můžu říct s jistotou dvě věci: Pouta rozhodně vybočují z českého porevolučního průměru. A už se na ně nejspíš nikdy nepodívám. Tyhle ponuré psychologické studie nejsou úplně můj šálek kávy a na jedno podívání mi stačí. Což ale neznamená, že pokud jsou dobře natočené, že to nedocením. Přiznám se, že mi první polovinu filmu trvalo, než jsem se adaptoval na žánr. Podle traileru jsem očekával spíš normalizační noir-detektivku s drsným drsoněm v hlavní roli. A dostal jsem hustej ponor do psyché několika postav, kde se děj takřka nehýbe, resp. cyklicky se opakuje, než dospěje do očekávaně tragického rozuzlení. Velkým kladem jsou určitě postavy, které jsou na první pohled šedivé stejně jako prostředí celého filmu, ale ve skutečnosti je fascinující sledovat jejich vývoj k destruktivnímu konci, který je postihne bez výjimky všechny. Antonín je z nich asi nejvýraznější figurou. Muž, který se nepozorovaně propadá ze šílenství světa, který pomáhá vybudovat, do svého soukromého šílenství. Klára, která je jako jediná bez poskvrny, ale semelou ji okolnosti, které si snaží celý život nepřipouštět. Tomáš, arogantní intelektuál, který vydává prázdné ideje za smysl svého života a tak dlouho se nedokáže rozhodnout, až zničí Kláře život. A v poslední řadě Pavel, morální figura pro literární veřejnost, který si libuje ve svém postavení opozičníka v totalitním státě a touží po nesmrtelnosti v učebnicích dějepisu natolik, že zaprodá vlastně kohokoli. Herci jsou neokoukaní a vybraní jsou myslím dosti slušně. Výborně korespondují s krystalicky depresivním fikčním světem, v němž pro ty správné (jsou-li nějací) není místo. Pokud vám tenhle styl vyhovuje, pak jsou Pouta filmem přesně pro vás. Jedinou výtku bych měl ke zvuku, v němž hudba občas přehlušuje dialog. "Šel jsi někdy do práce, když pršelo kamení? Já jo. A časem jsem přestal uhýbat." (30.01.2010)

Tak nevím, já v tom celou dobu viděla "Životy těch druhých po česku". Ok, aspoň jsem se na projekci nemusela hanbou propadat do sedačky, jako za většinu české filmové produkce, ale kvůli jednomu dobrému (=průměrnému) českému filmu se nemusí dělat takové haló. Oproti výše zmíněnému filmu to bylo zbytečně ukecané a rozvleklé. (23.01.2010)

pliziva deprese, totalitni moc v kazdem zakouti, divni lide. Vyborny! (25.01.2010)

Děsivě chladný až dokumentární pohled do komunistické šedi, vynikající Ondřej Malý, minimalistický v tom nejlepším slova smyslu, konečně také pohled z druhé strany, i skety se můžou trápit a může je pěkně srát jejich realita. Poslední půlhodina filmu je možná zbytečně natažená, místo razantního konce Pouta pomalu odezní.. (07.02.2011)

Hodně zajímavý totalitní thriller. Už po cca 10 minutách na člověka začnou z plátna působit pocity bezmoci, beznaděje a bezvýchodnosti života pod neustálou podrobnou kontrolou státu. A na konci si člověk oddychne, že to byl jen film - ale pak si uvědomíte, že tohle bylo před lety doopravdy... Výsledek: hluboké zamyšlení. [MFFKV 11] (08.07.2011)

Jako Ondřej Malý ... kult ! "A teď ukaž občanku, sračko !" (03.03.2012)

Náročný a hutný film odehrávající se na nespecifikovaném místě v nespecifikovanou dobu, který od diváka vyžaduje maximální soustředění. Nutno ocenit kameru s minimálními, plíživými nájezdy. Ani se nedivím, že nás v kině bylo 5. (08.04.2010)