Grave Encounters

Po dlhšej dobe konečne niečo, čo v oblasti FF príjemne prekvapilo. Úvod bol síce dosť otravný a zdĺhavý, ale po čase sa to rozbehlo a ďalší priebeh mi dokonale vynahradil pomalší rozjazd. Už prvé "stretnutie" s duchom bolo perfektné, to ako niečo zo zadu chytilo tu dievčinu za plece, no na jej mieste by mi riadne hrklo, možno viac ako jej :). Páčilo sa mi, ako atmosféra postupne gradovala a hustla, prostredie schátralej nemocnice veru sklame len zriedka. Vo finále už bola na takej úrovni, že ma mrazilo ešte aj v kostiach. Potom prišlo na časopriestorové uväznenie a to dalo filmu ešte výraznejšiu príchuť desu. V tomto prípade bolo veľkou výhodou, že išlo o FF, tu mi táto forma zapasovala ešte viac ako inde. Veľmi ľahučko a omnoho výraznejšie som si preto uvedomil, v akých problémoch a beznádejnej situácii sa postavy vo filme nachádzajú. A ten koniec, páni, tak niečo príjemne mrazivé som už dávno nevidel. Keby som bol namiesto toho chlapíka v tom tuneli ja a sám, asi by som ošedivel (v lepšom prípade). Tomu, komu sa podarí predstaviť si túto desivú situáciu na vlastnej koži prežije teda riadny des. U mňa maximálna spokojnosť a popravde, nechápem to nízke hodnotenie (možno to chce len trocha viac empatie). Keby nie toho otravného úvodu idem ešte vyššie. 80/100 (23.09.2014)

Dobře a hlavně velmi dobře po návratu z nemocnice jsem jsi pustil hned večer tenhle snímek a div se mi strachy stehy nepotrhaly, ne ale vážně opět další skvěly kousek točený kamerou nemocniční prostředí působilo výborným dojmem a strach celou dobu, nenechalo mě klidným i když bych tomu asi 2 maličkosti vytknul přesto paráda rozhodne jsem tohle nečekal v průběhu celého filmu. Jenom ať tyhle filmy pokračuji a nekončí. (21.08.2011)

Jestliže v první polovině se díky náznakům a pohledům do prázdných chodeb daří občas budovat atmosféru, po zjevení duchů to jde celkem do kytek. Místo atmosférického strašení se přejde na primitivní lekačky, které by dokázal natočit leckdo. Na druhou stranu, kdyby podobný film vznikl u nás, jsem o poznání nadšenější. (07.01.2012)

Na rozdíl od japonských duchařin jedoucích v neefektivním poměru 10:1, kdy na minutu strašení připadá deset minut vaty (Kairo, Ju-on), nebo některých hororů infikovaných nataženou seznamovací částí či věčnými prolukami ve vyprávění, není tenhle jaxviňa strašidelný film ani trochu ředěný. Už od začátku šlápne do vrtule a nepoleví. Připomíná tím absint nebo líh. (10.10.2011)

Producent reality show ma v úvode presviedčal: Toto nie je film, ale skutočnosť! Pritom mi hneď bolo jasné, že je to found footage a nie skutočnosť. A keď som uvidel tie čiernobiele kváziarchívne materiály, na ktorých defilujú pacienti psychiatrickej liečebne so začiernenými očami, ako pokusné králiky šialeného vedca, tak sa mi otváral nôž v kapse a mal som pocit, že pozerám Dom hrôzy (1999), už len Femke Janssen mi tam chýbala. Páčil sa mi však sebaparodujúci charakter filmu, ktorý sa spočiatku nebral vážne. Odkrýval pozadie natáčania filmov ručnou kamerou, obsahoval aj zábery, ktoré by za "normálnych" okolností boli vystrihnuté (napr. platba zriadencovi za to, aby na kameru, povedal, že videl duchov...). Grave Encounters sa rozbiehal od nuly, ale zhuba od polovice už letel maximálnou rýchlosťou a ponúkol množstvo naozaj strašidelných okamihov. Veľká škoda, že v závere prišlo klišé: v poslednom zábere posledný preživší povedal svoje posledné slová a svetlo zhaslo. Preto dám len +++. (10.09.2011)