Nespoutaný Django

Dámy a pánové, toho, kdo vynesl scénář plánovaného Tarantinova filmu The Hateful Eight by se zasloužilo pověsit do kůlny, pěkně za obě nohy, hlavou dolů a zakroužit nad jeho mávátkem rozžhaveným nožíkem. Štve mě, že jsme možná přišli o další nálož skvělého tarantinovského rukopisu. Co napsat k Djangovi? Já fakt nevím ... jsem tak nadšená, že nemám tušení kde začít. Kdybych to měla popsat jedním slovem, tak snad - dokonalost - Nesl se celý ve westernovém stylu s koncem tradičním a nadsazeným, bez kterého by nebyl dokonalý v duchu na jaký jsme u Tarantina zvyklí, to znamená řežba a krev stříkající po hektolitrech. Film zároveň září skvělým výběrem hereckých es. Tak třeba Leonardo, zraje jak prvotřídní víno na přísně střežených vinicích ... když sudičky malému Leovi nad kolébkou chtěly natřepat z plátěného pytlíku trochu toho talentu, tak jim zmíněný pytlík zjevně vypad z ruky a celý jeho obsah se na něj vysypal. Na takového Magnuska například se díky tomu vůbec nedostalo! Hudba v Djangovi je další bezkonkurenční skvost - namátkou třeba. Takže ... Quentine, nedej se a natoč pro nás další neméně brilantní pecku. (15.02.2014)

Trochu nekonzistentní, ale pořád nejlepší western za posledních X let. DJANGO má tři třetiny. První pohlcující úvod (s příběhem o Siegfriedovi), kterému vládne znovu naprosto geniální Christoph Waltz. Druhou ukecanou pasáž, s vytříbenými dialogy, božím bonbonožroutem DiCapriem, kterého ale ještě předčí Samuel L. Jackson jako (jak sám nazval) "ten nejhnusnější negr všech dob". To jeho hrané patolízalství si člověk musí vychutnat. Třetí část - převážně akční inferno, kde chlístá krev po litrech - pak shrábne Jamie Foxx, osobně ho ve většině filmů moc nemusím, ale tady je perfektní, hraje přesně jak má, celý vývoj Djanga jako člověka zmákl s přehledem. Kamera, střih i režie jsou jak už je u Tarantina zvykem téměř bez chyb. Hudba sedí, hlavně staré instrumentálky od Ennia nebo Jerryho Goldsmitha. Jeden z filmů roku. Those lyin', goddamn time-wastin' sons of bitches... (07.01.2013)

„I like the way you die, boy.” DiCaprio má lebku, Waltz důvtip, Foxx suché hlášky a Tarantino kopec nápadů. Není to taková řežba jako Inglorious Basterds (ať už slovně či doslovně), ale jakmile si zvyknete na Quentinovskou verzi Divokého západu a jeho pravidel, tak nic nebrání v cestě ke slastnému zážitku. Má to tu nejlepší „indoor” přestelku, nejslizčího záporáka pod sluncem, nejvtipnější zastřelení ženské postavy v historii kinematografie, ten nejšílenější (a zároveň nejlépe padnoucí) hudební podkres tohoto roku a je to nejdokonalejší parodií na všechny ty rasistické zmrdy široko daleko. Prostě Tarantino ve světě westernu, enjoy and have fun. (14.01.2013)

Django potěší... i když má skoro tři hodiny a většinu času se tam jenom kecá. Ale to potěšili už i Pancharti, že jo. Nicméně, pokud dojde na násilí, tak se jedná opravdu o Násilí ! Naprosto over-the-top násilí, kdy krev stříká všude možně a po litrech... ustřelují se tu péra, čéšky a dokonce i koňské hlavy... a pak tu taky vybuchují lidi na všechny možné způsoby. Kdo rád Tarrantina, bude se prasit i u tohodle kousku.. navíc ten Globe za ten scénář je opravdu zasloužený. Jo a všem aktivním "poštovnim" bodohoničům ... jděte do pyče (kokoti vědí.. bo jich na csfd projekci bylo hafo) ! (16.01.2013)

Bezzubé. Anekdotické sebestravující žertíky, skomíravý scénář, který dostává smrtelnou ránu do týla v nepropracované postavě Broomhildy, vracejí se tu v sarkastických bonmotech a skečích jinde už dávno lépe Tarantinem projednaná témata a recyklují se použité postupy (vzrušující moc rasové příslušnosti a postavení, opojnost a radost v násilí, nebezpečné dvojsmyslné konverzace). Postava ufňukané oddané pipky, která služebně sekunduje jednotlivým scénám, aniž by nabývala scelující charakter (je přestrašená, zbabělá a dětinská, ačkoli zároveň ji film představuje jako hrdou a vznešenou princeznu), podkopává celý příběh a film se o ni tříští jako parník o ledovec a se zející ránou se kvapem potápí. *** Nedovedu pochopit, proč Oscara za vedlejší roli nezískal Leonardo DiCaprio – od momentu, kdy se objeví na scéně, se všechno zlověstně rozzáří – jeho herectví, jako rafinovaná hodnota navíc, s níž se počítá, uděluje celému filmu ďábelskou kvalitu – vzhledem k tomu, jak málo funguje všechno ostatní, to skoro vypadá, že snímek vznikl tak bokem, aby DiCapriovi umožnil předvést tenhle virtuózní herecký výkon, aby mu dal prostor pro bravurní etudu, one-man show, na niž se pro mě celý film v podstatě zredukoval. Tarantina podezírám, že to narychlo sešil a předhodil světu jen proto, aby si zajistil dost času na nějaký skutečný majstrštyk, jímž byl plně zaujatý a pohlcený během natáčení téhle rychlovky. V tom případě se dost těším, protože tahle rychlokvaška a vejškrabek vtipně napovídá, že ten druhý film, k němuž se ve skutečnosti soustředily všechny síly a nápady během natáčení Djanga, bude fakt nářez. Takže to beru jako Tarantinovo ďábelské mrknutí, spiklenecké směrem k náročným, a jízlivé vůči těm, kteří se spokojili i s tímhle málem. (14.03.2013)

Amerika potřebuje takové filmy, jako je Nespoutaný Django. Logicky doplňují morální kocovinu typu 12 let v řetězech. (01.10.2019)

Finále mi nepřišlo tak dokonale vypjaté jako třeba scéna u stolu v Inglorious Basterds, ale i tak to bylo velmi povedené. Tarantinův režijní rukopis asi netřeba vychvalovat, však právě kvůli němu se na jeho filmy chodí. Spousta diváků možná nečeká, že Quentin si bude jistý i na půdě westernové se vším co k tomu patří, tedy od kostýmů, přes trochu historie až po výborně stylizovanou výpravu. Plejádu herců táhne Waltz. Je na něm trochu znát, že je to divadelník, je velmi rozmáchlý (i jeho postava ve filmu je taková, takže to nevadí) a možná lehce pompézní v rámci herectví, ale zároveň je neskutečně charizmatický a zábavný. Foxx a DiCaprio tak jak člověk očekává - kvalitní. Není to asi úplně na plný počet, ale pobaví to a určitě si většina diváků nebude myslet, že právě viděla 165 minut dlouhý film. Uteče to rychle a to především díky šikovné konstrukci příběhu a sousledu luxusně slepených dialogových scén, kde je každá druhá výživná. Krvavé finále je jen pro "Tarantino fans". (03.02.2013)

Na tenhle film jsem neměl vysoká očekávání, ale jedno jsem věděl jistě, Quentin Tarantino je jistota. A udělal jsem dobře, protože mě tento film naprosto uchvátil. Připočtěte k tomu skvělý výkon Jamie Foxxe (a nejen jeho, ale všech zúčastněných) a máte z toho recept na skvělý film. Tarantino se o Western vždycky jen opíral, ale teď se do něho vrhnul naplno a já si troufám tvrdit, že Django Unchained patří vůbec k tomu nejlepšímu, co kdy natočil. Děj je plný zvratů a nečekaných událostí, nechce se mi to všechno vypisovat, to je škoda. Ještě vzpomenu na výkon dvou mužů : Leonarda DiCapria a Samuela L. Jacksona. Tito dva tvoří perfektní tým. Další skvělou věcí je soundtrack plný známých melodií, to je prostě balzám na srdce. Celkově atmosféra divokého západu je skvostná a naplno vás vtáhne do děje. Jako třešnička na dortu je vtipné cameo samotného Quentina Tarantina. Nestačili vám Bídnici? Zajděte na Djanga. V kině po 10 letech absolutní masterpiece...95% (09.01.2013)

Fajný, dobrodružný western s počúvateľnými pesničkami a jednou srandovnou scénou. Ideálna jednorazovka. (27.01.2013)

Sakra, já se nějak zapomněl bavit!! Kultu Quentin Tarantino jsem nikdy úplně nepropadl a hlavně si myslím, že většina lidí, kteří prostě plácnou pět hvězd (je to přeci Tarantino!) svou volbu ani moc nedokáží obstojně vysvětlit. Jeho obliba Sergia Leoneho je dobře známá, takže skutečnost, že jednou western natočí, byla logická. Nemusel být věrný ale tak doslova – třeba délkou. Django bez D je film odvážný i vážný. Dialogy ale tentokrát rozhodně nehladí po duši. Táhnou se, děj nikam neposouvají. Bla, bla, negr, prásk, negr, bla negr, negr. Prásk! Tarantino filmuje srdcem, ale jeho nadšení jsem pro tentokrát nesdílel. V hlavě mi toho totiž moc nezůstalo. Snad jen Herr Schultz z Düsseldorfu, který si zase leccos krade pro sebe (přesto Waltzova role v Panchartech byla echt na Oscara, tady jen s přivřením obou očí), trochu jiný plantážník DiCaprio (jeho vrcholem je monolog s lebkou na stole), motherfucker Samuel L. Jackson a až čtvrtý v řadě nasupený Jamie Foxx, jehož mstitel se mi pod kůži vůbec nedostal (stejně jako jeho ploše pojatá ztracená manželka). Nejsem si navíc úplně jistý, zda je Tarantino schopný utáhnout klasické (bez velkých flashbacků) vyprávění. Jasně, odkazy na žánrové předobrazy jsou fajn, krvavá ultrapřestřelka jakbysmet (proč ji ale následuje další nezáživná půlhodina?), ale s nějakým přesahem nebo poselstvím bych to nepřeháněl. (24.01.2013)

Každý, kdo mě zná, ví, že i když Tarantina jako režiséra uznávám, tak pořád nechápu tu hysterii kolem jeho filmů. Nicméně Django Unchained byl jeho prvním filmem, na který jsem se opravdu těšil a musím přiznat, že mě nezklamal. Začátek, scéna s KK klanem, příjezd na Candieho farmu a epické finále, to už teď jsou opravdu kultovní scény. Sakra, že bych už i já propadal té Tarantinovské horečce? Je to možné… Každopádně, velmi krátce - u Panchartů jsem napsal, že to bylo fajn, ale něco mi chybělo. Proto tady musím napsat, že tohle bylo více než fajn a nechybělo mi nic. A Kerry je ženská, jak se patří! 100 % (27.01.2013)

Dlouho očekávaný snímek Quentina Tarantina, který měl splnit jeho dávný sen. Místo soubojů, přestřelek a dlouhých záběrů do očí, popřípadě na zbraně (jako mistr Sergio Leone), se dočkáme téměř tříhodinové, upovídané a pěkně natočené konverzačky, s kvalitními hereckými výkony. Bohužel, Django mě bavil asi do poloviny stopáže, než se na plátně objevil Leonardo DiCaprio. Pak už jde jen o žvanění u večeří a závěrečná scéna, kdy hlavní hrdina - do té doby dost upozaděný - všechny pobije, už nemůže vynahradit dojem nekonečné a strašně utahané druhé poloviny filmu. Pobavila mě scéna s Ku-Klux-Klanem (Tarantino v sobě nezapře komediální talent, ale to dávno víme), líbí se mi několik dobře nasnímaných záběrů (západ slunce, zasněžené hory), výkon Christopha Waltze či v Tarantinových filmech klasicky výborný soundtrack. Když byl Morricone génius, proč jeho dílo nepoužít častěji, že? Ale to je zatraceně málo na tak dlouhý a očekávaný film. Bohužel, starší díla QT jsou někde úplně jinde a drtivá většina filmů o americkém Západu také. Když to řeknu trošku nadneseně, tak Kill Bill 2 je pro mě lepším westernem. Nejslabší Tarantino. (05.06.2013)

Méně přestřelený a paradoxně i méně epický Kill Bill (ačkoliv vzhledem k epizodnosti to tak divné není). Čím dál tím víc mám problém s Tarantinovou křečovitou snahou točit tarantinovky (za jejichž jediné konstantní pozitivum považuju hudbu). Bez té přepálenosti by mi bylo líp (navíc by mě možná i zajímaly postavy a neměla bych pocit, že to jsou loutky)... inu. Dílčí kvality jsou stále viditelné - sice už tomu moc nevěřím, ale jestli někdy bude Tarantino schopen natočit žánrovku, budu skákat do stropu. (15.01.2013)

Divoký Tarantino by bol taktiež výstižný titul. Je to proste borec. Jeho filmy napriek hektolitrom striekajúcej krvi nie len zabavia, ale majú hlavu aj pätu. Príbeh ako vždy najsilnejšou stránkou. Pointa ako hrom k tomu - no nájdite negatívum! Len veľmi, veľmi ťažko. Musím sa ale priznať, že takmer tri hodiny sú na mňa pomerne dosť. Myslím, že film obsahuje hluchú polhodinku, ktorá tam vôbec nemusela byť. V tomto prípade ale prižmúrim očko. (22.01.2013)

Ohromná legrace. Krvavá (ta přestřelka!), k popukání vtipná (montypythonovský Ku-Klux-Klan), napínavě mrazivá (bez přehánění hrůzostrašná postava Samuela L. Jacksona), ale stále stylová a s příběhem vezoucím se na vlně přátelství (Waltz s Foxxem jsou skvělí parťáci), mýty opředené lásky (Siegfired a Brunhilda) a všudypřítomných špageťáckých narážek. Spíš ve stylu Corbucciho než Leoneho. Ale co si přát víc? Quentin Tarantino mě rozhodně nezklamal. Po vynikajícím kinozážitku, který mi uklohnil, navíc zpětně chválím i ty skladby ze soundtracku, k nimž jsem měl původně výhrady (já ty upovídané - rapující - černochy opravdu nemusím, ale ve filmu zní skvěle), a jsem rád, že se úplně nezapomnělo ani na Johnnyho Cashe. Nevěřím, že ta paráda trvala 165 minut, klidně mohla být ještě delší. (22.02.2013)

Quentin Tarantino je stále majster, pán režisér, ale už ma pomaly prestáva baviť. Negro western "Divoký Django" mi dal presne to čo som očakával. No už mi to nestačí. Šablonovitá, predvídateľná tarantinovka. Ani sa mi nechce o nej písať, použijem radšej zopár citátov z komentára kamaráta trona, ktorý to dokonale vystihol: "Mám rád Tarantina, jeho štýl, svojrázny humor, jeho postavy aj dialógy, jeho univerzum... Ale väčšinu jeho filmov mi stačí vidieť raz, dva razy za život. "Divoký Django" nie je výnimkou. Perfektné a pritom svojím spôsobom nudné a očakávateľné herecké výkony, skvelá výprava, ktorá sa však vo finále celá zdrcne na jeden dom... Násilie začne po čase pôsobiť stereotypne a finále je rovnakou mierou napínavé ako nudné a zbytočne dlhé." *** (06.06.2017)

Kventynek samozřejmě nezklamal. Už na Panchartech si nazkoušel mírně filosofický podkres, laskání se s atmosférou a pozvolnou gradaci. Od masakrózních kousků, v nichž se snažil sdělit mnohé během relativně krátkého časového úseku, pokročil k pomalejšímu tempu, v němž toho do nás tlačí méně, ovšem o to důkladněji. Tak. A jestli si v tomhle někdo najde spoiler, tak je ženiální jak půllitr s vestavěným vibrátorem. (13.01.2013)

První Tarantino, který mě od začátku neskutečně bavil. Minimálně do chvíle než začala stříkat krev, což bylo poměrně brzo. Uznávám, že umí udělat dobré fórky, má smysl pro napětí, mění žánry, dokáže vytřískat z herců nemožné. Snad bych mu nějakou tu mrtvolu i odpustila. Ale rozstřílený kůň a knihovna, to už je na mě moc silné kafe. (12.09.2014)

Nejsem fanoušek Quentina Tarantina, jeho styl mi zkrátka nesedí, jeho filmy pro mě spíše znamenají nějak to přetrpět a přežít do konce. Proto jsem od Djanga nečekala vůbec nic, musím však přiznat, že Nespoutaný Django je hodně zábavný film. Skvěle napsané dialogy, které vtáhnou a nenudí, první hodina je opravdu parádní, pro mě trochu překvapivě s nástupem postavy Leonarda DiCapria na scénu jde film lehce dolů (a to mám Lea opravdu ráda), ale stále to byla královská zábava, film si pro sebe krade Christoph Waltz, který doslova ovládl každou scénu. Škoda té závěrečné půlhodiny, která už neměla moc smysl a jen natahovala už tak dlouhou stopáž. Bavila jsem se, sice jen tak bych se na to už znovu nepodívala, ale pro mě jde o nejlepší Tarantinův film. (20.01.2013)

Western + blaxploitation + Tarantino v té nejlepší a nejdiváčtější formě. Neskutečná přehršel nápadů, výborných dialogů a hlášek a také hektolitry hutné krve. A hlavně je to natočené s naprostou láskou a precizností. Foxx je cool, Walzt je Bůh, Leo si to užívá a Jackson už dlouho neměl lepší roli. Jen škoda, že to celé neskoničlo o těch 20 minut dříve, pak už to bylo na můj vkus už příliš blaxploitation. Ale to záleží na vkusu každého, i tak parádní jízda. (07.02.2013)