Barbara
Barbara
Režie:
Christian PetzoldScénář:
Christian PetzoldKamera:
Hans FrommHudba:
Stefan WillHrají:
Nina Hoss, Ronald Zehrfeld, Rainer Bock, Deniz Petzold, Jasna Fritzi Bauer, Peer-Uwe Teska, Mark Waschke, Kirsten Block, Susanne Bormann (více)Obsahy(1)
Léto 1980. Barbara je nucena opustit místo lékařky v Berlíně a ocitá se v maloměstské nemocnici v severním Německu. Její milenec Jörg ze západního Německa zatím připravuje její útěk z východního Německa přes Baltské moře. Barbara se seznamuje s novým prostředím, pracuje na dětské chirugii pod vedením laskavého lékaře Andrea. Barbara si nejprve od Andreho udržuje odstup, ale postupně s ním nalézá společnou řeč. Andreho přátelská povaha v ní vyvolává pochybnosti, zda na ni nebyl nasazen jako špion. Anebo se do ní zkrátka zamiloval? Den útěku se blíží a s ním Barbařino životní rozhodnutí... (claudel)
(více)Recenze (44)
Pre mňa filmový zážitok mesiaca. Oplatí sa vidieť už len kvôli spôsobu Petzoldovej réžie. Všetko natáča na jednu klapku a púšta hercom pri natáčaní aj mix zvuku, vďaka čomu môžu reagovať na všetky podnety a pod tlakom náročnej metódy vydolujú zo seba ten najlepší výkon. Barbaru urobil na digitál, ale je to ešte extrémnejšia metóda natáčania ako v čase nedostatku 35mm suroviny. Petzold je dôkazom, že film je stále z veľkej časti technické umenie. Dôkladným výberom objektívov dosahuje zvláštne rozzrnenie obrazu a aj keď je to digitál, pôsobí to veľmi živo. Barbara je emóciami nabitý netradičný film o komunizme s "posolstvom ako z pošty", urobený rafinovane bez zbytočných retrokostýmov a didaktických scénok exponujúcich dané obdobie. Najbizardnejšie na tom všetko je, že Petzold vychádza z Cravena a Argenta. Odtiaľ to výborné plíživé napätie. ()
No čekal jsem další Životy těch druhých, ale to jsem se přepočítal. Ta buzerace ze strany Stasi sice byla přítomná, ale ne v takové míře, v jaké jsem si představoval. Tím celý film i ztrácel na dramatičnosti, protože zápletka, kdy lékařka řeší dilema mezi touhou po svobodě a povinností k pacientům, mi nepřišlo příliš vypjaté. Za zmínku určitě stojí Nina Hoss, která byla výborná a celý film táhla. Ale prostě to nebylo ono. 40% ()
Barbara je mladá lékařka zahalená jedním velkým tajemstvím, tvůrci o ní vůbec nic neprozradili. Takže já nevím, co provedla, že byla potrestaná přemístěním do zapadlé dědiny a nemám ponětí, proč má permanentně za patama soudruhy ze Stasi (teda asi?). Nicméně v prvních dvou třetinách se jedná o hutné atmosférické drama, výborná Nina Hoss tomu výrazně pomáhá a představu o roce 1980 v NDR získám poměrně rychle. Jakmile však začnu tušit, kam to celé míří, vyšumím... ()
Úžasná atmosféra plná neklidu a ohlížení se přes rameno. Brrr. Skvělé herecké obsazení a dobrý příběh, který pomaloučku odkrývá svá tajemství, ačkoli závěr lehce zklamal. I přes to ale film řadím mezi ty povedené s touto tematikou. ()
Lezavě studený, depresivní duch doby a místa, NDR na počátku 80. let z tohoto snímku čiší stejně jako tlumené zoufalství hlavní hrdinky. Výstižný, ale rychle zapomenutelný příběh. ()
Osud mladé lékařky za doby budování socialismu v DDR. Všude přítomná STASI lidem otravuje život a většina mladých lidí touží dostat se na západ. Po tom touží i doktorka Barbara a buduje si cestu ven z totalitního režimu. Termín útěku je v sobotu večer, zbývá už jen vyměnit si službu v nemocnici. ()
Nesentimentální drama vracející se do dob NDR, kterému se daří vyhýbat chladnému vztahu k ději a postavám a jakémukoliv náznaku ostalgie. Petzoldovi se podařilo střízlivě odvyprávět výborně vystavěný příběh, jehož peripetie ze sebe zcela přirozeně vyplývají a téměř mizí jakýkoliv pocit konstrukce či chtěnosti. Zdárně se daří eliminovat přesné hranice mezi stranami dobra a zla, rozvíjet nejistotu co se týče důvěryhodnosti u dvou hlavních charakterů. Režisér si i dovolí někdy děj zcela pozastavit a nabídnout originální a postavy obohacující momenty jako například noční snění Barbary a mladičké zamilované dívky nad západním katalogem se šperky. Film sice nepřináší nic nového či odhalujícího o filmaři provařené době a je stále vyprávěn zcela klasicky, ale díky vyváženému scénáři, živým postavám a uměřeným hereckým výkonům se podařilo vytvořit dle mě jeden z nejlepších filmů na dané téma. Působilo na mě opravdověji a rozvážněji než vyzdvihované Životy těch druhých. Ne nadarmo se říká, že v nenápadnosti tkví síla. ()
Určitě dobře zahrané drama, které chtělo hodně říci a bohužel neřeklo nic. 5/10 - 47. MFF KV ()
Přesně. Někdo musel zůstat,aby mohl pomáhat. A to byli Ti hrdinové! ()
Festivalová klasika o východním Německu, které příliš nemrazí, o zvratech, které nepřekvapí a o konci, který nenadchne. Režijně a herecky je film ale výborný, kulisy jsou příjemné a celkově civilní vyznění stojí za shlédnutí. 70% ()
Nina Hoss je vynikající německá herečka a tak hlavně díky ní jsem zvolila Barbaru. Zajímavé drama, jen příliš zdlouhavé. Zase bych přidala špetku napětí navíc a okořenila to nějakou tou větší emocí. ()
Nezajímává a strašlivě dlouho se vleknoucí storka s předvídatelným závěrem, kterou člověk nežijící v osmdesátkách v NDR snad ani nemůže docenit. Atmosféru to mělo místy fajnovou a vizuál společně s hereckými výkony taky ucházející, ale film kolem vás je tiše prošumí no a nakonec vyšumí do ztracena… Nezáživné a ospalé 2* ()
Dokonalé vystihnutí atmosféry komunismu (v NDR i jinde) - nejistota a strach: nikdy nevíš, kdo Tě udá a kdo pochopí. V Barbaře od začátku filmu svádí souboj touha po emigraci a její poslání lékařky, které zdá se získává čím dál více navrch. Řemeslně velmi povedený film s kvalitně napsanými a zahranými party. Takže i přes předvídatelný konec uděluji čtyři hvězdičky. ()
Film pusobi jako by byl natocen pred dvaceti lety. Pravdepodobne zamerne, ale nic vic pak uz nenabizi. Pribeh nijak negraduje, vesmes jenom plyne a minimalne dve postavy, ktere byly ve filmu na zacatky rozehrany se dale nevyviji, nikdo je na konci neresi a jenom tak vysumi z deje. Je to skoda, prave na nich by se ta gradace nechala dobre vystavet. ()
Nemohla jsem se rozhodnout, zda je zpomalení tempa v duchu 70. let příjemné či otravné. Je-li pro film výhodou, a naplňuje ho autentičností, nebo jej naopak sráží k zemi, když tam, kde lze očekávat spád či alespoň náznak výzvy k psychologickému přehodnocení, nabízí houževnatě a trpělivě, znovu a znovu, navzdory divákově škemrání, jen nutnost vnořit se až do morku kostí do nepružných reálií socialistického městečka. A také do černobílého uvažování - dobrá vs. špatná strana. Ve skutečnosti jde ve filmu opravdu jen o vcítění se do dobových kulis, a tudy do společenského prizmatu tíživosti doby. Příběh sám o sobě je tak lapidární a zřejmý, že překvapit - ani nabídnout příležitost k hlubším úvahám - nemůže. Tak dejme tomu, že tuto roli nakonec plní slušně. Kdybych se dopustila chyby a srovnávala, musela bych ho po boku takových, jako byl Životy těch druhých, zapřít. Ale když dva dělají totéž, není to totéž. Zcela na odpis nakonec určitě není, a Nina Hoss je dobrá herečka :) ()
[47. MFF KV 2012] Německé drama, které spíše připomíná odpolední televizní počin na komerční televizi. ()
Typickej snímek pro objíždění nezávislejch filmovejch festivalů, kterej snad v ničem nedokáže oslovit převážně mainstreamově orientovanýho diváka, očekávajícího alespoň lepší zpracování jinak zajímavýho ústředního tématu. Prostě takovej malej film - méně je někdy více, v tomhle případě je však méně opravdu málo. ()
Už to tady padlo mnohokrát, vlastně to tak trochu je ve většině komentářů, že je to výborné a divné zároveň. Ano, dávám čtyři *, ale hlavně za Ninu Hoss, na kterou byla radost koukat, pokud se to tak dá nazvat ve filmu, kde toho radostného bylo pomálu. Moc toho nenamluvila, ale její pohledy toho řekly víc než spousta prázdných slov. Je to minimalistické, možná až moc, co se týká děje, tak se tam toho vlastně zase až tolik moc neděje, mnohé zůstalo nevyřčeno, možná i leccos z toho, co mohlo být vysvětleno. Na druhou stranu velmi zajímavý vizuál, velmi dobře podané reálie socialistického Německa, nemocnice, kde byl vrcholem výbavy asi rentgen a příruční mikroskop, mladá lékařka do práce a vůbec všude ... jezdí na kole, žádné auto, sama si lepí píchlé duše, střet dvou světů v podobě setkání Mercedesu a Trabantu, buzerace a prohlídky Stasi, nejen v bytě, ale též osobní, a to velmi osobní. Dilema hlavní postavy, zda zdrhnout ze socialistického molochu nebo zůstat a věnovat se svému povolání a poslání tam, kde doposud. Zvlášť když jsou tam takoví lidé jako Stella... Film si zachovává svoji porci neznáma až tajemna okolo hlavní postavy a tato divákova nejistota nezmizí ani po závěrečných titulcích. ()
Přijde mi, že tomu filmu nějak chyběla hloubka, jenom to klouže po povrchu a konec je přeslazený a náhod je taky až příliš mnoho. Co oceňuji jsou nenápadné, nevtíravé, ale ve výsledku velice vtipné ostrůvky. A vůbec se mi nelíbila hudba, jako by k filmu nepatřila a ten virtuózní Chopin to jen rozmázl. Možná, že moje hodnocení - jak to tak bývá - ovlivilo vysoké očekávání způsobené nadšenými recenzemi, ale stejně, víc jak 3 a půl hvězdičky ne... ()
Není to špatný film, ale chyběla mi tam nějaká dramatičtější linka, chvílemi se mi to hrozně vleklo. Tematicky trochu podobné Životy těch druhých mě dostaly mnohem víc. Nicméně Nina Hoss byla vynikající a film by měl být povinný pro všechny, kteří mají pocit, že jsme se tenkrát měli vlastně docela dobře. Se mnou v kině byla třída asi dvanáctiletých dětí, ani moc nehlučeli, tak snad si z toho něco odnesli. ()