Star Trek: Do neznáma

Poslední Star Trek se nápadně začíná na první dojem podobat Star Wars. Spousta světů, roztodivných tvorů a vůní, panoramat měst a vesmírných korábů. Jenomže to, co je v Hvězdných Válkách ryzí invence a tvůrčí radost, je v novém dobrodružství posádky Enteprise spíše okopírováné odněkud a dosazené tak, aby to na oko vypadalo fantasticky, ale pod slupkou to tak slavné není. Hlavní děj ani nemá cenu komentovat. V podstatě není - pokud tedy nepočítám záporáka co chce zničit svět, resp. v tomto případě vesmír. Po skvělé úvodní akci a monstrózním galapředstavení bojové základny (trikaři rulez, kamera wtf ?) přichází úmorná půlhodina pachtění se na polopusté planetě v načernalých filtrech s jedinou cool pomalovanou holkou, která nakopává zadky všem kolem a ještě stíhá poslouchat muziku. Konec se vrací do warp módu a svede solidní bitvu, ve které prohrává s předchůdci jen o trochu, ale slabší je. Méně sevřený, méně dramatický a méně temný, zato roztomile rozpustilý se skvěle rozvrstvenými postavami a zdravou esencí humoru. (23.08.2016)

Jsem asi TAKHLE blízko dát pět hvězdiček, protože horší než Do temnoty to není. Má to sice výrazně rutinnější a nepřehlednější akci, ale zároveň to působí mnohem uvolněnějším dojmem. Jednoduchá zápletka, která už komorním a vtipným úvodem odkazuje spíše k poetice seriálu, dobře využitý padouch, který posiluje Kirkovo dilema a motiv prázdnoty, související s objevováním nekonečného vesmíru, křupavé dialogy (nejdojemnější místa přicházejí v konverzacích), solidní tempo, které tentokrát vychází spíš ze scénáře než z Linovy režie, která trochu nadužívá vyosenou kameru a hyper-kinetické záběry (ve 3D fakt není jednoduché v tom navigovat). Obával jsem no brainer, dostal jsem vintage Star Trek. Bez váhání se zapisuju na další misi s touhle posádkou! (08.08.2016)

Upřímně moc nemusím starší Star Trek. Avšak když se v roce 2009 dostal k restartu J.J. Abrhams Star Trek najednou dostal novou krev a proto je jednička Star Treku můj oblíbený film. Trend pokračoval i u pokračování: Star Trek: Do neznáma. Avšak poté co si Abrhams skočil ke Star Wars aby natočil Epizodu 7 se nového dílu ujmul režíjně Justin Lin (Rychle a zběsile 3-6). No a vzhledem k tomu, že tento rok je to 50 výročí Star Treku mnělo by to dopadnout dobře. A dobře to dopadlo. Ten kdo si oblíbil první dva díly (Fanoušci Star Treku tyto dva díly nemusí) měl by se mu líbit i tento. První půlka až velmi nostalgicky připomíná něco co by vypadlo z původní seriálu z roku 1966 (A to ten seriál nemám rád) a druhá půlka se opět vrací do stereotypu prvních dvou dílů. Posádka Enterprise má pořád skvělou chemii a dokonce i hlavní záporák je stejně jako v předchozích dvou Star Trecích skvěle vykreslen. No a když film skončí a vy vidíte nápis: Věnováno Leonardu Nimoyovi a Antonu Yelchinovi jedno oko nezůstane suché. (23.09.2016)

Tak se nám Stártrek vrátil z temnoty prdele, kam degenerativně pokroucenou posádku lodi Entršajs ve druhém díle poslal Džejdžej, aby z něj udělal nudný maglajz rodinných hovnot a otravnou kvintesenci kýčovitých existenciálních pouťových mouder pro hloupé náctileté ufony. Nyní je zase tím starým dobrým Stártrekem, jak ho mají mazlíčci rádi, jenž se již několik generací stará o hladký průběh mnohočetných milostných eskapád s pravačkou všem těm krásným a oduševnělým krutohustým nabíječům, neodolatelným proutníkům a sexuálním predátorům. Ahoj Dárkbobíku! Tento díl přinutil k warpovému „pohonu“ i mě. Prostě paráda, Šimone! Sympatičtí herci, dělající humory, hnusní emzáci, dělající bordel, hutný přímočarý děj, nonstop akce v okorvoucích kulisách, a i trocha toho překvapivě perverzního mezidruhového vzrušení, protože když se alžírská cigoška napatlá moukou a pokeruje si xicht, stává se natolik apelující, až má jeden chuť zasunout palivovou tyč do plasmového reaktoru. Totálně kůl je tu dokonce i uječené přednášení Bísty bojs, neposlouchatelné tak, že je během chvilky schopno zdecimovat jindy neporazitelnou mimozemskou invazní flotilu. A tak jediné, co mě opravdu velmi rozhodilo a znepokojilo, je ta reálná vize globální katastrofy pro celý známý vesmír. Přitom to začalo tak nevinně. Na poručíka Sula prostě dolehla osamělost dlouhých intergaylaktických letů, při kterých byl neustále obklopen spoustou vyzývavých fešáků v pestrobarevných elasťácích, až se z toho vydal na jih. Tudíž si už v roce 2392 řiťopichové mediálně otevřeně adoptují lostomiloušké ťamaské holčičky, aby z nich naprosto, ale naprosto přirozenou výchovou a vzorem dělali vysrkávačky škeblí. Nejhorší je, že už to začíná jiskřit i mezi velením. Kapitán Krk tu místy vypadá, že by s chutí požvýkal špičky boltců svému prvnímu důstojníkovi, a i jindy bezemoční Spok dává nepokrytě najevo, jak by nebyl proti zasunout prostředníček s prsteníčkem do svého velitele a vystřihnul mu tam předpisový vulkánský pozdrav. No armabeton!!! Že by Entrprájs z tohoto jinak skvělého Neznáma mířil opět na misi do prdele? Na Gaytrek: Deep throat 69 už do kina určitě nepůjdu. (20.08.2016)

Za mě asi nejhorší díl série. Ale kdyby každý nejhorší díl série vypadal takhle, budu chodit do kina obden. Třetí Star Trek bohužel operuje s ne moc zajímavým příběhem, který nikam moc neposouvá postavy, jejich vztahy nedostanou příliš prostoru (i když herecky jsou všichni ve svých rolích parádně usazení) a reálně se tam vlastně nic moc neděje. Prostě taková historka o partě z Enterprise, která která „zase“ narazila na magora, co chce „zase“ zničit všechno hezké ve vesmíru. Prostřední část, kdy se víc mluví než střílí a bojuje, je tak malinko nuda, ovšem začátek a konec to bez problémů vynahradí. To, že akci Justin Lin umí, jsme věděli všichni, ale úvod, v němž to Enterprise ošklivě schytá, je neskutečně strhující scéna, která zvlášť v IMAXu totálně vynikne. Stejně jako explozivní finále, u něhož jsem se jako fanoušek Beastie Boys usmíval jak idiot. Škoda trochu odfláklého záporáka a bolavých logických děr, ale to všechno tak nějak k letnímu blockbusteru patří. Takže pokud chcete velký, hlasitý, svižný, efektní a zábavný film, je nový Star Trek ideální. (15.05.2017)