Everest

Po druhé projekci (a získání znalostí ohledně natáčení tohoto filmu) mám celkem jasno. Kormákurův biják má tak vysoké produkční hodnoty, až to bere dech. Ať jde o jeho vizuální stránku, skutečná místa, kde se točilo, přehršel skvělých triků, které jsou přirozeně zakomponovány do obrazu, tak, že je vůbec nepoznáte a za tím vším je decentní pocta chlapům, pro které jsou hory vším. A tady se nabízí srovnání, např. s notně připitomělým ´Vertical Limitem´, kde jsou hory jen prostředkem pro debilní kaskadérské kousky, které jsou skutečným horolezcům pro hurónský smích. Naproti tomu ´Everest´ má svůj skutečný uvěřitelný rozměr a přitom je hluboký a lidský. To, že horolezce považujete za podivíny s obsedantně kompulzivním chováním, kteří hazardují se svým životem, je vlastně dost nepodstatné, malicherné a je to jen váš problém. ´Everest´se může hrdě postavit vedle některých slavných francouzských filmů s horolezeckou tematikou, které také nejsou žádná ořezávátka a zcela jistě je nejlepším horolezeckým filmem, který Hollywood kdy vyprodukoval. (19.06.2016)

Hneď skraja musím povedať, že Everest neradím medzi najlepšie blockbustery sezóny a ani filmy, ktoré mi utkvejú v pamäti. Vlastne je mi donedávna závratne vysoké hodnotenie tak konvenčného a šablónovitého produktu záhadou a pripisujem ho skôr nadšeniu divákov, ktorí mali film, podobne ako ja, možnosť vidieť vo formáte IMAX 3D. Z toho je patrné, že film neprekračuje životnosť momentálnej atrakcie a Baltasar Kormákur v Hollywoode i naďalej zastáva rolu zručného remeselníka, ktorý si pre svoje anglicky hovorené filmy ani nepíše scenáre._____Vo filme sa bijú protichodné ambície vytvoriť dôveryhodnú rekonštrukciu udalostí z 10. a 11.5.1996 a ponúknuť divácky atraktívny audiovizuálny prežitok v duchu konvencií katastrofického a survival žánru, ktoré sa v dôsledku vzájomne negujú. Preto ani jeden zámer nefunguje tak, ako by mal. Objektivitu a dôraz na fakty odkláňajú odbočky k rodinným príslušníkom členov expedície, na ktorých sa prednostne zameriava rozprávanie (tejto pocty sa dostáva predovšetkým Hallovi a Weathersovi) v snahe vytvoriť medzi nimi a divákom silnejší vzťah, melodramatické dialógy a napokon striktne zmyslové (teda iracionálne) uchopenie samotnej katastrofy. Dokonale naliehavému sprostredkovaniu tragédie bráni letmé načrtnutie charakterov postáv, rýchle a nie vždy prehľadné prechody medzi nimi, kvôli ktorým sa nie je o koho báť a do popredia tak ako hlavný protagonista vystupuje samotný titulný Everest. Moje pocity po skončení tak boli veľmi rozporuplné. Minimálne jednu hviezdu preto dávam z jediného dôvodu, ktorý možno zhrnúť v dvoch slovách: IMAX 3D._____Na záver si dovolím drobnú interpretáciu: I keď sa na prvý pohľad pristupuje ku všetkým postavám rovnocenne a udalosti ich postihujú rovnakou mierou, predsa nejde len o dramatickú rekapituláciu bez sprievodného významu. Mám za to, že film práve tým, ktoré postavy sa ocitajú pred kamerou najčastejšie, postuluje iracionálnu neuchopiteľnosť celej tragédie a trúfalú snahu človeka s vynaložením posledných síl pokoriť prírodu. Kým na hore zahynú obaja skúsení vodcovia expedícií, Yasuko Namba, pre ktorú ide o posledný zo siedmych najvyšších vrcholov sveta, alebo Doug Hansen, ktorý po opakovaných neúspešných pokusoch konečne zdolal riskantný výstup, Beck Weathers, ktorý ho kvôli problémom s očami nedokončí, zázračne prežije. 70% (18.10.2015)

Cesta do místa, kde lidské tělo umírá, v příběhu lidí, kteří moc dobře věděli, jak moc riskují, ale stejně do toho šli. Nic víc, ale určitě ani nic míň. A i když právě onomu sebedestruktivnímu jednání hlavních hrdinů nerozumím, mám díky parádní herecké sestavě pocit, že jsem alespoň nahlédl za první vrcholek. Ta intenzita, se kterou nejvyšší hora světa posílá vstříc horolezcům svoje nástrahy, přibije do sedačky a ve chvíli, kdy se objeví bouře, už se kino otřásá v základech a divák ví, že jde do tuhého. A každé zalapání po dechu pak skoro bolí i ve vlastních plicích. (24.09.2015)

30 %. Ukrutná nuda, pri ktorej som si prial, aby do deja v Hummeri vleteli (najlepšie na padáku á la A-Team) hrdinovia z predchádzajúceho režisérovho filmu Denzel Washington a Mark Wahlberg (a Wahlberg začal žmurkať na čašníčky), aby sa to aspoň trošku rozhýbalo. Alebo aspoň aby som zaživa umrzol. Bohužiaľ sa nič z toho nestalo. A tak som trpel. A trpel. A trpel. Potom, našťastie, prišli titulky. Strašná nuda pozliepaná snáď z desiatok klišé. Nič na tom pre mňa nemení ani fakt, že je táto dráma inšpirovaná skutočnými udalosťami. Nesympatické, v lepšom prípade neviditeľné postavy, polovica z nich pre dej zbytočná a hraná ťažko priemernými hercami. Asi dva okamžiky ma jemne dojali, vrátane konca, ale to predtým... no číra katastrofa, vážení. Číra! (09.12.2016)

Chtěl jsem si to vychutnat víc. Na druhou stranu film boří mýty, že legendární hora pojmenována po britském geodetovi George Everestovi je ideálním povyražením pro nejrůznější zazobané dobrodruhy, kteří touží po exkluzivním selfíčku. Dominanta Himalájí i zabíjí. A nevybírá si. Tragédie z roku 1996, o které si něco poslechneme, zasáhla dvě společnosti, které se zabývaly komerčními expedicemi na Mount Everest. Existuje víc svědectví a rekonstrukcí, co se tehdy nahoře vlastně stalo, samozřejmě s tím, že si často protiřečí. Nejprve poklábosíme u čaje, pak si užijeme pár cool záběrů, pak už lezeme po kolenou, pak se s omrzlinami po celém těle na dálku loučíme se svou milou. Žádný popcorn to ale není. Tady se leze podle fyzikálních zákonů, tady se umírá nikoliv podle výše konta, tady se efektně neskáče jako ve zředěné zimní pohádce Vertical Limit. Everest režiséra Baltasara Kormákura je komorní vyprávění, kterak by tihle chlapáci výšlap i sestup zvládli, nebýt jejich komerčních závazků v podobě nestandardního chování všech těch snílků, mnohdy slabých fyzicky i morálně. Tvůrci předložili směs několika lidských příběhů, tam prostších, tam silnějších, emoční díry ale mnohdy nezakryli. Což je asi největší škoda. Zkušení herci nedostávají tolik prostoru, sic si Kormákur drží odstup, šlechetné sebeobětování hrdinů se přesto dostaví. Převládá spokojenost, ale za to, že si jednou/brzy zase pustím starého dobrého Cliffhangera, se fakt nestydím. (21.10.2015)