Volha

I přes poněkud pomalejší a krkolomnější začátek je Volba projekt, na který snad nejenom já budu dlouho vzpomínat. Fantastičtí herci, výtečná práce s postavami (kterých je skoro jak na kostele, ale kromě lidového a trošku jednoduššího vychcánka Pekárka se všechny celou dobu vyvíjejí) a na poměry ČT poměrně mimořádná výprava, to všechno jsou aspekty, s nimiž se může tahle dobovka chlubit. Nic nelze vytknout asi ani režii a kameře, takže mé jediné větší výtky jdou směrem ke scénáři, přičemž největším problémem zůstává snad až příliš uspěchaný konec a nějaké ty dějové zkratky, výsledkem je ale silně nadprůměrná a emocemi nabitá minisérie, na kterou se při další repríze velice rád podívám znovu. Celá recenze zde. 85 %. (27.06.2023)

Čekal jsem víc. 1)  Minisérie je herecky dobře obsazená, herci vcelku přesvědčivě zobrazují příslušné postavy a charakterové typy. Stejně tak reálie, pokud si pamatuji, odpovídají době (s vyjímkou odbavení na hranicích při cestě do Vídně, tam bylo pár nesmyslů). Dobová atmosféra je výstižná. Scenárista a režisér 45letý Jan Pachl si dal záležet na hodnověrnosti prostředí, tím spíše, že poměry vzhledem ke svému věku sám nezažil._____ 2)  O to více pak mrzí, že si neuhlídal i fabulační stránku. Jak píše komentátor Verbudrak (odpad): Problém tohoto seroše spočívá v tom, že se zde veškerá péče vyplýtvala na rekvizity... a na filmovou práci už tak nějak nezbylo. Především postrádám děj - zápletku, katarzi a takové věci. Seznam Hynieových vzpomínek zní atraktivně a lákavě, ale tvůrci jakoby zapomněli na to, že filmem sdílený zážitek musí mít jiné parametry, než obsahuje osobní vzpomínka. Celé to zní jako zajímavé vyprávění pamětníka, ale ne jako atraktivní film. Vidíme spíše jen popis stavu, jakési živé obrazy, jejichž úkolem je ukázat děj. Divák ho vidí, ale neprožívá._____ 3)  Moc mě neuspokojuje ani režijní práce, hudba a dramaturgie - první a poslední díly byla dost nuda, zejména dost odbytý konec. Změna režimu nabízela spoustu zajímavých zvratů v osudech, které byly jenom naznačeny během několika minut._____ 4)  Na rozdíl od zcela lživých (ale krásných) Pelíšků či seriálu Vyprávěj, kdy milosrdná paměť otupila hořkost zážitků a ponechala jen milé neurčité a především dnes už nebolestivé vzpomínky, poskytuje Volha realistický vhled do poměrů. Tak nějak to fakt bylo, mohu potvrdit._____ 5)  40letý Kryštof Hádek odvedl, jak je u něj dobrým zvykem, fantastický výkon při stylizaci své postavy. Jeho Pekárek má své, chtělo by se říci, až kladné stránky. Jeho názorový svět se teprve  postupně utváří v souladu s jeho zážitky. I on potřebuje trochu dozrát, aby byl vzorovou ukázkou dobového šmejda, do jakého plně dorostl v posledním díle._____ 6)  Co říci? Najedl jsem se, ale moc jsem si nepochutnal._____ 7)  Výstižný koment: Marigold****, rikitiki*****._____ 8)  Sapér Vodička říká Švejkovi, že se sejdou po válce U Kalicha. Já říkám vám: sejdeme se U Klokoně. (11.05.2023)

Volha mě dostala. Po Devadástkách či Mostu další ze skvělých projektů ČT. Skvěle napsaný scénář zobrazuje typické čecháčské burany a propěcháře ve své plné kráse. Na pozadí historických událostí je pěkně vyobrzená doba nedávná, ať už retro momenty, jazykem či výpravou. Série má erotický náboj, vtipné momenty a díky skvělému obsazení i dobře sehrané dramatické linky. Volha zaujala, pobavila a dá se takřka říci, že i nadchla... PAchlovi se zkrátka a dobře povedl další majstrštyk... Třesu šéfe... (06.05.2023)

Éra normalizace v pětidílné zkratce. Poměrně věrné zobrazení toho husákovsko-brežněvovského marasmu. Veřejnoprávní televize konečně začala splácet resty tkvějící v tupém následování ostalgických nálad a natočila Anti-Vyprávěj - konečně přestala točit o šedavém bezčasí normalizace v ostalgických pastelových barvách! Škoda jen, že tvůrci nenašli odvahu natočit Volhu ne jako retro komedii, ale coby temné normalizační drama typu Pout... PS: Standa ,,Třesu, šéfe" Pekárek je dokonalý prototyp oportunisty (z dramatického hlediska antihrdiny), tedy jeden ze základních typů českého národního povahopisu...a že takovýhle Standů tahle země měla a má... (30.04.2023)

podívej se Jyrko, voe. Jedna stará píča si na internetu pochopitelně ztěžovala, jak si veřejnoprávní televize plete ze svého hovna bič, a uvede k výročí televize pořad, o sprostém buranovi, který dvakrát nereprezentuje televizi v dobrém světle. Neřekla to přesně do písmene takhle, ale lajcky bych zkrátil tak, že kdo jinej, než Česká televize by se z normalizační éry dávno zapadlého režimu, otevřeli brány vyobrazení české povahy, každého slušného českého občana, než Pepíčkem - Standou Pekárkem. Ono si potřebuje někdo otevřít hubu, a za mně, tam bylo těch nadávek možná zbytečně málo, a přitvrdit by se mělo i z nekonečnou soap operou Vyprávěj, kde tu minulou tamnější dobu vykreslovala, až moc růžově, stejně jako z Nemocnice na kraji města.. [zbytečná práce sanitářů, a škoda projetých kilometrů, kokoti, fakt..]. Vozit Gottáka by bylo terno, protože mile rád by mě zajímaly historky z natáčení Televarieté, a dát mu lék na rakovinu, podotýkám a předpokladám, že do té doby už bude vynalezen stroj času, tak bych národní poklad hezky uchoval. Rádoby zábavná retro smaženice, nepříliš s adekvátním hrdinou, který se chová jak hajzl, ale v seriálu buď fandíte menším hajzlům, než mega hajzlům, a jen ti hajzlové a kokoti, dopadnou nejlépe, protože se slušnejma se jen hadruje. Jako fanoušek českých filmů, a českého tématu obecně, byla Volha průměrnou time-machine podívanou, a jsem rád, že někdo má z České televize koule. [kdybych měl možnost vlastnit Volhu, zaparkoval bych jí do obyváku, a já klidně spal na zemi místo postele.] (03.05.2023)