poster

Život je krásný

  • Itálie

    La vita è bella

  • Slovensko

    Život je krásny

  • Velká Británie

    Life Is Beautiful

Komedie / Romantický / Drama / Válečný

Itálie, 1997, 116 min

  • Sarkastic
    *****

    Tenhle film je jednoduše krásný. Roberto Benigni ukázal všem, že není jenom výtečný komik, ale i herec jako takový. První hodina byla romantickou komedií, druhá dramatem s komediálními prvky. Je fakt, že to bylo trochu naivní a nereálné; přesto to snímku mile rád odpouštím, protože jinak byl výborný. Mnohokrát zmiňovaná scéna, kdy Guido překládá blafy nacistického důstojníka, patřila opravdu k nejlepším. Hudba byla také moc hezká. A musím se přiznat, že na konci filmu jsem měl co dělat, aby mi nezačaly téct slzy dojetím ;-).(3.8.2008)

  • Oskar
    *****

    Na tento film jsem nešel do kina, protože jsem si myslel, že jde o jednu z těch patetických, 'laskavých, 'hluboce lidských' a jinak postižených tragikomedií, jaké se v posledních letech rády točí. Ukázalo se, že jsem se mýlil a rád to přiznávám. Je to sice film, který je v podtextu velmi tragický, ale zároveň jsem se opravdu hodně smál (skutečně, nahlas smál). Humor je tady, podobně jako v sitcomu M. A. S. H. použit jako sebeobrana hlavního hrdiny před válkou. Třeba scéna, kdy Roberto Benigni 'po svém' překládá slova německého důstojníka, jehož řeč neovládá, je velmi mashovská. Velice na mě zapůsobil Horst Buchholz v malé, klíčové roli. Nicméně celý, opravdu celý film je skvělý zážitek, vřele doporučuji.(23.2.2003)

  • Gilmour93
    *****

    Tak, tak, člověk si musí udělat život krásným a držet si co nejvíc na distanc ty, co se mu jej pokoušejí zkazit a to i když jsou podmínky pro výše uvedené prakticky nemyslitelné.. Některé vzdechy o naprosté nereálnosti spojuji s nedostatkem elementární fantazie, neboť příběh vyprávěný z pohledu malého Giosuého ji evidentně vyžadoval. Stejně jako vzpomínka v podobě nádoby plné lásky i zla, která se roztříštila v paměti na tisíc kousku, aby byla následně lepidlem dětské naivity, nezkaženosti a pohádkových příběhů znovu slepena dohromady. Benigni jako režisér nezištně srdcervoucí, lidský a místy i ohromně vtipný a i když si jako herec nálepku "Mlčenlivej Bob" asi nikdy nevyslouží, tady mi jeho pavlačová kadence mluvy zapadla do rámce vyprávění. Scéna "překladu" táborových pravidel nezapomenutelná - jako z Černé zmije..(23.11.2011)

  • Boss321
    *****

    Vynikající film, který celou dobu táhne Roberto Benigni. Oscara za hlavní roli dostal zcela zaslouženě. I když film je velmi málo věrohodný, tak je neuvěřitelně milý. Taky se mi na tomhle nápadu líbí, že se někdo snaží ukázat 2. sv. válku z jiné než smutné a brutální stránky. Scénu s tlumočením pravidel jsem si pustil 4krát dokola a stále jsem se u ní neuvěřitelně řezal smíchy. Hlavní co by nám měl tenhle film dát je, že otec se snaží ubránit svého syna před hrůzami koncentračního tábora a dávat naději své milující ženě, že vše dobře dopadne.Pět hvězdiček za tenhle klenot nejenom italské, ale světové kinematografii.....(18.10.2007)

  • cheyene
    ****

    Kdybych se býval nechal odradit nudným začátkem, který mě ani svým vtipem nebavil a neoslovoval, přišel bych o velice příjemný a silný zážitek z tohoto filmu. Od chvíle, kdy se Guido, Giosué a Dora ocitnou v koncentračním táboře, nabere snímek zcela jiný ráz a je napínavý, dramatický a zároveň vtipný, naivní a poutavý. Závěr podtrhuje výsledný dojem na krásné 4*.(13.7.2012)

  • - Guidova žena Dora je hrána Nicolettou Braschi - skutečnou manželkou Roberta Benigniho. (Kulmon)

  • - V čase 1:32:48 Guido (Roberto Benigni) obsluhuje německé důstojníky na večírku, přičemž hraje hudba ze starého gramofonu. Když deska dohraje, Guido pustí novou z italské opery. Gramofon pootočí směrem na tu část koncentračního tábora, kde se nachází jeho žena. Následuje scéna, kde kamera ukazuje na Guidovu manželku, která melodii poznala. Při detailním záběru, když kamera zachytává Doru (Nicoletta Braschi), lze vidět kameru spolu s kabelem. (chleba24)

  • - Při scéně, když Guido (Roberto Benigni)  je v divadle a dívá se na balkón, kde je Dora (Nicoletta Braschi), hraje opera Hoffmannovy povídky od Jacques Offenbacha a zní píseň Barcarolle z 2. dějství. (kuky)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace