Život je krásný

Byly doby, kdy jsem tento film považoval za jeden z nejsilnějších, které jsem kdy viděl. Ale postupem času člověk přece jen tak nějak okorá a na některé věci se dívá jinak. Dnes už nemůžu nesouhlasit s tím, co jednou pronesl Marius - "naprosto typický oscarový film". Což neznamená, že by Život Je Krásný nebyl krásný...a krutý...emocionálně velice silný. Láska otce k synovi a neodolatelná Benigniho komika tváří v tvář smrti a v kontrastu se zrůdnou odporností fašounských učitelek, to je dost silná káva. Ale nějak se už nedokážu přesvědčit, aby mě toto svébytné italské veledílo pohltilo tak jako kdysi...a to moje pětihvězdičkové filmy spolehlivě dokáží. Proto dnes dávám 80% a lehce upozorňuji na velmi vyvedenou hudbu od Nicoly Piovaniho. (04.01.2008)

ŽIVOT NENÍ KRÁSNÝ, ZATO TENHLE FILM JE. Jak najít hranici mezi sentimentalitou a kýčem? Přece takhle! Nesmyslnost, absurdita a krutost lidského konání se musí vysvětlovat s dětským nazíraním na svět a s všeobjímající láskou...scéna, u které mi VŽDY hrozí oněmění z hrůzy je šedá hromada v bílé mlze... TAK. UŽ MÁM TĚCH VIZIGÓTŮ PLNÝ ZUBY... (08.08.2002)

Velice naivistický, ale právě proto roztomilý a příjemný snímek. Hotové filmové pohlazení po okoralé duši diváka. Je dobře, že se ještě v době Texaských masakrů a Hostelů točí právě takovéhle filmy. Je to sice doslova a do záběru filmová pohádka pro dospělé, ale je tak průzračně naivní a nehraje si na nic víc než na samu sebe, že se nedá na danou hru Robertu Benignimu nepřistoupit. Samozřejmě že hrubě zkresluje válečnou realitu a postavení Židů v době holocaustu a že malý kluk neprokoukne naivní tatínkovu mystifikaci a hru také těžko uvěřit, ale o to v tomhle snímku nejde. Tady jako v pohádce dobro vítězí nad zlem a vše je černobílé - fašisté a Němci zlí a rodinný svět tak dobrý... A navíc ty roztomilé romantické vtípky, týkající se hlavně neskutečně nápaditého dvoření... Ta ,,princeznička" se ale má :-) A nelze při reflexi Benigniho filmu nevzpomenout na proslulého Diktátora, kde Charlie Chaplin podobně idylicky, ale v kontextu doby a filmu naprosto geniálně, zparodoval samotného strůjce všeho toho zla, Adolfa Hitlera. Zajímavé by pak určitě bylo zeptat se slavného Itala, nakolik se nechal inspirovat legendárním východoněmeckým filmem s excelujícím Vlastimilem Brodským Jakub lhář, jehož stylizace se velmi podobá Benigniho snímku... (25.01.2007)

Robert Benigni je podstatně lepší režisér než-li herec. Zatímco z pozice režiséra se mu podařilo snímku vtisknout velmi pozitivní a "lidskou" náladu, tak z pozice herce selhává a to tak, že je sice jediným, ale zato pořádným záporem filmu. Jeho Guido má být sympaticky upovídaný optimistický snílek, ale ve výsledku je zabití hodný kecálista, který mele a mele a mele. Vše ostatní se vydařilo na výbornou od scénáře, přes technickou stránku až po herce ve vedlejších rolích... a mele a mele. (30.01.2007)

Nie, nie a este raz nie. Vsetko to, co za tym vidia ludia, ktori dali tomuto filmu viac ako 3 hviezdy som ja nenasla a ani hladat nemienim. Mala som velky problem film vobec dopozerat, pretoze nieco tak absurdne, nelogicke a zosmiesnujuce som uz davno nevidela. Nikdy viac a aj napriek tomu, ze budem za ignoranta, ktory toto dielo nepochopil, tak svoj nazor nezmenim a myslim si, ze film je nezasluzene medzi Top 100 najlepsich filmov historie. Mne sa to proste tak sialene nepacilo, ze aj keby som chcela, nemozem dat viac. (29.08.2009)