Život je krásný
-
La vita è bella
-
Život je krásny
-
Life Is Beautiful
Komedie / Romantický / Drama / Válečný
Itálie, 1997, 116 min
Režie:
Roberto BenigniScénář:
Roberto Benigni, Vincenzo CeramiKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Nicola PiovaniHodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
01.04.1999 Intersonic |
|---|---|
V kinech
od:
|
01.04.1999 |
|
Na DVD
od:
|
19.03.2004 Intersonic |
|
Na DVD
od:
|
29.05.2008 FilmX |
|
Na DVD
od:
|
23.01.2012 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
28.06.2012 H.C.E. |
GilEstel
Originální a vtipný. Umístit komedii do prostředí rasového útlaku nebo dokonce koncentračního tábora, je značně troufalé a dopředu to zavání průšvihem a odsouzením. Režisér Benigni ale ukázal, že má pro toto téma cit a v kontextu dějové zápletky vytvořil velice citlivě vybalancovanou tragikomedii. Změny nálady přichází tak náhle. Chvíli byste se smíchy roztrhali a pak hned zas trnete, co strašného se může stát. Nikdo jiný než Guido by vás nedokázal provést po takových místech a zároveň vás rozesmát. On svým životním optimismem a šťastnou povahou po celou dobu chránil před depresí ne jen svoje blízké (zejména syna), ale i diváka. Alespoň se mnou se mu to podařilo a to považuji na celém filmu za to nejcennější. Je to klíč úspěšnosti filmu. Jistě. Věci jsou někdy zkreslené a často příliš vzdálené realitě. Snímek se ale nesnaží o reálnou výpověď. To od začátku není jeho cílem. Jde o jinou formu pohledu na svět. O tu šťastnou plnou naděje, v místech, kde by člověk naději ani nehledal. My můžeme být rádi, že jsme si mohli vyzkoušet ten svět takto vnímat. Netřeba režisérovy zazlívat, že si pro tyto účely ten svět trochu upravil. Nakonec který režisér to tak nedělá. Takových zas tolik není a je to vlastně dobře. ŽIVOT JE KRÁSNÝ si svoje ocenění vysloužil zcela právem. Benigni koncem 90. let znovu vztyčil prapor italské kinematografie a nechal ho vlát v místech nejvyšších. 87%(31.1.2011)
boshke
I první půlka filmu je vskutku krásná. Navíc jsem si film sehnal v italštině, čímž pro mne měl ještě větší kouzlo. Guido je úžasný člověk; pro lidi jako je on opravdu život nemůže být jiný než krásný. I začátek koncentráku je moc pěkný - takhle přesně přeložit brunátného esesáka bych ani já nezvládl. Po čase mi však začalo to Guidovo věčné žvatlání jít na nervy (DaViD´82 - a mele a mele), zároveň chod koncentráku je přinejmenším diskutabilní, kdy si každý v podstatě dělá co chce a vypadá to jako jeden velký holubník. Škoda toho, jinak by to bylo určitě za plný počet... 90%(13.1.2012)
Superpero
Možná až přehnaná počáteční klauniáda má po příjezdu do lágru smysl. V tu chvíli chápete, že hlavní hrdina to prostě nevzdá a dokáže najít humor téměř v každé situaci. Dostala mě scéna, kdy má konečně příležitost promluvit si s doktorem a ten na něj vybalí další hádanku. Moc se mi to líbilo, i když to chvílemi bylo velice naivní a po koncentráku tam běhal, jak na exkurzi. Halekání z tlampačů by mu fakt neprošlo.(9.11.2016)
cheyene
Kdybych se býval nechal odradit nudným začátkem, který mě ani svým vtipem nebavil a neoslovoval, přišel bych o velice příjemný a silný zážitek z tohoto filmu. Od chvíle, kdy se Guido, Giosué a Dora ocitnou v koncentračním táboře, nabere snímek zcela jiný ráz a je napínavý, dramatický a zároveň vtipný, naivní a poutavý. Závěr podtrhuje výsledný dojem na krásné 4*.(13.7.2012)
Gilmour93
Tak, tak, člověk si musí udělat život krásným a držet si co nejvíc na distanc ty, co se mu jej pokoušejí zkazit a to i když jsou podmínky pro výše uvedené prakticky nemyslitelné.. Některé vzdechy o naprosté nereálnosti spojuji s nedostatkem elementární fantazie, neboť příběh vyprávěný z pohledu malého Giosuého ji evidentně vyžadoval. Stejně jako vzpomínka v podobě nádoby plné lásky i zla, která se roztříštila v paměti na tisíc kousku, aby byla následně lepidlem dětské naivity, nezkaženosti a pohádkových příběhů znovu slepena dohromady. Benigni jako režisér nezištně srdcervoucí, lidský a místy i ohromně vtipný a i když si jako herec nálepku "Mlčenlivej Bob" asi nikdy nevyslouží, tady mi jeho pavlačová kadence mluvy zapadla do rámce vyprávění. Scéna "překladu" táborových pravidel nezapomenutelná - jako z Černé zmije..(23.11.2011)