Silkwoodová

Karen řešila plutonium, ale že sama hulí první ligu jí asi nevadilo. Ať mi málem oscarový film promine, já viděl nudu rozmazanou do dvou hodin. Náznaky napětí byly po zásluze potrestány a celé to skončilo tam, kde bych si představoval začátek. Bez hereckých es by to bylo jako dívat se na spící žížalu. (21.08.2017)

By mě zajímalo jakej podíl rozpočtu šel na kartony cíg použitých v tomto snímku, Strupová s Ruslanem totiž pálej jedno žváro za druhým jako o život, hulej snad úplně všude, při výkonu práce, když maj pauzu na žrádlo, v posteli, v autě, venku, v baráku, v bistru, na návštěvě dětí, který žijou u jejího ex, na odborový schůzi i u šéfa na koberečku, jestli tady nekomu z hlavních aktérů hrozil rak tak určitě ne ze záření plutonia. I když tuhle záležitost s kuřivem zcela pominu, celý to, i když je to podle skutečných událostí, stálo poměrně za vypálenýho špačka v koši na nádraží. Děj: makání ve fabrice, porušování bezpečnosti práce na úkor zdraví, zlí šéfové, zlí kolegové, odbory tradičně vyřešící hovno, podivnej pár žijící s hnusnou lesbou pod jednou střechou a nakonec komplot, vše zabalený v nezáživnym UHO koktejlu. Mám dost. Zlatej Čínskej syndrom. (06.12.2021)

Ne vždy se věrné přichycení k realitě divácky vyplácí. Radiační činnost vcelku věrná, rodinné soužití prosté dramatických momentů (nebýt problémů v práci), nedůvěra k oficiálním místům značná. S daným cílem by spíše dokument než hraný film posloužil lépe účelu odhalení nekalých praktik v jaderném průmyslu a seznámení veřejnosti s problematikou. Šel by vystavět se stejným, ne-li větším napětím. Divák by se dozvěděl, co tvrdí vědci, co aktivisté, co průmyslníci a co vláda. Jak konají a proč. Odnesl by si jiný, přesnější obrázek o rizicích pramenících z ozáření, o práci úřadů a ústavů. Bylo by to konstruktivnější než ke všem místům zasetá nedůvěra. A to i přesto, že tento film se v technických detailech ani autenticitě událostí nijak zvlášť od skutečnosti neodklání. Jsou ale chvíle, kdy lehounce postrukuje diváka k tomu, aby dal za pravdu těm postavám, které ji IMHO nemají. Třebas odborářům, když zpochybňují koncept limitů příjmu plutonia a limit 40 nCi pro něj stanovený. U nás dodnes platí obdobný limit. Má to své dobré důvody. Tato hodnota není bez rizika, ale úplně bez rizika není žádná práce. Věčně létající obchodník může spadnout s letadlem a radiační pracovník dostat rakovinu. Rizika mohou být dost možná srovnatelná. Ale dost odborných záležitostí, ani Silkwoodová se v nich neutápí, jen asi nechce být snadno smetena opozicí, která by jinak mohla prohlásit: "Ten váš film je úplná blbost, neboť A, B a C." V ospalejším tempu a věrněji rozvíjí známou myšlenku o podlosti velkých korporací posedlých ziskem. Silné ***. (13.05.2010)

Ze všech sil, na plné čáře. Žena – zaměstnankyně, která se dmula výsadou nesložit zbraně, nenosit bázeň. Žádné polehčující okolnosti firmě, "matce - živitelce," která vystavuje parte zdraví. Pracovními podmínkami ohrožuje životy. Firmě, která trpí ztrátou paměti…. a ztrátou blízké osoby její vinou teď jedna z "rodin." (22.08.2017)

Mierne sklamanie, od tejto hereckej zostavy a vzhľadom na mne profesne veľmi známe témy som čakal niečo viac. Za najväčšie pozitíva považujem veľký myšlienkový presah v závere a akýsi sumár informácií o tom, ako sa to kedysi s tou radiačnou ochranou v jadrových elektrárňach myslelo a ako sa v tomto smere na všetko zvysoka kašľalo, hlavný bol zisk, ochrana zdravia zamestnancov bola na druhom mieste. Od tých čias sa síce niečo z toho zmenilo, ale ružové to nie je ani dnes. Ten samotný, životopisný príbeh bol ale akýsi jalový, málo záživný a zbytočne naťahovaný, to podstatné sa dalo zhrnúť do hodinky čistého času. Zvyšný čas bola len taká nudná omáčka, ktorú bolo treba pretrpieť. Priemer. 60/100 (11.09.2017)