Hříšní lidé města pražského

Kdybychom se rozhodli zahrnout do poněkud obecného pojmu česká detektivní škola zástupce z domácí literatury, tvořilo by ji maximálně deset autorů, jejichž díla přesahují rámec podprůměrného zábavného odpočinkového čtiva. Tak trochu paradoxně k nim zcela nepochybně náleží i spisovatel a scénárista Jiří Marek, pro něhož tento žánr rozhodně nebyl typický. Na sklonku šedesátých let však napsal nejprve několik povídkových cyklů pod názvy Panoptikum hříšných lidí a Panoptikum starých kriminálních případů, které se téměř vzápětí po značném čtenářském ohlasu objevily i ve scénáristické podobě pro plánovaný třináctidílný seriál Československé televize. Režisér Jiří Sequens měl šťastnou ruku zejména při výběru hlavních hereckých protagonistů. Jaroslav Marvan v roli policejního rady Vacátka mistrně variuje své bručouny s dobrým srdcem, inspektorská dvojice Boušeho a Brůžka vytváří prototypy policejních úředníků, snesitelně servilních k nadřízenému a sympaticky familiárních k příslušníkům tzv. galérky. Ale nejsou to tupí byrokrati: Bouše (Josef Vinklář) je sice trochu směšný ve své buřince, kulatých brýlích a těsném sáčku, ale hýří nápady a nepostrádá intuici; sekundující Brůžek (Josef Bláha) motivuje někdy váhavého Boušeho rozhodností. Čtvrtým ze slavného týmu je starý inspektor Mrázek, ztvárněný mistrovským způsobem Františkem Filipovským, který působí mezi svými mladšími kolegy tak trochu přebytečně, ale jeho postřehy jsou ucelené a prozrazují, že přesluhujícímu penzistovi s nepostradatelnou dýmkou a omluvným pohledem to stále pálí. Zkušenosti, důvtip, mazanost a buldočí vytrvalost uplatnil ve "vlastní" epizodě s názvem Hra. Ostatně, právě jednotlivé epizody nabízejí širokou žánrovou vyhraněnost, od vysloveně komediálních, kam lze zařadit jak defraudantskou romanci Telegram z Neapole, tak bláznivou holešovickou road-movie Kaprova smrt, přes příběhy ryze kriminální, jakým je třebas úvodní Přísaha, až po společensky ožehavá témata, úzce související s dobou a jejími mravy (drogová aféra v Případu lichého střevíce). Ruku v ruce s tím jde znamenitá Liškova hudba, výjimečná už nezaměnitelnou úvodní znělkou, a samozřejmě celá plejáda vynikajících českých herců, kteří se svých rolí zhostili s neskrývaným elánem (Zázvorková, Fialová, Růžičková, Skořepová, Hlaváčová, Sovák, Menšík, Kopecký, Brzobohatý, Landovský, Fišer, Skopeček, Libíček, Satoranský, Hanus, Růžek, Ráž, Holý, Řanda, Neumann, Záhorský, Bek, Kemr a řada dalších). Kromě nesporných tvůrčích kvalit k úspěchu a trvalé oblibě přispěla i skutečnost, že seriál je apolitický. Na poměry první republiky se sice díval někdy až příliš blahosklonně, ale v podstatě v ní personifikoval neoddiskutovatelnou spravedlivost a čistotu masarykovské policie. A lidskost je jedním z hlavních rysů tohoto seriálu, jehož kvalit žádný pozdější projekt obdobného zaměření nedosáhl a patrně již nedosáhne. (21.06.2010)

Jedinečný detektivní seriál ze staré Prahy. Už jen úvodní výstřel "do diváků" a nezapomenutelná melodie Zdeňka Lišky je kultovní. A co teprve mordparta ze štyrky, pánové Bouše, Brůžek a Mrázek pod vedením laskavého i drsného rady Vacátka? To jsou nezapomenutelné ikony českého filmu a seriálové tvorby. U dílu Kaprova smrt se zasmějete, u dílu, kdy Mrázek vyšetřuje na dráze starý případ vraždy zase pořádně zamrazí, prostě jedinečná podívaná. (14.10.2006)

Příliš zapeklité vraždy nehledejte, o to téhle do všech podrobností prvorepublikovou atmosférou načichlou krimi ani nejde. To co Sequensovi bravůrně vyšlo byla atmosféra, správný herecký koktejl a taky "vypálení do obrazovky" v úvodu, které muselo způsobit ve své době nejeden kolaps. Ceněná je taky hudba (Sequens si ji mimochodem vypůjčil do jednoho dílu majora Zemana), jež mistrně mapuje atmosféru. Jakožto bonus je i jiný poměr zločinců než jinde tzv. galérka je opravdu skvostná. Zřejmě i Sequens zažil tvůrčí vrchol ve vzrušené atmosféře Pražského jara. (12.09.2005)

Hele, já to chápu, dobová tvůrčí omezení, stylizace daná úhlem pohledu postav a jádyjádyjáda, jenže já prostě mám tak nějak celkově dost silný problém chápat Hříšné lidi jako projekt vymykající se nejenom Sequensově tvorbě, ale komoušským nalejvárnám obecně. Naopak, svým důrazem na fízlovské zájmy a autoritu opravňující dneska naprosto nepřípustné policejní praktiky mi připadají vcelku příznační. (05.08.2013)

Občas pokulhává atmosféra 20.let minulého století + přespříliš hudby, která jde chvílemi na nervy a někdy ubírá na napětí dané situace + řada epizod neúnosně natahovaných = než někdo něco ze sebe vysouká, než někdo něco udělá apod.- to to trvá!...ale stále koukatelné díky skvělým hercům v čele s Jaroslavem Marvanem. (12.08.2018)