Reklama

Reklama

Arabela

(seriál)
  • Československo Arabela
Pohádka / Komedie / Dobrodružný
Československo, 1980, 6 h 17 min (Minutáž: 29 min)

Kamera:

Emil Sirotek

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Jana Nagyová Pulm, Vladimír Menšík, Stella Zázvorková, Vladimír Dlouhý, Jiří Lábus, Dáda Patrasová, Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Jiří Sovák (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Někdy stačí zazvonit zvonečkem a pohádky je konec. Jenže někdy je to právě naopak... V říši lidí se setkáváme s rodinou Majerových, kde se pan Majer živí jako vypravěč pohádek na dobrou noc. Jednoho dne najde pan Majer kouzelný zvoneček, který jeho rodinu spojí s Říší pohádek, kde vládne hodný král Hyacint se dvěma dcerami - Arabelou a Xénií. Je zde i zlý kouzelník II. kategorie Rumburak, který chce celou Říši pohádek získat jen a jen pro sebe, a hodlá pro to udělat vše. Ale nebyl by to správný pohádkový seriál, aby vše dobře nedopadlo. (Česká televize)

(více)

Recenze (486)

spikey1 

všechny recenze uživatele

K Arabele si moje dětská duše nikdy nenašla cestu, fandil jsem Rumburakovi a chtěl aby Fantomas měl co nejvíc prostoru, na úkor všech postav a veškerého příběhu. Vadilo mi jak to bylo komplikované a nikdy nepřišel hrdina co je zbouchal na hromadu a řekl, hele králi tady máš všechny padouchy, přichystej mi uzenáče na snídani jsem zpátky. Na české poměry, však uznávám že pro děti udělali to nejlepší co v té době mohli, po scénaristické a hlavně trikové stránce. ()

Vyrida 

všechny recenze uživatele

Pravda kdysi mě to jako děcko celkem bavilo, ale jen vlastně ty záběry v říší pohádek. Miloval jsem hlavně losovací popravčí scény a tajně v duchu tipoval kdo půjde na jatka další. Jakmile se však děj přesunul do světa lidí, ztrácelo to kouzlo a za to ztrhávám hvězdičku. Ale nápad nacpat všechny možné pohádkové postavičky do jednoho seriálu byl skvělý, to se musí nechat. ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Naprostý vrchol (co se týče do absurdna dovedené kvantity) macourkovské fantazie, která popravdě řečeno občas sjíždí až k těm nižším patrům lidové zábavy. Ale na druhou stranu v dobách, kdy jsem seriál sledoval poprvé, tak jsem ho jako malé dítě doslova hltal a příliš jsem nad jeho podbízivostí nepřemýšlel. A pak ta nevypsatelná spousta skvělých českých herců, z nichž chci vyzvednout alespoň Vlastimila Brodského v jedné z jeho nejvlastnějších filmových rolí. ()

sud 

všechny recenze uživatele

I kdybych "Arabelu" viděl stokrát, klidně se podívám po stoprvé. Zážitek sice není tak intenzivní jako prve, ale Vladimír Menšík, Jiří Lábus a František Filipovský mne pokaždé dokáží uzemnit. Nestárnoucí televizní trvalka, která dokáže stále potěšit malé i velké diváky a narozdíl od svého pokračování působí stále svěže, vtipně a mile pohádkově. 85%. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Pohádky se musejí odehrávat neustále znova (tedy vždy) a to tak, jak jsou v tomto světě vyprávěny. Na tomto mythologickém podkladě je skvěle vybudována základní zápletka (v obou „říších“), dojem podpořen všemi klady macourkovské komiky a výstavby, přičemž jejich nedostatky se zde rozpouštějí (což se žel nedaří v Létajícím Čestmírovi či v macourkovských velkofilmech). Nad to všichni ti miláčkové národa přistoupili k tomuto dílu opravdu chvályhodně, což nebývá pravidlem (rovněž Zázvorková v pohodě; nicméně mezi těmi, jimž lze sotva vůbec něco vytknout, jsou především obě děti). V první půli seriálu jednomu ani nepřijde, že se vše vlastně odehrává na klasických záměnách postav (změna podoby), přechodech mezi světy, primitivní stigmatizaci těch, kdo jsou konfrontováni se „zázračnem“, jako bláznů určených k hospitalizaci, a na zvratech v držbě kouzelných prstenů, jejichž momentální držitel je pánem veškeré situace. Teprve v dalších fázích začíná převládat dojem komična (resp. citovna) za každou cenu, nejedna epizoda vyznívá samoúčelně. Postavy jsou často hnedle hotovy se situací, např. v nejlepší pohodě záhy poté, co se ocitly v propasti úplného zoufalství. Zvláště některé scény jsou v tomto ohledu hodně odfláknuty (třeba už Arabelin útěk z Rumburakova hradu). (Hoffmanovi – Polákovi Návštěvníci takto vyznívají, i přes nepřetržitou řadu dílčích wtf v jednání postav, mnohem věrohodněji.) Ošemetné je celkové pojetí ženských postav: Mařenka si neusále chce hrát na manžele, snoubence apod., čímž Honzík ostentativně opovrhuje (safari), v čemž se zcela shoduje s původním Petrovým postojem k této otázce (technicky založený). Arabela sice ženichy nehoní, ale výslovně tématizuje jakousi pravou lásku a zamiluje se do prvního chasníka, kterého potká. Xéniina špatná povaha je exponována právě na tom, že se chce vdát zištně (a naopak její manžel je pojat jako pravý milovník – ovšem k Růžence). Tento obraz korunuje slečna Millerová, která nemyslí na nic jiného než na vdavky. Takže krom ctihodných matek (královna a paní Majerová) je jedinou ženskou postavou, kterou neurčuje její vztah ke vdavkám, Rumburakova pomocnice – čarodějnice. Máme tu tedy všehovšudy tři klasické základní archetypy ženy (milenka, matka, čarodějka), přičemž typ „milenka“ je široce rozprostřen na spojovací linii „nezadaná vyhlížející ženicha“, což je trochu trapné. Dále stojí za povšimnutí společenský a civilizační obraz: Poměry v našem světě vyznívají docela důvěrně socialisticky, nicméně jsou jednak přeplněny buržoazními přežitky, jednak jsou v každém detailu řešeny jako nějaká fiktivní země (zda to byl záměr tvůrců, požadavek cenzorů, nebo spíš ohled na koprodukční záp. Němce, je vedlejší; jedinou nedůsledností jsou pražské espézetky). Je ovšem kladen důraz na vědecký materialismus (a to zvl. i v postavě Petra), který zde sice v posledku jakoby prohrává, ale to je přece možné jen v pohádce, jak ví každý divák. Jak ale vyhodnotit novinové titulky? Titulní stranu Expresu s nápisem „Žijeme v pohádce???“, pod nímž lze vidět článek „Plnění hospodářského plánu“ a něco „…v senoseči“, Husákův cenzor dost podcenil. V dalším vydání vidíme snímek diverzanta Rumburaka s titulkem „Upozornění veřejnosti“. Obecnější dosah má samozřejmě Xéniino přeměňování říše pohádek dle říše lidí, čímž se původní perverze mythických konceptů dostává na novou úroveň: totální rozvrat mythického podkladu smysluplného jsoucna. Řád je přeměněn v neřád (fascinace odpadky). Každý z naznačených postupných procesů je ovšem provázen výroky na výsost aktualizačními: Nejprve král Hyacint, když přemlouvá milovanou dceru, aby se provdala za samozvaného zachránce, černokněžníka Rumburaka: „Arabelo, ty přece víš, jak mi záleží na tom, aby byl v naší říši klid a pořádek.“, jejž později vhodně „zdola“ doplňuje Petr (snoubenec téže Arabely) jako pomahač Xéniina devastačního režimu: „Pane, kdybych nemusel, tak to dělat nebudu“ (naštvaně v odpověď na výtku Vodníkovu; proč „musí“, víme: za kolaboraci má být volný pro svůj soukromý život). Nemělo by být přehlédnuto, že zatímco mythologická perverse je osnována temnými mocnostmi, devastaci provádí faktická dědička říše. Hvězdičku ubírám za výše naznačené sice dílčí, leč masivní nedostatky. Jinak výborný. "Továrnu, kde se takhle vaří, bych nechal vyhodit do povětří." () (méně) (více)

Galerie (484)

Zajímavosti (79)

  • Ondřej Kepka se jako dítě jednoho dne při výpadku proudu v ateliéru ztratil. Jak bloudil scénami, jež byly v ateliéru postavené, narazil na kulisy koupelnové scény pro trpaslíky. Našel tak se zděšením záchodovou místu, která mu byla tehdy vysoká až k hlavě. (FIBO)
  • Roku 1979 prodělala Jana Andresíková vážnou dopravní nehodu, při které si mimo jiné nalomila obratle. Při natáčení seriálu Arabela nešťastně spadla z "koštěte" a páteř se jí opět poškodila. Musela podstoupit opět dlouhodobé léčení a tím pádem se nemohla účastnit dokončovacích prací na seriálu. Právě z tohoto důvodu pak postavu čarodějnice při postsynchronech nadabovala Jana Dítětová. (funhouse)
  • Skladacia hlava rozprávkovej postavy Pekotu (Stanislav Hájek) bola odliata podla jeho skutočnej tváre a následne vytvorená jéj gumová replika. Do hlavy boli nainštalované dva modelárske motorčeky, ktoré obstarali pohyb očí, úst a brady pri rozprávaní. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřela herečka Jana Andresíková

Zemřela herečka Jana Andresíková

20.10.2020

Včera odpoledne opustila svět českého filmu herečka a dabérka Jana Andresíková. Bylo jí 79 let. Zprávu o úmrtí sdělil médiím její manažer René Kekely spolu s informací, že herečka, zotavující se po… (více)

Zemřel režisér Václav Vorlíček

Zemřel režisér Václav Vorlíček

06.02.2019

Legendární český režisér Václav Vorlíček zemřel ve věku 88 let. Tvůrce řady známých českých klasik jako Tři oříšky pro Popelku, Arabela nebo Dívka na koštěti zemřel v pražské nemocnici, informaci… (více)

Retro biják 60. – 90. let

Retro biják 60. – 90. let

16.06.2018

Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)

František Peterka 1922 - 2016

František Peterka 1922 - 2016

25.11.2016

Ve věku 94 let zemřel herec František Peterka. Narodil se do rodiny bankovního úředníka a modistky. Narozdíl od svých kolegů, kteří museli v rodině bojovat o své místo na divadelních prknech, u něj… (více)

Reklama

Reklama