Gladiátor

Gladiátor jako film se rozpadá dvou částí: do smrti Marca Aurelia a na první měsíce Commodovy vlády. Zatímco první naznačuje slušný historický pohled na konec éry antoninovské dynastie, druhá, odehrávající se v období, pro něž chybí dostatek věrohodných historických písemných pramenů, postupně na sebe nabírá zátěž hollywoodské filmové neřesti: efekt navenek, který skrývá pokleslý obsah. Je pravda, že mezi špatnými filmy tenhle patří k těm lepším. Ale jako důvod pro nadšení a okouzlení nabízí přece jen poněkud málo. (08.11.2008)

Pro me spolu s Vetrelcema nejlepsi Scottuv film a zaroven jeden z nejlepsich historickejch velkofilmu. Hlavni plus filmu je herecke obsazeni, protoze Russell Crowe je fakt hodne dobrej a pravem dostal oscara a i ostatni se snazi, hlavne Joaquin Phoenix, kteryho nak zvlast nemusim, ale tady fakt predved hodne slusnej vykon. Bohuzel sem se parkrat nudil (pri dohadech mezi senatory), coz se u takle dlouhyho filmu dalo cekat, ale na druhou stranu, bylo to skutecne jen minimalne. Problem je v tom, ze toho politikareni je tam trochu moc a misty to jen zbytecne zdrzuje od audiovizualne bombasticky podivany, navic na ukor bitek, kterejch tu mohlo bejt vic, ale ty co tu jsou, jsou perfektni. V podstate to je tak, ze kdyz je na scene Russell je to dokonaly a kdyz neni, tak je to jen nadprumer. Po trikovy strance je to taky parada. Doporucuju SE verzi. (03.04.2006)

Typický hollywoodský historický velkofilm se všemi jeho klady (výprava, hudba, kamera, střih, triky, akce, herecké obsazení) a zápory (absence dějepisného poradce, patos, patriotismus, klišé). Ale mile mě překvapil závěr, který nebyl tak úplně tím slzopudným dojákem, na které jsem u takovýchto snímků zvyklý a taky fakt, že hlavní hvězdou filmu nakonec nebyl Crowe, ale Phoenix. (30.12.2010)

Forma versus obsah - to je odvěký spor ve filmech obecně a je celkem známo, že v amerických filmech má většinou navrch forma nad obsahem. Nejinak je tomu i ve filmu Gladiátor. Na rozdíl od mnoha lidí, kteří tento souboj a jeho výsledek vidí kriticky, mně toto vůbec nevadí. To jest námitky, že jde sice o excelentní film po formální stránce, ale, že je jaksi prázdný po stránce obsahové (mj. se takto vyjádřil i náš nominovaný Jan Hřebejk), - tyto námitky mi přijdou poněkud liché. Kritici si především musí uvědomit, oč ve filmu jde. Má tento film sdělovat nějaká poselství, nebo jde spíše o nádhernou podívanou? Samozřejmě, že jde o to druhé a to tento film splňuje na výbornou. Úvodní scéna bitvy mezi Germány a Římany patří k tomu nejlepšímu co bylo na poli historických bitev natočeno. Vyrovná se i Statečnému srdci, i když si myslím, že tento film zůstává po stránce efektních bitev pořád jedničkou. Film tedy dokazuje, že Ridley netočí filmy ani tak kvůli komplikovaným příběhům, jako kvůli krásným obrázkům. A to já rád. Pohled na antický Řím je dechberoucí. A když přijde na akci, Russell máchne mečem ("na můj povel začne peklo") a Hans Zimmer zavaří orchestr i synťáky, pak jde o skutečně lahůdkový požitek. Nejlepší je v tomto směru rekonstrukce bitvy u Zamy (u Kartága). Moc se mi líbil Joaquin Phoenix. I Russell byl dobrý (ale jeho role nebyla až tak herecky náročná aby za ní získal Oscara - toho měl získal Tom Hanks za Trosečníka). (03.10.2003)

Vizuálně velkolepě podaný příběh, hudebně rovněž precizní, děj sice není tak propracovaný, ale to by se dalo odpustit, nicméně co mi na tomhle filmu vadí, to jsou hlavně dva prvky. Jeden se jmenuje Joaquin Phoenix a druhý Connie Nielsen. Tihle dva lidé mi prostě do starého Říma pasují asi jako levá bota na pravou nohu. Zato Russell Crowe - typově přesný a dokonale drsný hrdina. Tady se při castingu trefili skvěle. Jako celek je Gladiátor opravdu působivě realistický a určitě stojí za shlédnutí i přes ty vytknuté nedostatky. Ostatně, co je dneska dokonalého. Skoro nic. (10.09.2002)