Moje levá noha

Srdceryvný příběh Christyho Browna, který se dostane každému pod kůži. Protentokrát si odpustím detailnější popis tohoto filmu, neboť jsem jednak líný psát a jednak neumím vyjádřit své pocity. Jednu věc bych však rád uvedl. Hluboce děkuji autorům, že upustili od sentimentu a nezařadili tak snímek mezi ubulené dojáky. Bůh jim žehnej. (02.02.2010)

Daniel Day-Lewis si za túto rolu nezaslúžil nič iné ako toho Oscara ... je skrátka famózny, úplne vo všetkom. Brendu Fricker mám tiež veľmi rada, Silný príbeh. (03.09.2013)

Na čistých ***** to sice neni, ale díky božskému výkonu Daniela Day-Lewise, pět dávám. Ještě štěstí, že ČT tenhle film nedabovala, to bych se asi zbláznil. (11.10.2003)

Herecky dokonalý koncert Day-Lewise v roli muže, který kvůli mozkové obrně, komunikuje jen pomocí své levé nohy. (14.03.2012)

Je mi ľúto, ale príbehovo na mňa film pôsobil trochu nudne. Ale keď si to tak vezmem, tak to skoro všetky filmy s Day-Lewisom. Ten berie len charakterné roly a samozrejme oscary sú zaslužené, o tom niet pochýb, ale tie sa udeľujú zväčša za roly, kde táto vytŕča nad samotným filmom. Tak to bolo aj tu. Vynikajúco zahraná postava, obdivujem Daniela ako to starostlivo premakal. Ale v konečnom dôsledku je to pre mňa priemerný filmový zážitok. (27.10.2015)

Štýl spracovania životopisných príbehov Jima Sheridana je mi veľmi sympatický. Platí to aj pre toto spracovanie životného príbehu mozgovou obrnou poznačeného Christyho Browna. Sama som na základnej mala spolužiaka, ktorý ako bábätko prekonal mozgovú obrnu, bol síce menej poznačený ako Christy, vedel sa bez problémov pohybovať, len jeho reč bola veľmi ťažká a nezrozumiteľná, pre tých čo ho nepoznali. Priznám sa, mali sme ho veľmi radi, i keď samozrejme neunikol ani on niekedy posmeškom či vtípkom hlupákov, ale znášal to statočne. Spomínam to preto, že mi tento film veľmi pripomenul spomínaného spolužiaka a vnímala som to preto všetko oveľa citlivejšie. Christy to mal v živote skutočne ťažké, ale dokázal, že ak sa chce, všetko sa dá. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. (25.06.2015)

Ačkoliv je Moje levá noha žánr dramatický, režisér Jim Sheridan neloudí z divákovy pomyslné sentimentální struny uplakané tóny jak je u tohoto žánru zvykem. Nemoc Christyho Browna už sama o sobě poskytuje dost dramatické látky a nucený slzavý nával by ničemu neprospěl. Film monitoruje příběh, který přišel na plátno na základě skutečných událostí a nabízí vstřícný a nevtíravý pohled na člověka paralyzovaného vrozenou nemocí. Všechen Christyho pohyb směřuje do jeho levé dolní končetiny a přesto v sobě nachází odvahu a vůli bojovat se životem a plnit si své sny. (09.10.2004)

Tohle je takové to hodnocení, které nechci dát, ale musím, protože bych si potom zase lhal do kapsy. Daniel Day-Lewis je tu, stejně jako ve svých jiných rolích, fantastický a svého prvního Oscara si bezesporu zasloužil. Samotný film je vlastně také skvělý a nemám mu co vytknout. Bohužel už jsem ale zcela unavený z filmů podobného ražení (Skafandr a motýl, Uvnitř tančím, Nedotknutelní), kdy se z vás po celou dobu snaží snímek vymačkat emoce, především pak soucit s postiženým hrdinou. Dějová linka je naneštěstí také málokdy originální a vcelku odhadnutelná. Neboli Moje levá noha je výborný film a rozhodně bych ho všem doporučil, ale já osobně už jsem z podobných filmů znuděný a potřebuju od nich pauzu. 6/10 (14.03.2014)

For ME 86% (05.07.2009)

I když v některých momentech film působí silně, jako celek mě zase tolik nenadchnul. (28.03.2011)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 23 - Irsko. V první řadě je to "one man show" a herecký nikoliv koncert, nýbrž megakoncert Daniela Day-Lewise. Tento herec nemá konkurenci ani mezi živými ani mezi zesnulými umělci. A nemusíme to dokládat čistě statisticky přes počet Oscarů za hlavní roli. Sledovat jej pro mne znamenalo mimořádný zážitek, jedná se o jeden z nejlepších výkonů v historii vůbec. Mohl bych tu pět ódy na Daniela ještě dlouho, napadá mě snad aktuální srovnání, pokud byl filmový svět u vytržení z Eddieho Redmayna, ano, v pořádku, Oscara si zasloužil, ale Danielův výkon je ještě stokrát lepší. Přehlídka všech emocí - vztek, rozrušení, radost, smutek, touha, něha, synovská láska, to vše Daniel ve svém repertoáru bravurně předvede a naprosto nejlepší a nejsilnější scénu pro mě představuje večerní posezení v restauraci. V mnoha scénách mi bylo až nepříjemně a současně jsem byl u vytržení z toho, jak to Daniel podává. Abych neupozadil další klady snímku, velmi se mi líbil výkon Brendy Fricker, vztah matka-syn je ve filmu tuze hezky vykreslen, režijně a scénaristicky je film taky zdařilý. Bravo, bravo, bravo! (24.04.2015)

Obdivuhodný životní příběh natočený a zahraný stejně obdivuhodně. Film o nezměrné touze žít, o obětavosti a lidském citu ve velmi těžkých podmínkách života v chudobě. Snad ten přetěžký handicap, který byl do života malého Christyeho Browna osudem vpraven, způsobil tu jeho životní sílu a chuť alespoň trochu se přiblížit životu běžných zdravých lidí. K celkovému dojmu z filmu přispívá i naprosto bezchybné Daniel Day-Lewisovo ztvárnění a sžití se s rolí. Ve snaze ztvárnit hlavní roli co nejpřesvědčivěji se dokonce údajně naučil psát levou nohou. Po shlédnutí tohoto skutečného životního příběhu snad nebude nikdo pochybovat o schopnostech lidského myšlení, když tělo neposlouchá. Silný zážitek, to se musí vidět. Na tohle zřejmě nikdy nezapomenu. Smekám klobouk, Christy Browne. Nechci teď hodnotit tento vynikající film, ale život tohoto silného člověka. Kdybych mohl dát deset hvězdiček, tak je ode mě Christy dostane. Škoda jen, že se doposud žádný distributor DVD neodhodlal vydat tento titul u nás na DVD. Myslím, že by zasloužil i velmi kvalitní CZ dabing. (26.10.2007)

Ukážkový príklad, že sa to dá i bez vtieravého sentimentu, ktorý v podobných filmoch vie zabiť pocit čistej diváckej radosti. Mimochodom, reakcie spolunominovaných z oscarového ceremoniálu sú jedinečné: http://www.youtube.com/watch?v=-Z1E75hTtCA (16.01.2009)

Já bych dal možná i víc, kdyby hlavní hrdina nebyl tak nesnesitelný, arogantní, sebestředný parchant :) 8/10 (PS: a to znamená, že je třeba poklonit se umění Daniela Day-Lewise) (12.10.2007)

co dodat.. silný film, který je v podstatě jedním velkým koncertem mistra herce Daniela Day-Lewise.. marně pátrám v paměti, jestli jsem někdy viděl takhle poctivý, přesvědčivý a zároveň dechberoucí herecký výkon - klobouk dolů! (17.12.2013)

Silný příběh od začátku až do konce. Celé herecké obsazení podalo skvělé výkony. Daniel Day-Lewis hraje nadpozemsky a následný aplaus ve stoje při předávání Oscarů si tvrdě odpracoval. I zcela nenápadná, zevnějškem tuctová ženská Brenda Fricker předvedla zač je toho loket a za svou roli dobrosrděčné a láskyplné matky si také odnesla zaslouženého Oscara. Ray McAnally v roli žíznivého ale milujícího otce byl taky fantastický. Snímky natočené podle skutečných údálostí a příběhů jsou ještě podstatně lepší když se do toho všichni pustí se vší vervou a plným nasazením. Poctivě zpracovaný a bravurně natočený příběh Christyho Browna toto jen dokazuje. Pečlivá režie, dokonalé herecké výkony, citlivá hudba, vynikající scénář - výjimečný film. (19.04.2008)

První polovina byla naprosto úžasňákovská, ve druhé to zaujetí se filmem trochu kleslo, ale stejně vynikající podívaná - především kvůli Danielu Day-Lewisovi a Brendě Fickerové (obažto mají svoje plešaté sošky právem). (20.09.2013)

Otevřeně přiznávám, že filmy s podobnou tematikou obloukem obcházím. Nemám je příliš v oblibě, jsou to většinou srdcervoucí, plačtivé snímky a v mnoha případech tlačí na pilu, zcela nevhodně či manipulativně. Tomuto dílu jsem se vyhýbala dost urputně a hodně dlouho. Ovšem chyba lávky. Moje největší překvapení ve filmové tour. Nádherný příběh o houževnatosti a krásném vztahu matka-syn. Bravurní výkon Daniela Day-Lewise mě nejen přesvědčil, ale dotáhl bez připomínek až na pět hvězd. A dávám je bez rozpaků. S nadšením, úctou a pokorou. Challenge Tour Special, červen 2015. (27.06.2015)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (21.02.2009)

No tak musím se přiznat, pro mě je to jeden z nejlepších životopisných filmů, který jsem měl zatím tu čest vidět. Netlačí se na ,,pilu" a o to víc pak jednotlivé scény zapůsobí. Jasně, největší zásluhu na tom má neskutečný Daniel Day-Lewis (jehož nejde nic jiného než obdivovat), ale přesto je to natočeno výborně a hlavně velmi realisticky. To je také velmi dobře podtrhnuto padnoucí, ovšem ne vnucující se hudbou. Musím se přiznat, že jsem mnoho neočekával, ale o to víc dostal....90%. (24.07.2018)