Dobrý vojak Švejk
The Good Soldier Schweik
The Good Soldier Schweik
Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jan SeidelHrají:
Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová, Josef Hlinomaz, František Filipovský, Miloš Kopecký, Svatopluk Beneš, Božena Havlíčková, Felix le Breux, Libuše Bokrová (více)Obsahy(1)
Nejznámější filmová adaptace satirického románu Jaroslava Haška v sobě spojuje nadčasový lidový humor a břitkou ironii, jež necílí zdaleka jen na nesmyslnost válečné mašinerie. Svérázného hrdinu, který se pro horlivé plnění příkazů nadřízených stává pohromou pro své okolí, ztvárnil ve filmu, vizuálně inspirovaném knižními ilustracemi Josefa Lady, nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. (NFA)
(více)Recenze (552)
Mám radši Poslušně hlásím ale tohle je taky naprostá pecka. Hrušínský hláškuje jak o život. ()
Sfilmovanie Dobrého vojaka Švejka je nesmierne náročná úloha, z ktorej sa Karlovi Steklému podarilo splniť polovicu. Teda obsadiť film tými najlepšími hercami, ktorými v danej dobe český film disponoval. Výber toho, čo má byť pretlmočené do filmu a pritom nebude pôsobiť ako rešerš knihy je prakticky nesplniteľná. Vždy sa nájdu mudrlanti, ktorí budú časť z vybratého považovať za nadbytočnú a inú zasa ako chýbajúcu. Ja ako neortodoxný čitateľ Haškovho diela beriem na vedomie autorskú licenciu tvorcov filmu a svoju spokojnosť vyjadrujem tromi hviezdičkami. ()
Letem světem Švejkem. Poměrně zdařilý stručný výtah z Haškovy klasiky, poskládaný z notoricky známých pasáží, okořeněný legendárními hláškami a ochucený jedinečným Rudolfem Hrušínským, který se stal, alespoň pro mě, už navždy dokonalým vtělením vojáka Švejka. Má to švih, má to humor, byť pro knihy znalého to asi nebude žádný klenot. Ale ono to asi v tomto rozsahu o moc lépe natočit nešlo. ()
Můj vztah k J.Haškovi je na román, takže i k J.Švejkovi, ale jak jsem poznal uživatele csfd, tak neoplývají přílišnými vědomostmi a zážitky a schopnostmi nezbytnými pro studium třeba J.Haška. ()
Steklého variace na Švejka mi nikdy zrovna nesedla. Rudolf Hrušínský se sice stále usmívá jako měsíček, ale to mi nějak nestačí. Scénář asi vznikal spíš podle Ladových ilustrací než Haškova textu, ale lidu se to líbí (a já si najdu něco jiného). ()
Tenhle film uvádí některá televize co půl roku, přesto se dá vidět stále znovu. TO SE NÁM TO HODUJE, KDYŽ NÁM LIDI PÚJČUJOU! ()
Klasika, která mě nikdy moc nezaujala. Rudolf Hrušínský je však fenomenální a nezapomenutelný. ()
Veľdielo neopakovateľného charakteru, Jaroslav Hašek to dal pre mňa až na Nobelovu cenu za literatúru. No a keď si to človek pozrie dnes v roku 2020 a prichádzajúcom roku 2021, začína sa mi zdať, že tá história sa začína nebezpečne opakovať. To udavačstvo a zatváranie ľudí za nezmysly, ono to nejak pomaly u nás znova začína. A to je desivé. ()
To je zvláštní, čím dýl jsem na světě, tím víc mě Švejk baví. A protože mě bavil od malička, tak je to vskutku obdivuhodný poznatek. Jestli on ten Hašek nebyl geniální? A jestli on ten Hrušínský nebyl taky geniální? a jestli on ten Kopecký, Beneš, Steklý atd, atd. Klenot české kinematografie! ()
Takovou spoustu skvělých herců pohromadě může člověk vidět opravdu jedině ve filmech z padesátých let. Chtě nechtě a přes všechnu tu spoustu výborných hereckých výkonů, je ovšem z filmu cítit ona pitomá doba v níž vznikal. Samozřejmě nejde o nějakou bezduchou agitku a doba vzniku se z tohoto hlediska na filmu odrazila výrazně méně než na jiných filmových počinech padesátých let. Režisér ostatně s předlohou nakládá víc než pietně. Samozřejmě také proto, že Hašek byl ideologicky bezproblémovým autorem, takže nebylo nutné předlohu přiohýbat podle komunistické optiky. Abych se však vrátil k úvodnímu tvrzení o spoustě skvělých herců... "Chléb a hry" říkalo se už v antickém Římě... "Chleba" však v padesátých letech nebylo tolik, kolik by bylo záhodno, takže se vládnoucí režim pokoušel alespoň o ty "hry"... Činil tak mimo jiné právě pomocí velkoryse pojatých veseloher, při nichž rozpočet zřejmě téměř nehrál roli. Švejk je jednou z nich. Je to sice dodnes výborný film, ale asi není dobré zapomínat na onu pitomou dobu, která mu "vdechla život"... Rozhodně to také není "nejlepší český film vůbec", jak je tu mnohokrát zmiňováno. Takové tvrzení je vyslovená urážka režisérů, jakými jsou (jen tak namátkou) František Vláčil, Miloš Forman, Alfréd Radok ale třeba i Oldřich Lipský či Jiří Menzel. Stokrát výš než tohoto Švejka řadím Markétu Lazarovou, Údolí včel, Konkurs, Hoří má panenko, Lásky jedné plavovlásky, Dalekou cestu, Limonádového Joea, Skřivánky na niti či Slavnosti sněženek. A to jsem na spoustu režisérů a řadu krásných filmů nepochybně zapomněl... Zajímavé komentáře: Marigold, Zloděj kol, Radek99, canakja, MartinX. ()
Skvělé, humorné, ale nikoli dokonalé. To však nevadí. Rudolf Hrušínský je jednoduše nejtěžší český herecký kalibr, takže táhne tuto filmovou adaptaci Haškovy knihy na výbornou. 4 hvězdičky, které dávám, jsou více než zasloužené. ()
Česká klasika. Švejk je prostě Švejk:o))). Film roku 1956. ()
Tenhle typ humoru mě vůbec nechytá.. popravdě jsem ten humor ani nenašel..ale hledal jsem :) ()
Za císaře pána a jeho rodinu! ()
Tohle není zápis o filmu, ale o Haškovi. Film vychází hodně z Ladových ilustrací, které Hašek neměl rád a je naprosto zřejmé proč: Ladovy ilustrace byly příliš interpretujcí, zatímco Hašek nechtěl, aby byl Švejk jednoduše uchopitelný. Což se, bohužel nevyhnutelně i díky - fakt skvělému filmu - stalo. Ale je to jen jeden pohled na věc. ---- A Hašek, tak děsivě zprofanovaný autor, si to nezaslouží. A Švejk taky ne. Je to román, který burcuje dodnes tak silně, že dostal nálepku humoristického, opileckého dílka, takové literární kurizitky, kde hraje větší roli pověst, než opravdová znalost románu. Protože skutečné dílo je příliš zneklidňující, příliš bořící mýty. Kdo ho fakt četl? ------ Nedočte se tam mnoho o hrdinství v době, kdy se láme čas, i když popravdě, legračních, dadaistických historek je tam hodně. Nejsou ale středem románu, jen ho vypichují. Švejk je o našich legračně marných, ubohých životech, které si žijeme naprosto stejně nesmyslně dnes, jako v době, která je svou zlomovostí zdánlivě překračuje - jako byla Světová válka. A přito je to stejně trapné pinožení.------ Švejk při prvním setkání s reálným bojem vyběhne ze zákopů a křičí: Proboha, nestřílejte, jsou tady lidi! Bez ohledu na to, jak Švejk - podle Lady vypadal, bez ohledu na to, jaký balast si s sebou Haškův román nese - tohle je nejslinější prohlášení tváří tvář střelbě. Nic silnějšího nejde napsat. V Haškově případě i prožít. ()
Nejdokonalejší adaptace Haškových knih, kde se autoři snaží držet i původního ducha knihy. Švejk není žádný blb, ale prostě jen plní do puntíku příkazy. Na čemž se ukazuje, jak blbé ty vojenské příkazy jsou, a často protismyslné. A Hrušínského ztvárnění je tak kouzelné, že jako Švejka mám problém si od té doby představit kohokoliv jiného. ()
Je to takovej blbec nebo génius ten Švejk?? :D 60% ()
For Me 86% ()
Chápu že většina na tomhle ujíždí ale já ne je to nesmyslná zábava. ()
Román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války byl přeložen zhruba do třiceti jazyků, ale v době, kdy psal Hašek první dva díly, byl ve světě neznámým spisovatelem. Domácí kritika byla k Haškovi nesmlouvavě tvrdá a teprve zahraniční zájem o román a množství překladů, které záhy následovaly, alespoň částečně rehabilitují Haškovo jméno v literárních kruzích. Na počátku dvacátých let se pak román stal podkladem pro čtyři němé filmy, v nichž hlavní postavu ztvárnil Karel Noll, a které údajně s nadšením přijal i sám Hašek. Koncem tohoto desetiletí se o jeho ztvárnění pokusil ještě Matin Frič, který pojal celý film jako pásmo kabaretních výstupů a písniček. Představitelem hlavního hrdiny se stal Saša Rašilov. V padesátých letech vznikl v dílně Jiřího Trnky loutkový film, jehož vypravěčem se stal Jan Werich. Posledním filmovým zpracováním je Dobrý voják Švejk, natočený roku 1956. Zpracování první části Švejkových osudů se velmi důsledně drží své románové předlohy. Autoři sice vynechali mnoho historek, které hlavní hrdina vždy přidával k lepšímu, ale to je z hlediska jejich délky a množství pochopitelné. Z časových důvodů jsou také pozměněny osudy některých postav. Civilní strážník Bretschneider, usilující o Švejkovo uvěznění, byl podle knihy sežrán psy, které si od něj za tímto účelem kupoval. Filmaři však tohoto udavače potrestali pouze hlávkou salátu a několika vejci, která mu přistála na hlavě při další z jeho provokací. Jediným větším zásahem do dějové kostry prvního dílu bylo vypuštění dvou kapitol vyprávějících o Katzově službě církvi. Polní kurát v nich za pomoci svého povedeného sluhy napravuje omyly, jichž se dopustil, když v nouzi sháněl peníze na láhev opojného moku. Ačkoliv tyto příhody dokonale vykreslují knězovu bohémskou povahu, myslím, že jejich opomenutí ve scénáři nějak neuškodilo dojmu, který svým pojetím svérázného faráře zanechal Miloš Kopecký. Filmové zpracování také nedovedlo některé scény k úplnému konci. Nebyla tím sice narušena návaznost jednotlivých příběhů, ale některé z nich tím opět ztratily poentu. Stěžejní podíl na diváckém úspěchu filmu, překlenující již více jak půlstoletí, patří bezpochyby hereckým představitelům. Režisér Karel Steklý vybral pro své dílo opravdu hvězdné obsazení. Vedle nezapomenutelného Rudolfa Hrušínského v titulní roli věčně se usmívajícího Švejka, lékařskou komisí oficiálně uznaného za notorického blba, obsadil do role feldkuráta Katze Miloše Kopeckého, nadporučíka Lukáše ztvárnil Svatopluk Beneš, hostinského Palivce Josef Hlinomaz. Ve vedlejších rolích se prostřídala nastupující generace mladých jako byl Jiří Lír, Josef Kemr, Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Martin Růžek a řada dalších. Obligátní a přirozeně plynulé srovnávání předlohy vs. filmu by nemělo bránit objektivnímu hodnocení obou variant v návaznosti na jejich specifická kritéria. Literární zpracování obsahovalo zcela jistě větší množství Švejkových komických osudů, naproti tomu románoví hrdinové mohli těžko zanechat takový dojem jako výkony jednotlivých herců. Grimasy Rudolfa Hrušínského či opilecké výstřelky Katze, ztvárněné vynikajícím Milošem Kopeckým, bychom v knize jen těžko hledali. Podle mého názoru je zatím poslední české filmové zpracování Osudů důstojnou parafrází Haškova světoznámého díla. Je však škoda, že autoři nezpracovali Švejkovy zážitky z fronty do dalšího, třetího filmu. () (méně) (více)