Vítězové a poražení

Any Given Sunday je zaručene najlepší športový snímok, ktorý nás zavedie priamo do centra amerického futbalu. Sledujeme tuna osudi hráčov, trenérov, funkcionárov... Oliver Stone zaručuje kvalitu, tak ako Al Pacino, Cameron Diaz, Jamie Foxx... Akcia strieda akciu - na platne je cítiť pot hráčov, lámanie kosti, rýchlosť, silu... takto to má vyzerať! Táto sonda do amerického futbalu je neskutočne presvedčivá. Snímok je nabitý skvelou hudbou... Kamera prekvapivo reálna, strih rýchly - zaručuje "actions". Avšak niečo málo tomuto snímku ešte chýbalo 9/10 (26.11.2007)

S každým dalším viděným filmem od maestra Stona, mám toho chlapíka více a více raději. Stone dokáže uchopit každé téma tím vůbec nejúžasnějším způsobem. Necpe do svých snímků úžasné a nikým nepřekonatelné hrdiny, kteří působí minimálně jako polobohové, ale v jeho filmech se vyskytují výhradně obyčejní lidé potýkající se s obyčejnými lidskými problémy. Proto jeho filmy působí vždy úžasně realisticky a naprosto uvěřitelně. Leckdo při letmém pohledu na tento film čekal další z mnoha snímků o sportovním mužstvu, které se z naprostých sraček dostane na vrchol a v nervy drásajícím finále skolí favorita. Naštěstí se nic takového nekonalo. Stone nám představil snímek o americkém fotbalu jako takovém - o jeho krásách, ale i temných zákoutích, o tom kdo skutečně jsou lidé, kteří s ním mají co do činění, o tom jakou moc v něm představují peníze a že se kolem nich točí klasicky úplně všechno, a to včetně lidských životů. Jedinou výtku bych nasměroval ke Cameron Diaz, kterou mám velmi rád a moc hezky se mi na ni kouká. V přidělené roli majitelky týmu mi ovšem totálně nesedla. Al Pacino byl naopak naprosto božský. Opravdu vynikající film, který vám věrně a zajímavě vykreslí dějiště i zákulisí nejoblíbenějšího sportu v USA. (20.07.2018)

Soundtrack Richard Horowitz a Paul Kelly: 1. Who You Gonna Call - Missy Elliott [4:08] ,2. Reunion - Capone/Noreaga [4:41] ,3. Never Goin' Back - Mobb Deep [3:37] ,4. Sole Sunday - Goodie Mob/Outkast [3:59] ,5. Shut Em Down - LL Cool J [3:20] ,6. Shut Up - Trick Daddy/Deuce Poppi/Trina [4:21] ,7. Any Given Sunday - Jamie Foxx/Guru/Common [3:59] ,8. Whatever It Takes - P.O.D. [4:03] ,9. F**k That - Kid Rock [3:41] ,10. Be A Man - Hole [3:18] ,11. My Niggas - DMX [1:05] ,12. Jump - Mystikal [4:07] ,13. Move Right Now - Swizz Beatz/Eve/Drag-On [3:46] ,14. Why - Godsmack [3:15] ,15. Stompbox - Overseer [4:08] ,16. Any Given Sunday Outro - Jamie Foxx [2:32], (13.05.2011)

Naturalisticky vypiplaná podívaná o jednom obrovském byznysu a lidech, kteří se v něm točí. Sport je zde po většinu doby prezentován jako penězi zkažená špína, pohled je podáván komplexně z mnoha úhlů, skoro každý aspekt mozaiky působí věrohodně. Hlavním tématem je střet generací, stárnoucí zkušený hráč versus mladá talentovaná hvězda; majitelka klubu versus její rezignovaná, věčně opilá matka; starý zkorumpovaný doktor versus mladý naivní doktůrek; a konečně ta nejdůležitější osoba: osamělý kouč v parádním podání Al Pacina versus úplně všichni. Tým se trenérovi rozpadá, jemu je (interně i mediálně) připisována vina, protože se nedokáže přizpůsobit době, zmodernizovat postupy. Nejpodstatnější složkou děje jsou trenérovy neshody s arogantním šoumenem Willym Beamenem, tradiční hodnoty jsou konfrontovány s touhou vyhrát za každou cenu (což je samozřejmě podporováno vedením a majitelkou klubu). Pokud jste někdy měli iluze o čistotě sportu, tohle drama vám je spolehlivě sebere; jediné výhrady mám k příliš patetickému závěru, který z mého hodnocení sebral hvězdičku. Jinak nezbývá než chválit: scénář napsaný samotným životem, geniální režie, zajímavá kamera (především záběry ze hry byly jednoduše efektní), dynamický střih, vše oživeno hudebními fláky, co se nemusí každému líbit, ale do filmu skvěle zapadly... a nesmím zapomenout na hvězdné herecké obsazení - nebudu vypisovat všechny herce, všichni totiž předvedli bezvadný výkon, ikdyž nejvíce prostoru samozřejmě dostali Al Pacino a Jamie Foxx. Vážně škoda toho idealizovaného, patetického konce. 89% (08.06.2009)

Abych tenhle film viděl v místním letňáku, museli můj táta (kvůli mně) a jeden zdejší fanoušek Olivera Stonea zaplatit lístky štamgastům z přilehlý hospody, protože "dokud tady nebude dvacet fyzickejch osob, tak vám ten film fakt nemůžem pustit, kluci," tvrdil promítač opravdu "nešťastně". Chlapi šli po dvaceti minutách znechuceně zpátky na pivo a promítač se za náma tři hodiny vztekal. Nebyla to nakonec taková pecka, v jakou jsme doufali, ale ten pocit vítězství v nás zůstal ještě docela dlouho. (15.11.2006)