Den, kdy se zastavila Země

V dnešnej dobe všetky efekty už pôsobia skôr úsmevne a príbeh založený na strachu zo studenej vojny nemá koho osloviť. Keďže film hodnotím v roku 2009 (58 rokov po natočení), dávam peknú jednu hviezdu za protivojnové posolstvo, viac v dnešnej dobe film nemá čo ponúknuť. Je to presne, ako by sa niekto chcel voziť v autách z 50tych rokov. Sú to iste krásne a hodnotné veterány, ja si ovšem radšej svoju prdel, naložím do niečoho pohodlného a rýchleho - som už holt raz zhýčkané konzumné prasa... (24.10.2008)

Na science fiction z padesátých let se člověk nedívá, aby byl ohromen zvláštními efekty. Tyhle filmy v sobě musí mít něco, čím okouzlí vší své někdejší efektnosti navzdory. A tím něčím může dobře být myšlenková hloubka. Ta je zde však stejně povrchní jako dobové modely kosmických lodí a robotických monster (respektive v tomto případě jedné lodi a jednoho monstra). Moudrost onoho mimozemšťana, jenž přichází na barabarsky rozhašteřenou Zemi jako velvyslanec vyspělého kosmu odrází jen osvícenskou důvěru v racionalitu, vědu a pokrok. Tento mýtus rozumu je jen zchromlým pohrobkem devatenáctého století. Nevěrohodný není jen ten papundeklový robot, ale i samo poselství. S touto větší než malou výhradou se jedná o poměrně povedené drama. (23.10.2006)

Takže odsud mají Sabbati „Iron Mana“? Řeknu pouze to, že poselství, s kterým Latu přichází, by mělo ospravedlnit jeho cestu z jiné planety a dokázat lidem humánní nadřazenost a vyspělost mimozemšťanů, a ne být jen fašizoidní povídačkou, za kterou by zasloužil on i jeho robůtek hezky nakopat prdel. Aspoň že film samotný se nepřežil. (27.12.2008)

Sci-fi z padesátých let? A jéje...to se tam zřejmě budou prohánět rosolovaté stvůry s větším počtem chapadel, než má divák nervů, a budou unášet, popřípadě požírat, náležitě fyzicky vybavené a spoře oděné krásky. Nikoli. Překvapivě civilní příběh o mimozemském vyslanci, jehož byste si klidně mohli splést s úředníkem u přepážky v bance, který na naši útulnou planetu toho času chlazenou studenou válkou a právě se vzpamatovavší z války světové přichází s vizí míru, vlastní nemálo styčných bodů s Heinleinovým Cizincem v cizí zemi a má hodně co říct i dnes. Ne-li více, protože tehdy byl svět alespoň v myslích většiny lidí jasně rozdělen a strany ostře vymezené, což se o současnosti věru tvrdit nedá. Den, kdy se zastavila země jsem viděla před hodně dlouhou dobou, ale uvízl mi přímo neoperovatelně. Spolu s vědomím - posíleným scénou na arlingtonském hřbitově - jak nesmyslné, neskutečné a absurdní se pouhým otočením úhlu pohledu mohou zdát věci, vůči kterým jsme otupěli tak, že se nad nimi vůbec nepozastavíme. (16.08.2007)

Oproti současnému remaku je původní verze více konzistentní a její atmosféra je také na úplně jiné úrovni. Poselství je zde více než zřejmé a ač je film zabalen do hávu sci-fi, jeho hlavní motiv spočívá v protiválečné agitaci o ukončení studené války a hrozbě jaderných zbraní. Ostatně se divím, že byl takový film ve své době vůbec natočen. Speciální efekty jsou na slušné úrovni, a i když bylo v té době CGI ještě hudba budoucnosti, Gort se mi i přes své gumové galoše, které se mu ohýbaly v kolenou, líbil svým ztvárněním více, než jeho větší a novější verze. Bernard Herman mě také potěšil a svým hudebním doprovodem navodil hutnou atmosféru již od počátku snímku. S přihlédnutím na rok vzniku tohoto díla se i po 57 letech jedná o vskutku kvalitní a především koukatelné sci-fi, které navíc obsahuje poselství pro celé lidstvo. (7/10) (12.12.2008)