České století

K přístupu, kteří zvolili autoři (Sedláček a Kosatík) Českého století k přiblížení nejdůležitějších momentů novodobé historie našeho státu, můžeme mít výhrady, můžeme o něm diskutovat, ale těžko se dá argumentovat proti tomu, že se jedná o jeden z nejzáslužnějších projektů, které v produkci naší veřejnoprávní televize vznikly. Povětšinou výborné herecké výkony jsou podpořeny kvalitně napsanými dialogy, nechybí ani chytře vystavěná dramatická struktura jednotlivých dílů - příkladem za všechny je asi nejlepší díl z první poloviny seriálu, Zabíjení soudruha, který je zarámován dvěmi dojemnými, i když z morální podstaty naprosto odlišnými popravami Milady Horákové a Rudolfa Slánského. Pokud se druhá půlka podaří tak jako ta první, budu moc spokojený. 80% (03.12.2013)

Prvních pět dílů má jednoznačně vzrůstající tendenci. Masarykovská epizoda se s odstupem jeví jako sled nepříliš navazujících scén, z nichž vyčnívá rozhovor T.G.M s britským ministerským předsedou. Teprve tam se ukáže největší přednost Českého století: demýtizace historických postav provedená civilním a k diskuzím vybízejícím způsobem. Jednotlivé charaktery dostávají hloubku, dělení na "hodné" a "zlé" zde absentuje, historické osobnosti nám známé už jenom z fotek jsou "odmramorizovány". A to, že se z Klementa Gottwalda stala plnohodnotná tragická postava považuji skoro za zázrak. Sedláček má navíc vynikající čuch na herce, kteří s přehledem ustojí i příliš doslovné repliky (Huba, Trojan, Finger a především Vyorálek utkví v paměti na dlouho). Poslední epizoda o zabíjení soudruha Slánského se směle může řadit do žánru paranoidního politického thrilleru, v níž se tvůrcům podařilo zbavit neduhů předešlých dílů. Pokud bude zbylý kvartet epizod podobně kvalitní, máme zaděláno na nejvýznamnější televizní projekt v porevoluční historii. (26.11.2013)

Zajímavá koncepce, jistá režie, ale výsledek nevyrovnaný v závislosti na tom, čí hlava mluví. Pojmout Beneše jako existenciálně zcizenou postavu, která mluví, jako by jí hlas nepatřil, je zajímavý, ale to mi nezabrání u jeho monologů dřímat. Nejvíc mě baví Sedláčkova práce s nedějovými detaily, které často shazují dějinný patos. Komunistický diptych zvedl úroveň o třídu výš. Zejména schopnost vypořádat se s traumatickými tématy civilně a převážně bez démonizace je chvályhodná. Sedláček s Kosatíkem dokázali najít v komunistických pohlavárech lidi, což je po dvou dekádách bezpohlavních karikatur epochální úspěch. Vyorálkův Gottwald je nejlepší porevoluční filmová postava - nejen mírou demytizace, ale především způsobem, jakým si herec poradil se zprofanovanou mocenskou maskou. Volám už roky po něčem, co nám pomůže "pochopit" dějiny jinak než jako gambit pravdy a lži, České století k tomu má zatím zdaleka nejblíže. (11.11.2013)

Na současnou produkci ČT velmi vydařené. Tvůrci nejdou do extrémů a nesnaží se nic vnucovat, alespoň tak to na mě působí. Nastiňují pouze možný průběh určitých kapitol našich zapeklitých dějin, úsudek ať si udělá každý sám. Díl 4. a 5. bych obzvláště doporučil současným členům komunistické strany a hlavně jejich voličům toužícím po míru, spravedlnosti a blahobytu pro "všechny"... Dodatek (28/11/2013): Tak si představte, že komunisti na Vysočině si ZAKÁZALI, dívat se na 4. a 5. díl. Asi by duševně neunesli jak zde byla hanebně hanobena památka soudruha K. Gottwalda a jeho souputníků. Jejich verze pravdy be mě zajímala jako nic jinýho na světě. (24.11.2013)

Chtělo by to umožnit ohodnotit každou epizodu zvlášť, tak aspoň zde sumárně a stručně: 1) Velké bourání **** (nejlepší prvek: konfrontace Huby a Donutila), 2) Den po Mnichovu *** (Landa), 3) Kulka pro Heydricha **** (záměrná absence explicitního zobrazení klíčové události), 4) Všechnu moc lidu Stalinovi **** a půl (skvělé ztvárnění všech postav), 5) Zabíjení soudruha ***** (po všech stránkách absolutní vrchol první části cyklu). 6) Musíme se dohodnout **** (nelze vypíchnout nic konkrétního), 7) Je to jen rock´n´roll (nejcivilnější Marek Daniel ze všech 3 dílů s Havlem), 8) Poslední hurá ***** (rozhovor mezi Havlem a Dubčekem), 9) Ať si jdou ***** (závěr!) (27.11.2013)