Přátelé

Tohle nepotřebuje delší komentář. S Přáteli jsme koukali na pobřežní hlídku, zpívali (Smraďochu, smraďochu...), pili kafe u Gunthera, pozorovali tlustýho naháče, rovnali ručníky do jedenácti kategorií (každodenní použití, host, vzácný host...), viděli jsme jak striptér plakal, jako duch jsme se účastnili lesbické svatby, přišli jsme na to že Joker je Poker s J...A už jsme vám někdy vyprávěl, jak jsem prošel západní Evropu? Takhle bych mohl pokračovat do nekonečna. Po těch deset let jsme se stali součástí života nejlepších Přátel na světě, jejichž humor snad nikdy neomrzí. Možná to někomu může znít nadneseně, ale tohle je opravdu nejlepší seriál, co jsem kdy viděl. Friends navždy. (14.05.2006)

Zasloužilá legenda na poli sitcomů, která spolehlivě odreaguje obsah lebky v unavený podvečer. S přibývajícími sériemi je to ale čím dál větší meh - blablabla vztahy (je to lepší než turecká telenovela... ale ne o moc), blablabla trapnohumory (docela často). Novější sitcomy s dravější srandou a více ranařským charakterem mě baví víc. (31.12.2006)

Komedie na tři doby. Jedna hvězda za Rosův humor, druhá za pomyslný New York a třetí za občasnou účast oblíbených hereckých hvězd. Ostatní, těch pět tisíc minut scének o přátelství, vzájemných radách, rozchodech a svatbách, jakoby ani nestálo za řeč. Nechci být nějaký kritik jdoucí proti proudu, ale mě se to opravdu zas tolik nelíbilo... A nechci zdržovat výčetem nejlepších scének, ale pro ty, co rádi čtou: Ross a kožené kalhoty, Ross předstírá sledování televize, Ross splyne se zemí s příchodem Bruce Willise a Jennifer Aniston. Ross neví o Chandlerovi a své sestře. Ross stěhuje gauč. Ross dělá vánočního pásovce. Ross se napije mateřského mléka. Ross přednáší na univerzitě a další a další a další... (08.07.2011)

"Byl jsem v koupelně a zrcadla jsou po obou stranách. Když tam stojíš, čurají s tebou zástupy." Dávno pryč jsou doby, kdy jsem každodenně usedal do červené sedačky, požádal Rachel o kafe, pokecal s Rossem o dinosaurech, nechal si od Monicy vynadat za nedbale pověšený ručník, požádal Joeyho o pár sexuálních rad, přežil Phoebin skřehotavý pokus o zpěv a duševně splynul s mistrem trapného vtipu Chandlerem. Avšak ani při diagnóze Alzheimerovy choroby doprovázené jackpotem ve formě amnézie nezapomenu, jak mi s touto partou bylo dobře. (11.10.2011)

// Když člověk jako malý spadne do kotle s kouzelným elixírem zvaným Friends, má tak trochu doživotní problém. V budoucnu pak totiž stačí jen kapka a krom římských legií se okamžitě válí smíchy i on sám a co hůř, válí se smíchy zhruba měsíc, protože samozřejmě KAPKA nikdy nestačí! Je to dar a zároveň i prokletí. Anyway, dabing nebo originál, takový člověk už nepozná rozdíl mezi "Oh.. my.. God.." a "Ach.. můj.. Bože." Obojí je dokonalé. Stejně jako ta sedačka v Central Perk, Joeyho křeslo, nebo Rossův gauč, který říká "vítejte, děti" ale taky "pojď blíž." Vlastně si teď tak uvědomuji, že mám podivnou úchylku na většinu nábytku z toho seriálu. Takže radši změníme téma, "Hm, co říkáte na virus Ebola? To je ale prevít, co?" (21.05.2011)