Vladimír Dlouhý

Vladimír Dlouhý se narodil 10. června 1958 v Praze do rodiny stavebního inženýra. Jako žáka šesté třídy ho přímo ve škole objevila pro titulní roli v připravovaném filmu UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE (1970) Karla Kachyni pomocná režisérka Milada Mikešová. Po úspěchu snímku a vrozenému talentu se záhy z Vladimíra Dlouhého stala dětská filmová a televizní hvězda 70. let.

On však bral filmování jako pouhou zábavu a chtěl se po otci stát stavebním inženýrem. Po nepřijetí na průmyslovku se začal učit na zedníka. Na popud režiséra Petra Schulhoffa absolvoval roku 1980 Státní konzervatoř v Praze a zahájil profesionální hereckou dráhu (v níž přetvářel velké a titulní dramatické i komické postavy).

Hrál v Divadle Na zábradlí (1980 – 1991), pak v Divadle Bez zábradlí (1991 – 1994), Rokoku Městských divadel pražských (1994 – 1997) a Divadle na Vinohradech (1997 – 2006). Poté (ale i před tím) hostoval i v různých pražských divadlech (Národní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Divadlo Bez zábradlí, Divadlo Kalich, Lyra Pragensis, Palác Blaník apod.). Na jevišti, před mikrofonem i kamerami se sešel s mladším bratrem, hercem Michalem Dlouhým (*1968). Ze dvou manželství měl tři děti. Zemřel uprostřed čilé práce a filmové (KAJÍNEK) a televizní (DOMINA) projekty měly premiéru až po jeho předčasném úmrtí…

Svůj výjimečný herecký talent, přirozenost, bezprostřednost a klidnost hereckého projevu projevil taktéž v divadelních inscenacích „Hrátky s čertem“ (Lucius), „Bouře“ (Družina), „Benátská maškaráda“ (Lelio), „Macbeth“ (Vrah), „Astrolog“ (Eugenio), „Caligula“ (Caligula), „Tatarská pouť“ (Vágner), „Zločin a trest“ (Raskolnikov), „Don Juan“ (Alonso), „Largo desolato“ (Olda), „Macbeth“ (Macbeth), „Jak je důležité míti Filipa“ (Algernon), „Maškaráda“ (Arbenin), „Revizor“ (Chlestakov), „Ze života hmyzu“ (Tulák), „Vernisáž“ (Bedřich), „Sto roků samoty“ (Aureliano), „Král Jan“ (Pandulfo), „Othello“ (Jago), „Tomáš Becket aneb Čest boží“ (Jindřich), „Pod jižním křížem“ (Ross), „Na dotek“ (Larry), „Příliš drahá Mathilda“ (Mathias) ad.

Ve filmu 70. a 80. let se, kromě již zmíněného UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE (klučík Adam), objevil jako chlapec a mladík mj. v titulech POČKÁM, AŽ ZABIJEŠ (norský kluk Jule Norge), OSUD JMÉNEM KAMILA (bratr Ondra), KVOČNY A KRÁL (Pinďa), ROBINSONKA (kvintán Jarda), ANNA, SESTRA JANY (Ondra V.), OSTROV STŘÍBRNÝCH VOLAVEK (dezertér Tony), ŠESTAPADESÁT NEOMLUVENÝCH HODIN (student Jan Řezníček), HOP – A JE TU LIDOOP (Ondra P.), KONEČNĚ SI ROZUMÍME (Mirek), NĚCO JE VE VZDUCHU (student Petr Budil), POSLEDNÍ VLAK (František Šandera), S ČERTY NEJSOU ŽERTY (mlynář Petr Máchal), LÁSKA Z PASÁŽE (Roman) či VĚRNI ZŮSTANEME (Miroslav Bouček).

Od 90. let se do své smrti objevil na stříbrném plátně př. jako Luděk Krejza (KŘÍŽOVÁ VAZBA), básník (MALOSTRANSKÉ HUMORESKY), vězeň Luboš Příhoda (BUMERANG), psychiatr (KNOFLÍKÁŘI), přítel Zvára (BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA), Pavel (ČAS DLUHŮ), televizní moderátor a otec (JEDNA RUKA NETLESKÁ), Tyčka (NON PLUS ULTRAS), Ing. Frank (MILENCI & VRAZI), Jost (KREV ZMIZELÉHO), Martin (ŽENY MÉHO MUŽE), kostelník Bártík (HLÍDAČ Č. 47) a naposledy jako Novotný (KAJÍNEK).

Často Dlouhý účinkoval v televizních filmech (MILIONÁŘ, MEZIČAS, VĚTRNÁ SETBA, EX OFFO, AZYL i REVIZOR) i seriálech (MATKA, ARABELA, DOKTOR Z VEJMINKU, DYNASTIE NOVÁKŮ, DOBRÁ VODA, SANITKA, ZLÁ KREV, BYLO NÁS ŠEST, DRUHÝ DECH, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, ARABELA SE VRACÍ nebo HRABĚNKY). Spolupracoval i se studenty i Studiem FAMU (tř. PERIPETIE).

Svůj výborný hlas uplatnil i v rozhlase („Duch Děvky“, „Hrabě Drákula“ či „Sammy“) a dabingu (ZELENÁ MÍLE, SUPERMAN, VYKOUPENÍ Z VĚZNICE SHAWSHANK, TANEC S VLKY, APOLLO 13, FORREST GUMP, TROSEČNÍK, ŠIFRA MISTRA LEONARDA aj.) – často namlouval př. Toma Hankse, Kevina Costnera, Mela Gibsona a další.

Získal za výkon ve filmu UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE Zlatého dudka (1971) a Uznání dětské poroty (1971), nominaci na Cenu Thálie (2001) za roli ve hře „Na dotek“, za dabing seriálu JOHN ADAMS Cenu Františka Filipovského (2009) a za postavu ve snímku HLÍDAČ Č. 47 též Českého lva (2008). Během svého čtyřicetiletého hereckého působení si vydobyl místo mezi nejvýznamnějšími českými herci přelomu 20. a 21. století. Vladimír Dlouhý zemřel náhle 20. června 2010 v Praze , deset dní po svých padesátých druhých narozeninách.

Jaroslav "krib" Lopour