Transport z raja
Transport z raja
Transport from Paradise
Režie:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan ČuříkHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Zdeněk Štěpánek, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jindřich Narenta, Vlastimil Brodský, Čestmír Řanda st., Jiří Vršťala, Jaroslav Raušer, Valtr Taub (více)Obsahy(1)
Působivý snímek z prostředí terezínského ghetta vznikl podle povídkové knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje. Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukázat, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Lustigova předloha je fascinující, depresivnost tohoto díla na vás dýchá v každé minutě. Politický význam tohoto filmu je neoddiskutovatelný. Problém je ve stavbě příběhu a především v Brynychovi. Byl to režisér packal a i zde je to vidět. Velmi vypovídající záběry běžících židů se střídají s naprosto hluchými místy (očekávám SS motorku a ejhle je to SS motorka). Brynych tento zásadní film české kinematografie udělal NEMOTORNÝM dílkem, což je škoda. ()
Spíše nežli o postavy jde o vykreslení dobové atmosféry Terezínského ghetta. Mocenské boje, čest a kolaborantství, čekání na konec války, strach z transportu... Vše se děsivě míchá a člověka až mrazí. Jó, zlatá šedesátá. ()
Jako pomůcka pro jazykové školy k výuce pokročilých asi dost dobrý, ale já, který z němčiny umí akorát der die das a díky Švejkovi jednu univerzální větu, kterou používám v jakékoli situaci ("lecken sie mir die Arsch!"), tenhle neotitulkovaný film tak nějak nedocením. Chvíli mě bavilo koukat se na tváře herců, které jsem takhle zamlada snad ještě neviděl (Vinklář, Potměšil, Abrhám, František "švejzí" Němec atd.), ale to taky moc dlouho nevydrží. Takže jen za dvě. ()
Zajímavá a poutavá předloha podaná nezajímavou až nudnou formou. Filmů s židovskou tématikou bylo natočeno nespočetné množství a Transport z ráje se řadí bohužel k těm horším snímkům. ()
Pohled na doby minulé, které nebyly zrovna růžové... ()
Nepríjemný film, čo sa trochu dalo od tejto témy aj čakať a bolo to aj zámerom. Ale nepríjemné mi bolo aj spracovanie, keď sa pol hodiny nič nedialo, počítali sa čísla, prípadne sa iba Nemci hádali a zdravili. Filmárske umenie si odnieslo tiež svoj diel viny s propagandistickým filmom. U mňa veľký podiel nudy a znechutenia, aj v hodnotení. ()
V souvislosti s tímto filmem bych chtěla pouze upozornit na cennou studii Evy Struskové Film Ghetto Theresienstadt 1942 (čas. Iluminace 2009, č. 1; s. 5nn), která zevrubně mapuje cestu filmových záběrů filmu, který se v Terezíně v letech 1942 a 1943 natáčel, až po jejich fragmentaci a postupnou ztrátu (některé záběry uloženy ve Švýcarsku a některé ve filmovém archivu v Polsku, některé v izraelském muzeu holocaustu Yad Vashem); na základě těchto zachovaných fragmentů a s využitím skutečnosti natáčení druhého, propagandistického, filmu z Terezína (1944/45) byl vystavěn scénář Transportu z ráje, jenž je zároveň syrový a zároveň do detailu umělecký (typický to znak české nové filmové vlny). ()
Úžasně působivý válečný film silou výpovědi srovnatelný s Vyšším principem. Těžko vypsat všechny výborné výkony herců, snad bych vyzdvihl Zdeňka Štěpánka a Ilju Prachaře. Závěrečný dlouhý záběr na koleje se mi zjevuje již léta. ()
Tenhle film by si jistě zasloužil o hvězdičku víc, po umělecké stránce mu nelze moc vytknout, ale měl jsem potíže s tím, že na mé obrazovce se nezobrazovaly titulky, takže dvě třetiny filmu v němčině ubírají na plné srozumitelnosti, pokud příběh neznáme třeba z Lustigova orinigálu. Byla chyba u mne? Nevím. Zajímavé bylo sledovat mladičké tváře herců, kteří se uplatnili v pozdější době jako představitelé výrauných rolí. Abrhám, Němec, Hrabánek, Čočková, Potměšil. ()
Vzhledem k faktu, že v minimálně 80% filmu se mluví německy, je škoda, že na CSFilmu (kde jsem snímek shlédl) nebyly titulky, čímž mi unikla podstata věci, kterou jsem si tím pádem musel docela těžko domýšlet. Spolu s celkovou rozdrobeností děje to vychází na 3*. ()
80% — Mrazivý, syrový a autenticky působící film. Ani se nechce věřit, že takové „perly“ jako Mravenci nesou smrt nebo Kdo přichází před půlnocí natočil stejný režisér. Dal bych i pět hvězdiček, kdyby byly německé (cizojazyčné) dialogy doplněny o titulky. Sice to takhle o trochu zvedlo autentičnost, ale o dost to snížilo srozumitelnost. Ne každý je polyglot, aby rozuměl všemu, o čem se tam mezi sebou esesáci bavili. ()
Lustigovu knižní předlohu Noc a naděje jsem nečetl, ale atmosférou může být podobná. Ano, atmosféru to má dobrou jenže bohužel některé vyloženě odlehčené scény kazí dojem z filmu. Určitě by byl film víc působivý, kdyby byl celý vyloženě sugestivní, jak by to vzhledem k tématu a době mělo být. Ještě větší minus jsou některé vyloženě nudné pasáže a to i přesto, že vizuálně jsou docela zajímavé. Brynych moc dobrý režisér není a kvalitní režijní práce to není. Rozhodně si umím představit, že kdyby to točil někdo jiný, lepší a zkušenější, mohlo by to dopadnout i lépe. Námět je totiž hodně zajímavý a šlo z něho udělat opravdu sugestivní bombu(což by udělalo z filmu něco úžasného). Vynikající je hlavně Prachař, který tu má podobnou roli jako ve Spalovači mrtvol(vysoce postavený nacista je snad jeho osudová role). Dále jsou výborní ve své době mladí herci jako Abrhám či Vinklář a zajímavou roli má i Brodský(sice bez dialogů, ale má tady zajímavou hereckou etudu). Kdyby byl transport trochu silnější a působivější, dám klidně 5. Takto je to bohužel jen tak na 3,5. ()
Sdílím názor Hirnlega. Zcela průměrné válečné drama, čekal jsem od toho víc. I pro mě je velkým kladem přítomnost známých herců, kteří v tomto filmu vícéménně začínali - nejen Potměšil a F. Němec, ale také třeba Vinklář nebo Abrhám. Tradičně výborní Zdeněk Štěpánek a Ladislav Pešek a k tomu překvapivě dobrý Ilja Prachař. Příběh sám o sobě má pár silných momentů, ale celkově je jak znovu říkám jen průměrný. ()
Výborné obsazení, perfektní kamera, jedná se o nadčasový kousek ze smutné historie, ale nepůsobí to tak silně jako Modlitba pro K. H. Ale poslouchat dvojici co se loučí před odjezdem do transportu a myslí na budoucnost to je taky moment co stojí za připomenutí. Ilja Prachař si svou roli hodně užívá. ()
Nahoru a zase dolu, loď se s námi houpá...ani po letech mě tento snímek neohromil, spíš naopak. Slabé 3* ()
"Dějiny světa nám dokazují, že tyrani vždy podlehnou..." Psychologické válečné drama s vynikajícím obsazením a mrazivou atmosférou. Ale způsob režie mi moc nevyhovoval. ()
Trochu neobvyklý pohled za zdi terezínského ghetta, jako všechny snímky z tohoto prostředí Vás však naplní čirou depresí a vděkem, že žijeme v dnešní době. ()
Tomuto filmu jsem dala hlas jako filmu na přání. A hořela jsem zvědavostí co to bude a bohužel mě to zklamalo. Mám sice pochopení proto, že chtěli zachytit jak se to odehrávalo za války, ale bylo to strašně nudně podané a dívat se celou hodinu na opuštěné ulice a nějáké plkání Němců to opravdu není důvod aby z toho točili celovečerní film. ()
Celkem dobrý začátek, pak film chytne jakous takous dějovou osu, kterou o něco později naprosto opustí. Tím se děj zastaví, přešlapuje na místě a neví kudy kam dál. Je to škoda, protože jsem při sledování upadl do jakési "apatie", kdy mi začalo být šumafuk, jak to s těmi židy dopadne. Byla skutečně škoda takto zazdít celý film. 201111228932/9139+++++++ Naprostý souhlas s mým 7 let starým komentem. Vcelku slušný film se pak zasekne v ději a je vymalováno. Naštěstí tato „stopka“ trvá jen čtvrt hodiny, ale je po pozornosti a po chuti. A to jsem měl výhodu otitulkované verze. 20180415 ()
Po řemeslné stránce dobře natočený film, však bez emotivního dopadu. Spousta herců, každý jen statista, nemožnost se s kýmkoli ztotožnit. Německá strojová preciznost film ubíjí do bezcitné lhostejnosti. V rámci žánru za 3. ()