Frekvence

Slavný Ray Bradbury ve své povídce "Burácení hromu" (doporučuji, skvělá věc) popisuje, jak turista z budoucnosti na jedné z výprav pravěkem, pořádané cestovní agenturou, vyšlápně jedním krokem z přísně vymezené zóny, omylem zašlápne pravěkého motýlka a nechtíc tak způsobí sled fatálních změn v událostech příštích. Zatímco Bradbury v problému ´časového paradoxu´ ctil i sebemenší organismus, aby jeho dílo mělo aspoň malinkatý nádech logiky, tvůrci Frekvence se s nějakou logikou neobtěžují vůbec. Stačí jedna vysílačka a míšení přítomnosti s minulostí, za asistence náhle se zhmotňujících předmětů a nápisů na stole, může začít. Dokonce i na oživlou mrtvolu dojde, no zkrátka srandy kopec. Tady jdou veškeré scifistické poučky o ´časovém paradoxu´a následném narušení časoprostoru stranou. Just fun. Jsou to příjemně strávené dvě hodinky, ale člověk by si u toho ukroutil hlavu :o) (09.07.2006)

Ak o Frequency nič neviete, nemá vás čím prilákať. Žiadna herecká superstar, žiadna veľká akcia a námet taktiež nijako prevratný. Ale druhá vec je jeho spracovanie. Keď sa do filmu zapozeráte, nedá vám vydýchnuť. Môže za to inteligentný scenár, veľmi slušné herecké výkony Jima Caviezela a Dennisa Quaida a kvalitné remeslo réžiséra Gregory Hoblita. Byť otvorenejšieho a pesimistickejšieho záveru, bola by Frequency referenčným thrillerom. (11.04.2002)

Vzhledem k tomu, že Caviezel s Qauidem patří do totálního podpalubí mých oblíbených herců (jejich společný film jsem si vždycky představoval jako nesnesitelnou onanii á ala Policajtka s dvojicí necharismatických loserů), jsem s Frekvencí nadmíru spokojen. Originální a náramně vychytaný scénář táhne celý film, takže ani tohle duo usmrkanců ani Hoblitova nejistá režie nemají šanci něco výrazně zkazit. Příjemné pokoukání. (01.08.2004)

4 a půl hvězdičky... půlku sežral závěr, který ve vztahu k jinak docela temnému příběhu působil jako pěst na oko. Že časové paradoxy začaly s nabíhajícími minutami nabírat obludných rozměrů a nemá cenu je domýšlet (natož nad nimi zkusit racionálně uvažovat), je u podobného typu science fiction předvídatelné. Film, o kterém je lepší nic nevědět a podívat se na něj s čistou hlavou... Funguje spolehlivě. (27.06.2004)

Velmi zajímavý námět bohužel kazí velká předvídatelnost děje, tak trochu moc americký závěr (a nejen on) a hlavně mám pocit, že některé věci logicky hodně kolísají a že by prostě ani teoreticky nemohly fungovat (tím nemyslím samotnou komunikaci minulost-budoucnost pomocí vysílačky, ale spíš to, jakým způsobem se projevují změny minulosti v budoucnosti). Mimo tyhle výtky šlo ale o celkem koukatelný a zábavný film, na který jsem se šla dívat s mírnou skepsí a docela mě potěšil, takže 70%. (09.07.2006)