Frekvence

Film je postavený především na silném příběhu a toto splnil na výbornou. Pomocí vysílačky se vracet do minulosti a tím ovlivnit životy svých blízkých. Perfektní vybalancování napětí, kdy už si myslíte, že tohle nemůže dobře dopadnout, ale nestane se tak a jeho postupné gradování až do samého konce, kdy už vše tušíte, ale je to tak dobře udělané, že i to vás nadchne. Já jsem žádnou chybu nenašel a jenom jsem se těšil, až jej dopadnou....80% (26.06.2008)

Mach a Šebestová mají kouzelné sluchátko, Dennis Quaid a James Caviezel mají vysílačku, co kouzelně funguje akorát během polární záře nad New Yorkem. A tak si otec a syn můžou spolu pokecat, zachránit životy sobě i jiným a vydělat jmění ve sportce. Sympatická časovka, které cosi schází k puncu dokonalosti (třeba lépe propracovat časový paradox) a přebývá jí závěrečný patos, ale pro jednou jsem hrdinům ten kýčovitě přeslazený End přála. Mít vysílačku a polární záři nad barákem, přesně vím, komu a do jaké doby bych se chtěla dovolat já... zápletka by byla podobná, jen by chyběly dramatické plameny a sérioví vrazi. 79% (01.11.2011)

No jo, sci-fi a časové paradoxy, to mě vždycky zaujme. Kam se hrabou nějaké vesmírné epopeje, pro mě jsou nejlepší sci-fi tématikou právě časové hrátky. Nebudu se moc dlouze rozepisovat. Film se mi líbil přesně na 4*. Mezi klady můžu zařadit právě onen sci-fi nápad, ne zrovna jednoduchý příběh, tajemnost a napětí. K záporům filmu patří určitě konec, který byl na můj vkus až moc hnaný k dokonalosti, ale na mě to zapůsobilo spíš negativně, a také se mi nelíbilo, že se z příběhu stalo postupem času až moc velké krimi, to já moc nemusím. Zdejší hodnocení naprosto odpovídá tomu mému. 80% (02.02.2011)

Slavný Ray Bradbury ve své povídce "Burácení hromu" (doporučuji, skvělá věc) popisuje, jak turista z budoucnosti na jedné z výprav pravěkem, pořádané cestovní agenturou, vyšlápně jedním krokem z přísně vymezené zóny, omylem zašlápne pravěkého motýlka a nechtíc tak způsobí sled fatálních změn v událostech příštích. Zatímco Bradbury v problému ´časového paradoxu´ ctil i sebemenší organismus, aby jeho dílo mělo aspoň malinkatý nádech logiky, tvůrci Frekvence se s nějakou logikou neobtěžují vůbec. Stačí jedna vysílačka a míšení přítomnosti s minulostí, za asistence náhle se zhmotňujících předmětů a nápisů na stole, může začít. Dokonce i na oživlou mrtvolu dojde, no zkrátka srandy kopec. Tady jdou veškeré scifistické poučky o ´časovém paradoxu´a následném narušení časoprostoru stranou. Just fun. Jsou to příjemně strávené dvě hodinky, ale člověk by si u toho ukroutil hlavu :o) (09.07.2006)

O tomhle filmu mi povídal kamarád, a říkal jsem si podle vyprávění, že je to určitě film, který není originální a podobných předloh už bylo mnoho. Ten týden film běžel v televizi a já jsem se ze zvědavosti na něj podíval(také kvůli sympatickému hodnocení na ČSFD). Zprvu jsem si říkal, že to vypadá na tuctový film, jenž začátek nevypadal moc vydařeně. Ale postupem času mě film velice zaujal a začal nabírat vysoké tempo. Byl jsem mile překvapen kvalitou scénáře a originalitou jenž film přinesl. Velice jsem fandil hlavním hrdinům, aby jim to vyšlo, jelikož takovou možnost promluvit si ještě s otcem bych chtěl mít taky. Příjemný herecký výkon Dennise Quaida a Jamese Caviezela, a tím Frekvence získává ode mne zasloužených 5 hvězdiček... (25.11.2006)