Black Books

Každý správný knihovník má rád svoje zákazníky, protože díky nim je živ. Věčně opilý Bernard není správný knihovník a svoje zákazníky ze srdce nenávidí. Kromě toho kolem sebe jen zřídkakdy někoho snese a je proto zázrak, že se v jeho blízkosti bez (závažnější) újmy dokážou pohybovat roztomile naivní Manny s naprosto vytříbeným vkusem pro umění a sociálně nepružná, nezdravě alkoholu a cigaretám holdující Fran. Ale ještěže tak, protože s tímhle nesourodým trojlístkem je legrace přímo náramná. Humor je to vskutku absurdní a musí sednout. Já už to prostředí útulně rozházeného antikvariátu považuji skoro za druhý domov, a to jsem se začala dívat až nedávno. Black Books jsou pro mě mezi seriály naprosto ojedinělým zjevem a jsem ráda, že jsem na něj narazila. - "Maybe the art is saying cows know something we don't." (12.09.2022)

No, tak hned na začátek bych chtěl poděkovat skupince českých dabérských nadšenců z PERLA GROUP, kteří se tohoto projektu zhostili, troufnu si říct, snad i lépe než kdejací profesionálové. Jejich dabing byl vtipný už sám o sobě. Především hlas Bernarda Blacka neměl sebemenší chybu. Teď taky k seriálu. Přiznám se, že hned v prvním dílu jsem si v duchu říkal, co je to zase za hovadinu. Avšak potom nastal zlomový bod, a to konkrétně osudové setkání Bernarda Blacka a Mannyho za asistence trojčlené skupinky skinnů. Upřímně jsem měl co dělat, abych překonal prasknutí bránice. Brzy jsem si Bernarda Blacka majitele knihkupectví, který se utápí v alkoholu a nemá nikoho rád, prostě oblíbil. A společně s Mannym, kterého Bernard neustále shazuje a ponižuje, tvoří ďábelskou kombinaci, která zapříčinila, že jsem si brzy uvědomil, že tento seriál u mě neskončí po prvních pár dílech, jako asi posledně 6 hodnocených. Vzhledem k tomu, že seriál není přehnaně dlouhý a na díly nikterak početný, jsem ho stylem jedna série za jeden den v rozmezí tří dnů zhlédl. Samozřejmě není možné, aby si 18 dílů udrželo stejně vysokou laťku. Střídají se díly slabší s těmi naprosto úžasnými. Bohužel musím říct, že těch slabších je více než valná většina. Na druhou stranu i v těch slabších se dají najít vtipné momentky. Minimálně 3* dát prostě musím. (25.12.2011)

Dost zvláštní humor, zaplaťpánbůh jen za tři série po šesti dílech. Bernard se po chvíli stane otravným jak ostnatý drát v zadku a Fran je neslaná nemastná. Jediný, kdo za něco stojí, je Manny. Občas se vyskytnou dobré hlášky a cesta autobusem do zaměstnání slušně uteče. Ta atmosféra knihkupectví, ten smrad z chlastu a cigaret, to vše na mě jenom sálá... Brrr...60% (06.04.2011)

Zatím jsem viděl jen pár dílů ale už teď je jasné, že jde o další hodně nadějný britský seriál s výborným britským humorem z prostředí knihkupectví. Není to sice vynikající IT Crowd ale i tak je to super seriál na odreagování. Nelze než ho každému doporučit. Postavy v Black Books jsou skutečně výborné a velmi osobité a jsem moc zvědavej jak se budou dál vyvíjet. Dylan Moran je fakt týpek!. Výborná záležitost.... Kdo tohle ještě neviděl, ať to co nejrychleji napraví. (13.04.2007)

Hodně zábavný bricom z pera jednoho z největších resuscitátorů britského televizního humoru, Grahama Linehana. Stejně jako v jeho pozdějším dílku IT Crowd sází na chemii tří hlavních postav, jenž se poněkud vymykají našim představám o normálních lidských bytostech. Fran je psychicky labilní, silně zakomplexovaná majitelka obchodu se záhadnými věcmi, Manny je vousatý, vlasatý, silně zakomplexovaný, submisivní a hlavně zdeptaný, cca čtyřicetiletý chlapík, který se ke své smůle jednoho ne moc pěkného dne nachomýtne k Bernardu Blackovi a začne pracovat v jeho knihkupectví. A konečně, Bernard Black je trochu šiblý, hodně zakomlexovaný, cholerický Ir, věkem něco kolem třicítky. Těžko byste hledali větší trosku nebo nenapravitelnějšího ochlastu, zkrátka geniální postavička. Update, 2014: Před sedmi lety jsem hodnotil čtyřmi, což se mi zpětně, s vědomím toho, kolikrát jsem od té doby viděl všechny díly a jak se u seriálu dodnes směju, jeví jako neuvěřitelná rozmazlenost a sprostota. 90% (14.03.2007)