Dlouhá cesta

ehm. do toho filmu sa mi nechcelo... až raz som nemala chuť pozerať žiadnu drámu alebo nejaký serious story. Takže nejaký ľahší love story som predpokladala.. čoho sme sa dočkali? Asi do polovice filmu "She's All That" od trištvrte "Keith". Značne jednoznačný, predpokladateľný dej, veľmi sladučké, čierno biele.. ach. ale tak splnilo očakávania a úlohu.. ináč, sympatický chlapec. (30.05.2010)

A Walk to Remember jsem musel chvíli vydejchávat, protože i přes všechna ta americká klišé a tuny patosu je to hotová emoční tsunami. Prvoplánově? Možná. Avšak herecky to vyčnívá, stejně tak po režijní stránce. Lidské filmy já rád a tohle je jeden z nich. Až na to (skoro až fanatické) americké křesťanství, to jde naprosto mimo mě. (13.04.2014)

A další romantika od velkého Nicholase Sparkse. To je ten spisovatel, co má na svědomí předlohy ke snímkům "Talisman" nebo "Bezpečný přístav". On se chlapec snaží a vy si budete myslet, že sledujete opravdu romanci, kde je něco trochu víc, ale když se nad tím s odstupem času zamyslíte, zjistíte, že vás zase jenom opil rohlíkem a vůbec nic navíc vám nenabídl. Jen hezký film, který vypadá dobře a kde si vaše přítelkyně - a možná i vy - na konci pobrečí. (27.11.2013)

Limonádkovitej pičus s nejhorší poslední dvacetiminutovkou pod Plutem a trošku originality a realistična abys teleskopem pohledal. Takový extrémní příklady zastupitelů jako vody a oleje nemísitelných sort mládeže jsou fakt k popukání a Mandy Moore se celou dobu tvářila, jako když má v zadince zaraženej růženec. Ale možná jí ho přinesl Christopher Walken a ona ho jen ukryla na to jediné místo, kam mohla. Nejdřív jsem myslela, že to bude vyvražďovačka typu Tajemství loňského léta, kde budou rukou nakrknutýho vozíčkáře postupně právem masakrováni všichni zúčastnění. Dávalo by to větší smysl. (18.10.2012)

Když se v reálném životě potkají dvě protikladné povahy s diametrálně odlišným hodnotovým systémem, životním stylem, zájmy, morálkou a způsobem oblékaní, obvykle to končí ignorací či konfliktem. V americkém romantickém filmu lze samozřejmě očekávat něco docela jiného, lásku jako trám, která hory přenáší, štěstí plodí... Žila byla zapálená křesťanka, čestná dívenka, nadšená intelektuálka, bezmála vědkyně, která špatně věděla, že i Einstein sdílel její nábožné zanícení (jak mylně tvrdí na počátku filmu). Povrchňáci z americké střední neměli ji rádi. Měli ale rádi sebe, auta, šikanu, mrduňk a ostentativní pohrdání ostatními. V jednom však číhá zárodek dobroty... Nyní, potenciální diváku, táži se tě, co bude dál? Co myslíš? ... Správně, je čas na onu lásku. Následují SPOILERY. Co myslíš dále, diváku, bude se stydět před povrchními kamarády? Bude. Překoná to? Překoná. Napraví ho láska? Napraví? ....Ale co to, sotva uplynula hodina, co budeme dělat dál? Čárymáryfuk a je tu leukémie, s holkou je to nahnutý... Ale dobře to dopadlo, napravenec ji ještě před smrtí stihl splnit všechno z jejího kýčovitého seznau přání. Např. být na dvou místech současně. Ale hlavně, zažít zázrak. To byl totiž on. Ten kluk. Nevím, co k tomu řekne Svatá Stolice, ale já kýč, který je špatný i mezi kýči, nebudu hodnotit mile. Odpad Dlouhou cestu minul jen proto, že v úvodní scéně kamera relativně zajímavě projížděla skrz skupinku teenagerů. Hádám, že právě tady štáb vyčerpal veškerý svůj um. Téměř odpad. (22.03.2010)