Monstrum

Dahmer je jeden z tých audiovizuálnych počinov, pri ktorom máte pociť, že recenzie naň by mali písať klinickí psychológovia a nie filmoví publicisti. V rovine štýlua rozprávania ide o príjemnú spomienky na (nie tak dávne) netflixové série, ktoré vo vás ostali dlhšie ako týždeň (Narcos, Midnhunter). Výborná práca s napätím, dramaturgická precíznosť pri uchopovaní kľúčových scén a retrospektív je okamžite stiredaná kráčaním po tenkých ľadoch v oblasti psychologizácie hlavnej postavy, resp. vo vykresľovaní portrétu Dahmera a doby, v ktorej kontexte fungoval. Miestami sa zdá, akoby seriál s Dahmerom sympatizoval a vykresľuje ho ako útlocitného nesmelého introverta, ktorého proste likviduje jeho necitlivé a konzervatívne okolie. Týmto mostíkom sa dostávame aj k portrétu konzervatívnej, homofóbnej a rasistickej Ameriky 70. a 80. rokov. Seriál akoby Dahmera ospravedlňoval, miestami s ním takmer chápavo sympatizoval a zo všekého vinil vplyvy okolia. Škoda, že to netočil Rob Zombie. (25.09.2022)

Velmi silný seriál a zároveň hodně velká odvaha Netflixu, zpracovat osobní hluboký portrét známého brutálního vraha. Po filmařské stránce skvěle odvedená práce. Jen si myslím, že ti, kteří hodnotili tento počin velice kladně, by možná (přes veškerou absurdnost) uvítali více detailnější vraždící počínání Dahmera, což by pochopitelně bylo už vůbec nehumánní vůči pozůstalým. V tom tkví velká kontroverze. (10.10.2022)

Zhruba první tři epizody jsou dokonalou esencí precizní dramaturgie a skvělých hereckých výkonů, jež Vás dokonale “připoutají” k televizní obrazovce. Bohužel, poté co Dahmera zavřou do vězení a tvůrci do příběhu přimíchají i soud a rodiny zemřelých, celý ten nadějný koncept se tak nějak zadrhne. Od té doby jsem měl pocit, že seriál tuto lidskou zrůdu vykresluje ve zvláštním, chce se říci, že až ve zvráceně pozitivním světle jakožto zakřiknutého mladíka, jehož kapitalistická společnost přehlížela a zavrhovala. Právě tento “sympatizující” aspekt mi na tomto počinu vadil snad nejvíce. Je to velká škoda, jelikož potenciál na zajímavou a děsivou minisérii zde vážně byl. Tak snad příště! (Netflix) (02.10.2022)

Ač to má řadu moderních klišé, které už se v novodobé tvorbě, speciálně té pod taktovkou Netflixu, prostě objevovat musí, drží se značně reality a reálného JD příběhu a je to opravdu silné kafe i bez krve a detailů. A to nejen co se týče JD činů, ale také všeho kolem, od špatné práce policie, bezmoc sousedů, křesťanství, až po značný fan klub a prodeje autogramů. Seriál jako celek funguje skvěle, těžce se na něj kouká a zároveň se od něj nejde odtrhnout. Každý zde hraje tak jak má, ale Peters zde má definitivně svou životní roli a hodně bych se divil, pokud by nezískal žádné ocenění. (01.10.2022)

Pomalu plynoucí psycho s neskutečným Evanem Petersem. Tomu efektivně sekunduje jako vždy mrazící hudba od dua Cave a Ellis. Posledních pár dílů pak ztrácí dech. Seriál šlape nejlépe, když má Dahmer volnou ruku, ať to zní jakkoliv špatně. Každopádně jeden z nejzajímavějších kousku, co Netflix za poslední dobu vyplodil. Stačí se toho nebát. (19.10.2022)