Crash

imdb rating: 82% - Paul Haggis je, co se týče režírování, filmů nováčkem...většina nováčků, ať už jde o jakoukoliv činnost, potřebuje sbírat zkušennosti... tak jaktože je pan Haggis může rozdávat??...skládání jednotlivých scén sice ještě nedosahuje kvalit Quentina Tarantina, proto je příběh s národnostním podtónem jaksi rozdrobený, ale s jakým umem natočil právě jednotlivé scény, je opravdu ojedinělé...styl vyprávění, decentní hudba, herecké výkony, lidskost a nezkrotné emoce Vám vlezou až do morku kostí a nepustí Vás...naopak, budou Vás drtit po celou tu dobu, nedají Vám vydechnout, dokud se obrazovkou neproženou závěrečné titulky...jste-li hodně citliví, radši si obstarejte dostatečný počet balení papírových kapesníku, budete je potřebovat(scéna se zámečníkovou odplatou a "neprůstřelnou" holčičkou může s leckým pěkně zamávat)...film není smutný, je pouze maximálně lidský a emočně velice vypjatý...výkony všech!! herců jsou nadprůměrné a společně s hudbou utvářejí celkovou atmosféru snímku, je jen velká škoda, že příběh nefunguje jako celek, protože jinak by bylo mé hodnocení nejvyšší...6,5 miliónů dolarů(rozpočet)/93,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (31.08.2006)

O filmu jsem před shlédnutím vůbec nic nevěděl, snad až na žánr a zemi původu :) Lepší drama se jen těžko najde, Haggis může být na svůj debut náležitě hrdý, doufám, že neusne na vavřínech. Toho Oskara by si film zasloužil. Vynikající herecké obsazení, žádný herec nehraje méně než na 80%, z řady vyčnívá jen Don Cheadle a Matt Dillon, ti jsou neuvěřitelně přesvědčiví. Potěší i menší role Keitha Davida či Sandry Bullock, kteří za ostatními ani v nejmenším nezaostávají. Hudební složka je opravdu skvostná a soundtrack doporučuji úplně všem. Je třeba zmiňovat něco více? Myslím si že to nemá cenu. Je tu toliko komentářů, že se stěží dočtete k tomu mému ;) (29.12.2005)

Mozaikova štruktúra prepletených osudov viacerých postáv podobná napr. Magnólii, výtvarne chladne štylizovaný svet odvátrenej strany LA vyobrazením veľmi blízky Collateral. Vzájomné prepletanie dielčích segmentov síce miestami zaváňa až prílišnou vykonštruovanosťou, ale na druhej strane to je možné brať ako prostriedok, ktorým chcel režisér do jedného príbehu vsunúť viacero tém. Výsledok je na charaktery výborne vykreslená, atmosferická, prepracovaná štúdia paranoie, odcudzenia, rasovej neznášanlivosti, xenofóbie a korupcie. Situovanie do "Mesta anjelov" celú problematiku len zvýrazňuje, podobne ako očistec (padajúci sneh) relativizuje pozitívne ladenie záveru, ktorý tak filmovým jazykom krásne vytvára dramatický oblúk s úvodným monológom: "Its the sense of touch. In any real city, you walk, you know? You brush past people, people bump into you. In LA, nobody touches you. We're always behind this metal and glass. I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something". (17.07.2005)

I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something. V náhodnom preplietaní ľudských osudov je možno kráľom Alejandro González Ińárritu ale týmmo filmom mu Haggis riadne vytrel zrak. Že je mierne vykonštruovaný? Možno. Ale pravdepodobne najúprimnejší Oscarový film ktorý žiaľ zásluhou nepochopiteľného rozhodnutia distribútorov naše kiná minul oblúkom. K tomu len ťažko niečo dodať. (16.04.2007)

"Děkuju pane policajt. Vy jste tak hodnej na nás chudáky černochy. Klidně mi dejte vědět, až zase budete chtít strkat prsty do kundy mý ženy." Nevyhledávám dramata, který se tváří, že jsou nejdramatičtější ze všech dramat na světě a nemusím ani filmy o rasismu. Tady je obojí a funguje to skvěle. Svět tady totiž není černobílej, ale pekelně barevnej a každej v něm má nějaký problémy. Někdo větší, někdo menší. A někdo je nezvládá. Toho je pak snadný odsoudit a naopak těžký pochopit. Crash se o to snaží. Předkládá příběhy, ve kterejch je na první pohled všechno jasný, ale na ten druhej už to vypadá trošku jinak. Těch příběhů je tady hodně, ale ten o rasistickým poldovi a sprostý podezřelý je naprosto dokonalej. A holčička v neprůstřelným neviditelným plášti je nezapomenutelná. Já tedy při filmech zásadně nebrečím, protože jsem přece hroznej tvrďák, ale tady jsem měl několikrát slušně našlápnuto. (03.12.2021)