Requiem za sen

Velmi silné Aronofskyho filmové peklo. (19.03.2011)

Tak je to jedna velká ukrutná deprese. (09.07.2011)

Film, který u každého člověka, který ho shlédne musí vyvolat lehkou depku. Výtečně natočený snímek, který s ezezačátku tváří docela nenápadně, ale směřuje k strašnému smutnému a krutému konci. Naprosto dokonalé výkony všech hlavních postav. Věrohodně šílená Ellen Burstyn, famózní a nešťastný Jared Leto, postupem času ve filmu čím dál tím víc upadající Jennifer Connelly a pro tento žánr pro mě byl obrovským překvapení komediální herec Marlon Wayans, ale také s epředvedl velkolepě. Navíc soundtrack od filmu je také naprosto dokonalý. (21.09.2011)

Aronofsky je pro mne bohem. Ukázal člověku bez okolků jeho pravou, zkaženou a velice slabou povahu. Hlavní postavy se okrajově rámcově pojí, zároveň každá z nich chronologicky prožívá svou linii ústící do nezvratné katastrofy. Gradování ponuré atmosféry mne naprosto dostalo. Je to jeden z hlavních důvodů, proč requiem člověka tak snadno vtáhne do příběhu. Na počátku vcelku lehké nastínění situace, která se může jevit jako docela zvladatelná - Sara, Harry, Marion ani Tyron si nepřipouští nebezpečnost své naivity a závislosti a postupně padají do větší a větší propasti. Na konci byste mne mohli vidět jak s otevřenými ústy, v naprostém šoku, nejsem schopen pohybu, v těžké depresi.....tak si říkám, že dostat se do pořádných sraček zřejmě není až tak těžké. Nepopsatelně silný zážitek. Nejen výchovná funkce, kterou mnozí vidí, ale i depresivní hudební kulisa provázející běžné lidské nešvary, televizní brainwashing, sobeckost, lhostejnost, zkaženost ve smyslu morálních otázek a hodnot, dělá z tohoto filmu skutečný skvost. (30.12.2011)

"Oh, Harry. I'm going to be on television." Stálo ma to veľa premýšľania a rozhodovania, ale napokon predsa len Requiem vytlačil z môjho rebríčku Apollo 13. Ale nestalo sa tak hneď po spustení záverečných titulkov. Film je veľmi silný na prvý pohľad a ešte silnejší na druhý pohľad . Možno to nie je akčná jazda, filmová extáza ale to, čo robí tento film filmom hodným svojho postavenia je jeho praktická hodnota. Aronofsky nemusel napísať na konci filmu vetu ako: Neberte drogy, zničia vám život! ale nechal to tak. Naozaj. Ukázal ako všetci štyria "hrdinovia" skončili, ako ich drogy pripravili o všetko (peniaze, zdravý rozum, ruku, slobodu, dôstojnosť...) a nechal na divákovi, aby si o drogách urobil vlastný názor. A len hlupák by ich začal potom s chuťou brať____ Tento film by som dal pozrieť každému feťákovi, každému kto chce experimentovať s drogami, aby videl, v akom srabe môže skončiť. Film je ťažký a ešte týždeň po zhliadnutí vás núti zamýšľať sa nad tým, čo ste to dopekla videli, no stojí za to vidieť ho___ Ako bonbónik bol perfektný husľový soundtrack, ktorého som sa nevedel celý film dosť nabažiť. Konštatujem: Wow! (( 100% )) (01.06.2012)

dlho som odolával, kým príde tá správna nálada na tento film, dostal som naň veľa odporúčaní... a sklamal som sa.. pohľad do feťákovej duše v podaní môjho obľúbenca Darrena Aronofského bol pre mňa slabým odvarom Boylovho Trainspottingu a skvelého Rentona v podaní Ewana McGregora.. netvrdím, že film nemal svoje kvality a na niekoho môže pôsobiť veľmi silno v kladnom zmysle, ale pohľad na starú ženu, ktorá sa pomiatne kvôli chudnutiu alebo jej syna, ktorý sa prefetuje až k amputácii ruky alebo jeho priateľku, ktorá pre fet spraví čokoľvek je síce pekný pohľad na to čo sú drogy schopné spraviť s človekom, ale na mňa teda tento film nezapôsobil... keď si to porovnám s Fontánou, tak vidno, že Darren bol v svojich začiatkoch... to čo drží tento film nad vodou je ako vždy geniálne score od Clinta Mansella a ústrený motív Lux Aeterna, ktorý bol bohužiaľ až nepekne skomercionalizovaný...3/10 (29.07.2012)

Když dostane Sara Goldfarbová (Ellen Burstyn) poukázku na návštěvu svého oblíbeného televizního pořadu, s hrůzou zjišťuje, že se nevejde do svých oblíbených červených šatů. Aby dokázala v krátké době zhubnout, navštíví lékaře, který jí předepíše kouzelné pilulky. Její syn Harry má zrovna jiné starosti. Se svým kámošem Tyrone rozjeli výnosný obchod s drogami, kdy se ale stále pohybují na tenké straně hranice. Každou drogu kterou prodávají, chtějí sami, včetně Harryho přítelkyně Marion vyzkoušet. Příběhy čtveřice lidí, kteří se, každý svým způsobem, díky působení drog dostávají až na samé dno, a možná i dál ... Tento film jsem hodně dlouho odkládal, protože je obecně známo, že na Aronofskyho tvorbu musí být divák v té nejlepší kondici, a navíc tento film sliboval pořádnou dávku deprese a zmaru. A přesně toho, co jsem čekal, se mi i dostalo - pokud bych snad chtěl někdy nedejbože s drogami začít, tak myslím že shlédnutí tohoto filmu mne dostatečně odradilo. Podobné pocity, jako při závěrečných titulcích, jsem měl snad jedině po přečtení poslední strany v Johnově Mementu. Nejen po obsahové, ale i po filmové stránce je tento snímek naprosto skvostný - počínaje úžasnou hudbou Clinta Mansella, přes zajímavé Aronofského experimenty (rozhovor milenců v jedné posteli přes rozpůlenou obrazovku, zajímavé zpracování "šlehnutí" (rozšířené zorničky, apod) až po náramně povedené stavy extáze) až po skvělé herecké výkony všech čtyř hlavních představitelů - Jareda Leta mám v oku už dávno, Jennifer Connelly byla v roce 2000 ještě mladá a krásná (teď už je jen krásná) a ani Marlon Wayans ani Ellen Burstyn určitě ostudu také neudělali. Celkově zařazuji film na čelní místo své filmotéky, a když budu mít někdy až neřestně dobrou náladu, rád po něm opět sáhnu... (18.08.2012)

Točit film o feťácích bez vizuální... atraktivity, pro nedostatek lepších slov, ani nemá cenu. Aronofsky s Mansellem z toho vytáhli ještě vynikající audiovizuální dílo. A co se týče poselství snímku: i pozice dealera je koneckonců snem, který se ale nemůže vyplnit, dokud berete drogy. A samotná závislost se tady nevztahuje pouze na heroin, ale i na Sářinu potřebu zhubnout, což se pak dále váže na její touhu dostat se do televize, ne kvůli účinkování v show, ale protože už jí životě chybí motivace vstávat, jak sama říká. Chybí jí někdo, na kom by jí záleželo a komu by záleželo na ní. A tak je tady nedostatek lásky nutný zaplácnout něčím jiným – televizí, prášky na hubnutí, sny... a tak se Requiem za sen stává filmem s asi nejlepším názvem všech dob, protože naprosto přesně vystihuje obsah snímku. Pochmurný příběh o kolapsu snů... (14.12.2012)

Drogy, závislosti a vše kolem nich. Z tohoto filmu mi nebylo dobře, ne proto, že by byl špatně natočený, ale pro jeho obsah, tvrdou realitu tohoto světa. Lidskou bezmoc a utrpení. Film, který vás donutí přemýšlet a jestli si myslíte, že jste na tom špatně, omyl je pravdou a pět hvězd zcela zaslouženě. (23.05.2013)

Jeden z prvých dvoch Aronofského filmov, ktoré som mu tak úplne neuveril a nezožral. Potom ma prepadla totálna žravosť a následne som zožral každý hneď niekolkokrát s uhorkou a niekolkokrát s kečupom. (09.04.2014)

Začátek filmu mě silně nudil.. Zvláštní režií, nemastnými neslanými hereckými výkony, ale od půlky naštěstí nadešel zvrat a zejména trio režie+kamera+střih nabralo grandiózní tempo, které silně podporovala až téměř psychotronní hudba ;-) Opravdu silně emotivní film o osudech čtyřech osamělých, bolavých a zejména závislých lidech.. (18.04.2014)

Film s celkově jednoduchým dějem bez větší zápletky, který postupně ničí všechny hlavní postavy s atmosférou tak silnou, že by se dala krájet. Záběry vpichu heroinu do žil a rozšiřujících se očních zorniček sice připomínají trainspotting, na rozdíl od něj je tento film však o poznání děsivější a depresivnější. A ta tvář Ellen Burstyn v jejím bytě mě bude strašit do konce života (01.05.2014)

Deprese narvaná do 100 minut! A nejhorší je, že skutečnost může být ještě horší! Aronovského způsob vyprávění neskousne každý a málokdo je ochotný uvěřit, kam až může závisloslost dojít (a to i ta zprvu neškodná a nenápadná). (13.06.2014)

Znázornění závislosti v mnoha podobách. Šokující konec a napínavý děj. Výborné herecké výkony. Není možné tento film přejít bez jakýchkoliv emocí. A hudba Clinta Mansella tomu ještě na dramatičnosti přidává. Je to můj první film, který jsem na CSFD ohodnotila a proto u mne bude mít své čestné místo. (24.08.2014)

Vyborna muzika (28.10.2015)

Silné poselství Requiem for a Dream nepramení ze skvělého scénáře, ale z brilantní režie. Příběh je přímočarý a zjednodušený. Nemá ambice být realistickou sondou do života narkomanů, a ani jí není. Omezuje se na prosté varování před závislostí. Je úplně jedno, jestli si to uvědomujete, nebo ne. Darren Aronofsky film natočil takovým způsobem, že diváka vtáhne, semele a vyplivne. Nemilosrdně. Třetinu zážitku obstarávají herci, třetinu zobrazovaný dej, a třetinu geniální hudební motiv Clinta Mansella. Poprvé je slyšet v úvodních titulcích, a tam je jen skvělý. V těch závěrečných je drtivý, ohromující a zničující. Drogy jsou fajn jen když si je vezmete. Kdykoliv jindy jsou svině. A nejhorší je, když je chcete a nemáte je. Pak jsou celý Váš svět. Krásně to shrnula jedna moje kamarádka "Kdybych měla na víkend poslední stovku, tak si za ni jídlo nekoupím. Cigára mají přednost." Top 10 za rok 2000. (22.11.2016)

Po hodině si začnete říkat, co na tom všichni vidí tak hrozného na sledování. V poslední půlhodině to pochopíte. Brrrr (15.09.2022)

Videl som už kadečo, ale pri tomto filme som prežíval peklo - v tom dobrom slova zmysle. Gradovanie depresie je dotiahnuté do úplného maxima (ani Trierovi sa nič podobné nepodarilo) a tak na konci filmu som sa pohrával s myšlienkou, či to vôbec zvládnem... zvládol som a som veľmi rád. Keby som toto dielo nevidel, tak by som nepoznal najbrutálnejší, najdepresívnejší a najlepší film o drogovej závislosti posledných rokov. (Film by ale nemali pozerať ľudia so slabším žalúdkom a nervami!) (17.03.2005)

Když jsem se na tohle dílo díval po druhé, říkal jsem si, že už to nebude tak hrozný jako poprvé, že už vím do čeho jdu a vím co mě čeká, jenže omyl. Po zkončení mi bylo stejně hrozně od žaludku jako poprvé, a při dvou scénách (nemůžu říkat jakých) jsem se opět držel křečovitě peřiny, i když je to zvláštní protože normálně scény kde teče krev, trhají se nechty, zuby a někdo někoho mučí sleduju v poklidu křoupajíce přitom brambůrky :D ale tady mi to přišlo natolik realistické, že se to skoro nedalo vydržet. Prostě dokonalý film se skvělým výkonem Ellen Burstyn, parádním soundtrackem, který poslouchám doteď a s atmosférou, která s psychikou člověka pořádně zamává. (19.07.2006)

Strašné a nádherné zároveň! Ale hlavně nesmírně silné! Film, který člověka rozcupuje na kousky. Dá se chválit leccos - a také to kdekdo zde již učinil, ale já nemohu nezmínit absolutně vynikající hudbu. Sám o sobě výtečný film je jí vyzvednut do hvězdných výšin. Hudba, která nejen, že zaujme, perfektně (tedy doslova dokonale) sedí k filmu, ale zároveň člověka strhává někam, kam snad ani sám nechce - ale nemůže jinak. Smyčce se do něj zařezávají ostřeji než jehla do Harryho ruky - to není hudba, to je nůž, jehož ostří proniká celou bytostí, porcuje člověka dál a dál a dál, až na malé kousíčky, aby ho nakonec nechal tak - zdrceného, rozloženého - a bez naděje. (Jedinou nadějí, kterou si kdo může odnést je, že se jednalo jen o film a že se sám může v životě těmto chýbám vyhnout.) Jestli se nebojíte dostat pořádnou ránu do hlavy, vřele doporučuji!!! (10.08.2007)