Insomnie

No, znova se na to už asi nepodívám, ale zajímavé to rozhodně je. Viděl jsem sice už americký remake, ten byl v něčem lepší (občasná koukatelnost), v něčem zase horší (přehnanější), ale jinak bych si netroufnul říci, který ze snímků je lepší. Toto je evropská produkce, a taková ta surovost, umělečtější tón, nepodbízení se, pesimismus a tak, to na tom filmu znát je, ale je otázkou, jestli je to problém nebo ne. Mně to nevadilo. (03.02.2008)

Rafinovaná věc, která je syrová a drsná, jako život sám. Americký remake pobral z původní Insmonie jen to nejdůležitější a tam, kde končí, jde tahle Insomnie mnohem dál. Stellan se chová hodně nepředvídatelně a to jenom napomáhá mrazivé atmosféře. Nečekané zvraty, boj s vlastním svědomím a krásná norská krajina... to je Insomnie. (04.02.2008)

Tak jako je chladné a mrazivé severní Norsko, tak chladná a mrazivá je původní Insomnie. Nolanův remake jsem ještě neviděl, ale bude mít co dělat aby překonal toto dílo. Už dlouho jsem neviděl tak depresivně působící film a strašně moc dělá autentické prostředí polárních nocí, chladného moře a pobřežních mlh. Vynikající je i samotný příběh, který je jak kriminálkou, tak především psychickou sondou do života člověka, který něco tají a ono tajemství ho neustále pronásleduje. Ve spojení s naprosto excelentním výkonem Stellana Skarsgarda (skoro by se dalo říct, že film dělá on) a již zmiňovanou atmosférou je nám servírován snímek, který v nás prostě musí zanechat ponuré dojmy. (08.10.2008)

I když pro mě celkem o dost slabší než americká verze, tak stále dobrá kriminálka. Jenže problémem je, že tady to celé krom příběhu táhnou hlavně dva faktory - Stellan a příroda. Zbytek silně pokulhává asi uvězněn v té husté mlze a člověk ze začátku čeká kdy si to celé namele tlamu. Ale to zase nakonec ne. Killer je totiž docela mrazivej a v okamžiku, kdy se objeví a začne Stellana deptat konverzací z očí do očí jde snímek nahoru. Každý pohyb Stellanovi postavy jako by říkal, že když tomu magorovi prostřelí hlavu, tak se třeba vyspí a divákovi je jasné, že o tom určitě silně uvažuje. Jenže s vrahem sdílí temné tajemství a díky tomu, že by mohlo být v případě vrahovi smrti vykdákáno do světa a díky tomu by si náš milej detektiv mohl chvilku posedět (asi na doživotí), tak má vrahoun dočasnou imunitu. Líbí se mi že oba filmy vsadily na jiný závěr a pohled na Stellanovi zářící oči na konci filmu je vskutku ďábelský. (11.08.2014)

Nolanovu Insomnii jsem viděl asi třikrát a moc se mi líbila. Proto jsem se dlouho nemohl dokopat k originálu. Ač jsem nepochyboval o jeho kvalitách, tak jsem měl prostě strach, že příběh bude stejný a bude mě nudit. Nestalo se. Děj sice v základních rysech stejný byl, ale v mnoha důležitých místech se oba snímky liší, takže závěr mě trochu překvapil. Norská Insomnie je samozřejmě mnohem syrovější, depresivnější, temnější a méně barevná než ta americká. Postava detektiva i vraha se taky v mnoha ohledech liší. Doporučuji obě verze. (14.09.2016)