Rodinná pouta

Má zvědavost je bezbřehá (můj sklon k masochismu podle všeho také) a přiměla mě přesvědčit se na vlastní oči, jak si vede první česká telenovela. A než jsem sáhla po smrtící zbrani v podobě televizního ovladače, jenž poslal rodinu Rubešových do černé jámy zapomnění, kmitla mi hlavou jedna scénka, která parodovala pořad Volejte řediteli. Imaginární divák si v ní stěžoval na nekvalitní seriály, které zaplavily televizní obrazovky. Odpověď zněla: "Milý pane, seriály plní relaxační funkci, divák si u nich má odpočinout a zapomenout na všední starosti a denní shon. Nejsou od toho, aby něco řešily. Vám musí stačit, že je to barevné, hýbe se to a je to na pokračování." Podle všeho nešlo o nadsázku nebo parodii, ale o drsnou realitu. Danou podmínku Pouta plní a národu kdysi proslulému kvalitní televizní tvorbou to stačí. (03.08.2007)

Musím říct, že mě Tomáš Krejčíř opravdu překvapil svou přiblblou grimasou , kterou měl nasazenou po celý díl, který jsem měl to "štěstí " vidět. Byl opravdu přesvědčivý a vydržel s ní až do samého závěru . A co jsem měl " štěstí " vidět v dalších dílech , má ji nasazenou pořád. Jen tak dál! Koukám, že moderátoři TV Prima dostali svou životní příležitost se pěkně ztrapnit a chytli se jí jak se patří. Horší než koukat na Rodinná pouta mohou být snad jen přiblblé odpovědi na bezduché otázky na rádiu Impuls. A ten trapnej název . Hrůůůůůůůůůza!!! (21.09.2004)

Skutečný koncert seriálové zábavy. Bojím se, že tento seriál nastavil laťku tak nízko, že nebudu moci objektivně hodnotit jeho konkurenty latinskoamerické provenience. Bohužel mi uniklo "několik" dílů, a tak jsem ochuzen o dramatické a dokonale stupňované zápletky, které se vzájemně předhánějí v realističnosti a uvěřitelnosti. Myslím si, že scénárista s herci soutěží, zda-li dokáží ještě pokazit jeho neocenitelnou práci. (29.10.2004)

Tohleto obyčejně nedělám, (abych hodnotil po druhém dílu), ale taky se mi běžně nestává, abych nějakým šestým smyslem odhadl, co se bude dít. První dva díly bohatě stačí, přátelé. Nespletl jsem se v jedné začínající nemoci, podrazu ve firmě či dvou mladých, krásných lidí, kteří se dají dohromady (fronta.) Zvláště dialogy buďto propagují primu ("Díváte se na ten seriál se psem?") anebo jsou naprosto o hovnu ("Měla jsi vzít tu majonézu se soutěží.") Hnusná hudba, odpudivé dekorace, příšerné nasvícení scén, herecké výkony trapné (Morávková) a někteří dobří herci (Jan Kačer, který ale zoufale nemá co hrát) či Klára Jandová to nenapraví. Češi "udělali" první soap operu - a inspirovali se dobře. Vytvořili šit, precedens, kterého se budou jistě držet i ostatní. Začínám se děsit i nového seriálu n@vy Pojišťovna štěstí... (26.03.2004)

Viděl jsem to asi dvakrát náhodou, nemám čas čučet na takový kraviny, ale díky srovnání s jinými americkými a latinskoamerickými telenovelami, dám 2*. Výkon protagonistů se mi zdál normální a civilní a vůbec proč se to odehrává jen v papundeklových interiérech? Jinak hodnotím i odvahu vyjít s tímto druhem seriálové tvorby k nám na český trh, jak sleduji hodnocení zde...:) (06.08.2004)