Otevřené moře

Toto je film o poriadne nepríjemnej situácii, v ktorej sa môže človek ocitnúť. Dvaja ľudia uprostred otvoreného oceánu. Bez lode, bez telefónu, bez vody a stravy... koľko to vydržia? Režisér Chris Kentis to natiahol na 79 minút. No v jeho podaní je to veru moc. Pretože sa vôbec nevenuje nejakému bližšiemu priblíženiu charakterov dvojice hrdinov. To by tomuto filmu dodalo aspoň akúsi hĺbku. Takto je to len zbytočne naťahovaná záležitosť, ktorá by sa dala rozpovedať za 25 minút. "Open Water" je dosť nudný filmík. ** (23.01.2008)

Čelisti to samozřejmě nejsou, ale ruční kamera, skutečný námět, vnady hlavní představitelky a atmosféra snímku, kdy jsou dva mladí lidé zapomenuti v širých pastvinách oploutvených ptedátorů - povyšují Otevřené moře ke čtyřem hvězdám (noční scéna je nejhorší). Film, který podpořil mou tezi - koupat se na dovolené u moře pouze v bazénu. (27.04.2024)

Poměrně kvalitní snímek, který bohužel občas vypadá stejně amatérsky, jako podmínky, ve kterých vznikal. A to mi prosím vůbec nevadil začátek na úrovni rodinného videa z dovolené, protože dobře podporoval dojem autentičnosti. Oba herci byli poměrně přesvědčiví (na Blanchard Ryan bylo vidět, že už má narozdíl od svého partnera nějaké herecké zkušenosti) a konec byl silnější než cokoli z Čelistí. (11.01.2005)

Jako dokumentární rekonstrukce událostí působí ve své skromné rovině vcelku autenticky a v jistých okamžicích navozuje i patřičnou atmosféru absolutní bezmoci a zoufalství. Když to budeme brát jako home-video experiment od amatérského filmaře, tak to dopadlo více než dobře. Ale vydávat tohle do kina za plnohodnotný film je snad vtip distributorů. Sledovat něco přes hodinku otravný manželský pár ve vodě řešící standardní dilemata a režisér nemá v rukávu ani jediný dramatický twist, jak z tohohle pokusu udělat nervydrásající podívanou, která by se alespoň trošku přibližovala k festivalovým výkřikům, jež jej srovnávají s něčím tak nedostižným jako Čelistmi. Tohle není ani náhodou žádný "žraločí" nástupce, nýbrž amatérsky nakroucený polodokument, jež balancuje na hranici autentického a fiktivního ztvárnění (divný závěr). Už jen kvůli tomu, jak režisér nesmyslně navyšuje stopáž o nic neříkající turistické prostřihy na pevninu, zabíjí veškerou snahu o nějakou atmosféru. S digitální kamerou sice vše vypadá opravdově, ale veškeré napětí pochází jen z bezvýchodné situace, která stísněné pocity vyvolá, i když si o ní více přečtete v novinách. Můžeme se jen dohadovat, jestli je film příhodným formátem, jak tuto tragédii zachytit. 5/10 (13.09.2010)

Film, který měl působit díky digitální kameře autenticky, působí ve výsledku přinejmenším rozpačitě. Autenticita je tak na úrovni nějaké přiblblé reality show. Průměrné herecké výkony jsou ještě více podkopávány špatnou režií. Například záběry na lodi, kde spolu komunikuje skupina lidí, opravdu nepůsobí reálně. Herci prostě nuceně stojí před kamerou a odříkávají své role, jako bych viděl nějakou tu dokreslovací scénku, co si někdy přidávají do reportáží ve zprávách na Nově. Nevím, čím to, ale nakonec mi nejreálnější z celého filmu přišla ložnicová scéna, ta jediná působila skutečně. Tak 40 minut filmu je úplná nuda, naštěstí se film na konci trochu rozjede a závěr drží film, alespoň na hranici průměru. (05.05.2005)