Youngest of the Hamr's Family
Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Jaroslav DietlHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)Epizody(11)
-
Velké rozhodnutí (E01)
-
Splněné přání (E02)
-
Hospodář (E03)
-
Z bouřného času (E04)
-
Zvednutý kámen (E05)
-
Svatba (E06)
-
Zrádce (E07)
-
Student (E08)
-
Rozchod (E09)
-
Tíha (E10)
-
Setkání (E11)
Obsahy(3)
Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)
(více)Recenze (68)
Jarda Satoranský nás tenkrát uměl přesvědčovat, co je a co není správné. ()
Normalizacni pohled na zakladani druzstev v povalecnem Ceskoslovensku co se snazil opravit "skody" napachane napriklad Jasneho Vsemi dobrymi rodaky (http://www.csfd.cz/film/4786-vsichni-dobri-rodaci/?text=146623), Cestou hlubokym lesem (http://www.csfd.cz/film/198718-cesta-hlubokym-lesem/) a uvolnenymi sedesatymi lety vseobecne. Kolektivizace ceskeho venkova je tu ukazovana podobne jako v podstatne starsich sovetskych a ceskych filmech (stari proti mladym idealistum, bohati chamtivi sedlaci proti chudym rolnikum, verici proti pokrokovym ateistum), jenom o neco min viditelne cernobile. Jinak je to ideologicky navrat do doby pred Prazskym jarem se vsim vsudy. Hlavnim hrdinou je jako obvykle spravnacky vizionarsky rolnik a nasledne funkcionar s dusi Mirka Dusina, v tomhle pripade hrany Jaroslavem Satoranskym. ()
Něco tak hnusného a odporného, že člověk ani nevěří, že někdo něco takového dokázal natočit. Neuvěřitelné... ()
Tomuto hovorím kronika tridsaťročného vývoja nášho poľnohospodárstva. Jaroslav Dietl to vykreslil veľmi presne, aj čo sa týka časových horizontov. O hereckých výkonoch je tu škoda sa rozpisovať, boli výborné. Hlavne Libuše Havelková pre mňa navždy ostane maminkou Hamrovou. Celkovo je to seriál, ktorý chytí každého citlivého diváka za srdce. ()
No, o té ideologii vůbec nemá cenu psát, agitka jako sviňa, a proto taky nemohu v honocení přidat ani ň. I tak je to až až... Jinak ovšem je třeba říct, že po stránce filmařské a ovšem především scénáristické je to fakt dobrý. Hlavně dialogy. ()
Jaka radost videt zase Evu Jirouskovou!... Skoda, ze serial neni barevny, a vubec bych rekl, ze obrazova kvalita je nepochopitelne nizka. Jinak je to serial primocary a srozumitelny, tak jak se mi to libi...ja s tim zkratka problem nemam. Socializace zemedelstvi je proste kus historie tehle zeme, at se nam to libi nebo ne... Ale zadna velka agitka to rozhodne neni. ()
Propagácia boja za kolektivizáciu. Môj otec v tých rokoch pracoval ako šofér na KNV, spomínam si ako hovorieval, že vždy stál s autom za dedinou, keď videl ako agitátori bežia k autu a za nimi dedinčania , ledva ušli. Tento seriál je veľká agitka , len k úcte k hercom 10%. ()
Nejsem objektivní. Seriál jsem měl tu čest vidět jednou a rozhodně jsem jej neskoukl celý, tudíž nejsem objektivní a upřímně ani nechci. Humus jeden černobílej!!!!! ()
Odpuzující lež o čs. kolektivisaci opentlená několika polopravdami, tak jak to uměl jen soudruh Dietl. Obzvláště zatčení mladého Hamra a výslech na StB je urážkou všech těch, kteří skutečně trpěli jen za to, že byli schopni vytvořit si za staletí majetek. O "hrdinovi", kterej se jednou za dva tři díly vzepne k protestu, ale pak jako pudink splaskne, protože Strana řekne jinak, nemluvě. ()
Takovýchto vzorových družstev bylo v celém Československu jako šafránu a pracovní jednotka po sloučení družstev do větších celků se na prahu 60. let pohybovala kolem 10–15 Kčs, o 25 Kčs si mohli mnozí družstevníci nechat jen zdát. Počátek 50. let a následná druhá vlna kolektivizace v jejich druhé polovině je v seriálu vykreslena do značné míry nekonfliktně, neboť se opomíjejí některé důležité momenty, které byly pro zdárný průběh združstevnění vesnice klíčové: předně to byl neustálý nátlak činovníků z ONV a MNV na drobné rolníky, aby do JZD vstoupili, dále to byly také neúměrně vysoké povinné dodávky, které museli drobní zemědělci státu odvádět, družstevníci je měli totiž daleko nižší. Nebylo výjimkou, že rolníkům byla úroda často zabavována, pokud neměli dodávky splněny, takže mnozí z nich se ocitli na pokraji bídy, a navíc jim byly vyměřeny ještě vysoké pokuty (v řádech desetitisíců korun, což při průměrné mzdě kolem 1000 Kčs na počátku 50. let nebyl taky žádný med). Při scelování pozemků dostávali rolníci náhradou půdu o nižší bonitě a na špatně přístupných místech, takže bez mechanizace ji nebyli schopni ani řádně obdělávat. Když už jsme u té mechanizace, pokud měli střední či větší rolníci nějaké stroje, byly jim bez náhrady už na začátku 50. let zabaveny pro potřeby nově vznikajících strojních a traktorových stanic (STS). Protože se do družstev nikdo nehrnul a MNV disponovaly půdou z poválečné revize pozemkové reformy, kterou neměl kdo obhospodařovat, přidělovaly ji drobným zemědělcům do tzv. nuceného pachtu, takže zemědělcům vzrostla výměra půdy, a zvýšily se jim tedy i povinné dodávky, které byly pro mnohé z nich opět decimační. Pokud chtěl zemědělec darovat půdu státu, nebyla tato nabídka začasté přijímána a bylo mu doporučeno, aby s ní vstoupil do družstva – ta se totiž po celá 50. a ještě i v první polovině let 60. potýkala s naprostým nedostatkem pracovních sil, a to zejména z řad mladých lidí. Není proto divu, že nakonec mnozí rezignovali a do JZD vstoupili. O kulacích a jejich vysídlování se taky mnoho nedozvíme, a pokud je přece jen poukázáno v seriálu na některé stinné stránky kolektivizace, jedná se vždy o selhání či chybu jedince, nikoliv systému jako takového. Odhlédnu-li od výše řečeného, nemá seriál s historickou skutečností příliš společného, ale dějiny píší vítězové, takže se není příliš čemu divit. Nicméně řemeslně je seriál zvládnut dobře, pan Dietl psát uměl, ne nadarmo si získal přezdívku Jirásek socialismu, protože se dovedl rozmáchnout k velkým historickým freskám. I proto mé celkové hodnocení je víceméně shovívavé, hodnotím fikční svět, který vytvořil, nikoliv překreslenou historickou realitu, kterou se snažil divákům indoktrinovat. ()
Zas tak úplně propagandistický ten seriál není, a pokud ano, Dietl znal míru a vynahradil to výbornými lidskými dramaty hlavních postav.....Pár ideologických hlášek, ale také spousta životních mouder. A vztah matky a syna by se měl promítat dnešním fakanům ve škole.... Sice mizerná výprava, ale o to lepší herecké výkony, v čele s neuvěřitelnou Libuší Havelkovou. Naprosto hravě zvládla rozpětí od nadšené mladé hospodyně po stárnoucí a umírající vdovu. A že šla matka Hamrová téměř všem na nervy svědčí jen o jejím hereckém umění. ()
Šak ti kluci komunistický nebyli zas tak hrozný, ne? nebo že by... Ale ne. Dokonce kulaci mohli svobodně vyjadřovat názory a tak... FFFFFUuuuj. Odpad ()
Skvěle obsazené, dobově přijatelné, špatně udělané. ()
První spolupráce Evži Sokolovského a Jardy Dietla! Máma Hamrová, dominantní hlava rodiny, zavelí a jede se konfiskovat do pohraničí. Zde jsme svědky toho, jak to s národem myslí dobře jenom komunisti a jak k nim má nejmladší Hamr blíž a blíž. Ostatní politické strany jen politikaří, pánbíčkáři jsou pokrytečtí, sedláci keťasí a hospoda je plná kritických řečí. Obhajoba kolektivizace, družstev je vystavěna na jeho úhlu pohledu a opozici matky (velké dílo pro všechny X moje!). Oproti dřívějším budovatelským dílům je zde snaha o zobrazení kolektivizace jako komplikovaného procesu, který přináší i sporné momenty (např. plačící matka lehající si do cesty traktoru při rozorávání mezí). Když se Honzík stane předsedou JZD a zadaří se mu, vyslouží si na konci šestého dílu několikaminutový potlesk. Družstvo je pro něj vždy na prvním místě, i osobní život jde stranou a ani na ženění není čas. Ale do strany konečně vstoupí! I VŠ dokončí (promoce – opět obří potlesk) a pak se konečně poprvé ožení. Nové výzvy, pořád „pařez“, ale paní Věra mu uteče zpátky do Prahy. Rok 1968 je „překryt“ smrtí matky, ale díla minulého se i přes „agitaci chrapounů“ nezříká („být s velkou myšlenkou v časech dobrých i zlých“). Nakonec návrat femme fatale Marie a otevřený, už normalizační, happy end. Tento seriál vnímám jako mnohem „nebezpečnější“ než pozdější normalizační díla, protože je poměrně sofistikovaně vystavěný a propaganda zde není často explicitní (i v některých komentářích kolem se můžete dočíst, že jej uživatelé nepovažují za agitku). Přerod Hamra v komunistu se jeví jako organický proces, jako nevyhnutelný dějinný vývoj a černobílá kamera nám dodává na pocitu, že sledujeme objektivní historický film. Diváci bez hlubších historických znalostí ho tak skutečně mohou brát a na jeho základě si utvářet mylné obrazy o tehdejší době a událostech. ()
Celkem dobrý seriál,který ukazuje vývoj vesnice v pohraničí,kdy chudáci najednou dostali majetek.Oproti dnešním seriálům předvádí celkem reálně osudy lidiček na venkově.Výborný herecký výkon předvedla Libuše Havelková. ()
Tomuto seriálu sa akurát hodí tá jedna pekná červená hviezda. V súčasnosti to funguje ako komédia, ale za komančov to bola pre mnohých skutočná dráma. Výprava pôsobí ako lacná inscenácia, ale dejovo to chce byť epické dielo s presahom 30 rokov. Zábavné bolo sledovať, ako do izby v chajde počas 11 dielov pribúda elektrina, sporák, rádio, kachličky, tapety, nové dvere, lavica, kuchynská linka ....... A tie cifry, čo tam lietajú, čo koľko stálo, kto koľko zarobí....... hotová wikipedia. Silná manipulácia, propaganda a Dietlov najhorší seriál. Ani "Žena za pultom" sa "nechytá". ()
Ach ten Dietl, ten to vážně uměl vystavět. No nebudu vám mazat huby medem ani jinými ne tolik příjemnými věcmi, je to telenovela z prostředí budovatelského venkova. Během let plynoucí příběh Honzíka, nejmladšího synka z rodiny Hamrů, od krušných poválečných počátků až po skoro šťastné zítřky, útrapy lásky, intriky sousedů, hamižná rodina, agitačka za stranu... ale ty scény, to je báseň. Dietlova síla je v charakterech a Sokolovský odvedl někdy až obdivuhodnou práci při jejich interakci. Hlavní hrdina je inteligentní charakter s kapitalistickými vlohami, který, ač má své chyby, vždy zůstává lidský. Ideální soudruh. Tenhle seriál se strašně příjemně sleduje, že člověk si tu místy až naivnost neuvědomí. Výborná oddychová zábava z dob, kdy zápletky a dialogy ještě nebyly jako bla bla bla, i když se jen blábolí... ()
V tomto komunistickém škváru se mi navždy zprotivili dva herci-Satoranský a Havelková.Já chápu, že se v 70. letech takové role těžko odmítaly,ale radši bych si píchl do žíly petrolej, než se této zrůdnosti propůjčit.Líbí se mi příspěvek Brouka, jen bych dodal, že kdyby seriál pokračoval do 90. let, jezdil by soudruh Satoranský pravděpodobně Mercedesem ()
Vážně dost špatné a to jsem měkkosrdcatá. A Hamrovic maminka je na internaci na uzavřeném oddělení sanatoria pro duševně choré. ()
Pár poznámek: 1. Že Hamrovi nikdy nevlastnili hlídacího psa, nebyla náhoda, dokud Havelková alespoň trochu vládla silami, žádného nepotřebovali. 2. Seriál alespoň zezačátku nepůsobil úplně černobíle, vyznamenávala se zejména výše zmíněná Havelková („v pohraničí je velký bohatství“, „k čemu by byla válka, kdybychom si nepolepšili“), hezky ukazoval, že Sudety byly pro Čechy to, co klondajk pro Američany. 3. Jaký je rozdíl mezi Colombem a Moučkou? Moučka má skleněný obě oči. 4. Třetí díl byl plný zázraků – nejmladší z rodu Hamrů zestárl během měsíce o dvacet třicet let, zatímco ostatní zůstali stejní, Vala přišel během chvilky ke třem dětem a kverulanta Lohniského nabila atmosféra v únorové Praze natolik, že se stal nadšeným komunistou. 5. Ve čtvrtém díle už byli všichni komunisti na přesdržku, a tak mi udělalo velkou radost, že časem přes tu držku někteří dostali (Vala pořádně od osudu, Pešek aspoň tak symbolicky, když po několika dílech šel do penze, juchů) 6. Komunisti měli pravdu, jednotná zemědělská družstva skutečně náramně zvedla úroveň života. Lidi přestali pracovat a stejně neumřeli a měli se dobře. Jenom Hamr tuhle vymoženost nepochopil a v době masopustu místo veselení nosí dobytku kbelíky s vodou, aby ostatní morálně zahanbil. 7. Anglický překlad názvu seriálu je špatně, správně by měl znít „Youngest of the Iron-mills Family“. 8. Dlouhé spory se vedou o to, kdo vlastně udal Prachaře, kdy si pro něj příslušníci veřejné bezpečnosti přišli těsně před tím, než provdal svoji dceru za Hamra. Podle mého názoru se udal sám, neboť slyšel od kovaného komunisty Bláhy, že „svatebčani pojedou na obřad všema našima traktorama!“, a té ostudy prostě nechtěl být svědkem. 9. Se divím, že Jeníka Hamra, když byl takovej odborník zejména přes semeno, nenapadlo jednoduché řešení neustálých překážek, které okolí kladlo jeho vztahu se Šulcovou. Měl jí zkrátka naprcat dítě a bylo by, rodiče už by se určitě neodvážili stát v cestě. 10. Překvapilo mě, že jednoho z družstevníků hrál i strýček Jedlička, ale ono je to logické… Družstvo nemělo peníze na skutečná hospodářská zvířata, a tak je Jedlička před kontrolou imitoval (tzv. systém Potěmkinových JZD). 11. Pořád mi není jasné, jak Hamr z lemplů vychovával pracanty. Jeden díl končí tím, že Hamr sebere otráveným členům zuboženého družstva záhumenky, začne prodávat písek z pískovny a v dalším dílu už si vozí zadek v luxusním vozu a je předsedou nejbohatšího družstva široko daleko. 12. Ten starej komouš, kterýho hraje někdo, jehož jsem viděl poprvé v životě, jehož jméno neznám a ani ho v tom místním telefonním seznamu účinkujících hledat nemíním, byl dokladem, že se socialismus v šedesátých letech alespoň v některých oblastech zcela vyrovnal západním společnostem. Páč ty jeho nápady lze vysvětlit pouze intenzivním braním LSD. Sloučí neúspěšná družstva s veleúspěšným, předsedu veleúspěšného družstva Hamra sesadí a dosadí do vedoucí funkce kádra z jednoho neúspěšného družstva. A sesazeného pošle studovat do Prahy, nešťastný divák pak dva díly musí poslouchat jeho lamentace, jak už je ve třiceti na učení děsně starý. 13. Hamr, kterej v padesátých letech zachránil družstvo prodejem písku, tvrdě a pohrdavě odmítá podobné nápady podnikavých družstevníků v r. 1968. 14. V souvislosti s bodem 13 – Zatímco pro Rychlé Šípy byla nejhorší nadávka „plantážník“, pro Hamra je to „živnostník“. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by tohle slovo pronášel s takovým odporem jako Satoranský (snad kromě ministra Mládka a jeho parazitů). 15. Dietl mě překvapil, že se padouch Prachař objeví v dílu o roce 1968 mi bylo jasné, ale rozhodně jsem nepředpokládal, že se tam objeví jako kajícník a nakonec uzná, že měl Jeník Hamrů pravdu. No, asi se vše připravovalo na červenoknihovní závěr, přece jenom uvědomělý předseda si nemůže vzít dceru nepolepšeného reakcionáře. 16. Hamr byl jasným příkladem, že i mamánek to může dotáhnout na místa nejvyšší. Do čtyřiceti padesáti u maminky a jen co mu umřela, si tam nastěhoval další babu ze sousedství (babu jako doopravdy babu, né babu jako přenesenou babu). () (méně) (více)