Notting Hill

Vždycky když jde Notting Hill v televizi,rád se na něj kouknu.Je to prostě strašně příjemná romantická pohodička,která člověka nikdy nezklame.Julia je zde překvapivě krásná a Hugha Granta jsem měl rád vždycky.Nejvíc mě ale vždycky dostává Rhys Ifans v roli spolubydlícího.Jedna z nejlepších romantických komedií. 80 % (24.03.2009)

Pamatuji se, že před lety jsem snímku vytýkal, že scénář (překvapivě Richard Curtis) hodně vaří z vody a tahá vysoce nepravděpodobné zápletky z nějaké vrchní zaprášené police. Ač neříkám, že Curtis k nevyhnutelnému (tedy že to dobře skončí) směřuje bez šarmu. Dialogy jsou fajn, ale některé situace prostě dřou. Moc nedrží pohromadě, postavy jednají iracionálně (u těch šílených vedlejších je to ku prospěchu, ale u hlavní dvojice nikoli) a vlastně to platí i dnes. Ale tenhle kus má prostě sympatickou atmosféru a hlavně nebezpečně okouzlující Julii Roberts, která snímek táhne silou i elegancí koňského spřežení. Nedělá zbytečné exkurze do umělečtější sféry, prostě jí sedí žánr romantické komedie a my za to můžeme být jenom rádi. Její proslulý úsměv tentokrát okouzlí intelektuálního britského knihkupce. A nejen její rozzářený výraz. Hraje totiž hereckou hvězdu první velikosti, která tohohle outsidera dostane do kolen. Ač i ona má své slabší stránky: špatné zkušenosti s bulvárem, se špatnými muži, se špatným výběrem rolí, se sebejistotou v nízkých číslech, a prostě nechávajíc se volně unášet proudem. S novým „zřejmě přítelem“ se citově stabilizuje, začne brát jiné role, než brakové sci-fi a prolomí hranici, že mezi obyčejnými lidmi a hvězdami stříbrného plátna může vzniknout poměrně normální vztah. Fandit mu bude skupinka docela fajn přátel, včetně velšského spolubydlícího (skvělý Rhys Ifans), který postrádá určité civilizační návyky, moc si nepere a tu a tam zhltne majonézu namísto jogurtu. To už jsme ale v pasáži, kdy ona znovu opouští jeho „malý svět“ a divák trošku trne, proč se tak vzdalujeme něčemu životnému a proč se tak moc spoléháme na prachobyčejnou náhodu (zvlášť když jeden žije v Londýně a druhý za oceánem). Ne každému navíc sedne mrkáček Hugh Grant, který tak trochu kopíruje sám sebe. Poloha plachého zajíčka, který disponuje i jistou dávkou sebeironie, ale k němu holt už tak nějak patří. Ale ať to shrnu a obhájím si ty své čtyři hvězdy (ač to vzhledem k výše uvedenému může vypadat všelijak). Notting Hill je velmi silný v jednotlivostech, má neodolatelnou hlavní představitelku, slušné emoce, britský šarm, dobře zvolené songy, zručnou režii a pohodovou atmosféru. Takže asi tak.. (17.02.2016)

Příjemná romantická komedie, která mohla být vynikající, kdyby byla celá stejně zábavná jako její první půlhodina. Jenže hluchá místa se tu bohužel najdou a úplný konec, těch několik závěrečných sekund, je na můj vkus příliš doslovný a přebytečný. Ale Grant jako údajný reportér časopisu ´Kůň a pes´ je geniální :"Ztotožnil jste se se svojí postavou?" "Ne." "A proč ne?" "Protože hraju psychopatického lidožravého robota."......:o))) (25.11.2003)

Bude nejlepší, když o tomhle nikomu neřeknete.“ – „Dobře. Jo. Nikomu. Občas jenom sám sobě, ale nebojte. Nebudu tomu věřit.“ A zazvonil konec a pohádky byl konec. A právě za už příliš přeslazený závěr společně s Williamovými přáteli (v čele pošuk Spike) strhávám jednu hvězdu. S menším úbytkem humoru, způsobeným pumpováním větších dávek romantiky, jsem neměl žádný problém (snad až na závěrečnou tiskovku, ta už drhla), ostatně tak to funguje u většiny žánrových počinů. Ale stejně je to trochu škoda, když člověk vezme v potaz fakt, že dlouhou dobu se tu střídalo na poměry romantického filmu nezvykle hodně podařených hlášek a vůbec vtipných situací. Každopádně Hughův plachý William je naprostý sympaťák, Juliina hvězdná Anna zas odzbrojuje okouzlujícím úsměvem a chemie mezi nimi rozhodně je. Nesmím také opomenout výborný soundtrack a v epizodních roličkách Emily Mortimer (velmi půvabnou) a Dylana Morana (prostě svého, navíc nevím, jestli to byl úmysl, ale ta předzvěst knihkupectví Black Books mě pobavila sama o sobě). Silné 4* (a možná hodnocení ještě časem zvýším, tedy až si zvyknu/smířím se s oním koncem). „Nezapomeňte, že slečna Scottová také ráda mluví o svém dalším projektu, který se bude točit někdy v létě.“ – „Ach, ano, skvělé, skvělé. Budou tam nějací koně? Případně psi. Víte, naše čtenáře fascinuje oboje. - Bude se to odehrávat v ponorce.“ – „Aha. To je smůla.“ (07.09.2013)

Ještě před dvěma lety by mě to ani ve snu nenapadlo, ale podobné romantické komedie se pro mě stávají tou nejvyhledávanější a nejjistější zárukou skvělé zábavy. Nejdříve Láska nebeská, potom Jak na věc a teď i Notting Hill- to všechno jsou naprosto precizně a s láskou napsané příběhy, které obrací obvyklá klišé ve svůj prospěch a dokáží diváka i na dvě hodiny dokonale okouzlit. Asi není náhoda, že ve všech zmíněných filmech hrál Hugh Grant, který určitě patří k těm nejsympatičtějším britským hercům současnosti, ani že dva z nich má na svědomí vynikající scénárista Richard Curtis, jehož inteligentní humor prostě nemá ve filmové branži obdoby. Tady je ještě podpořila rovněž dokonalá Julia Roberts a několik dalších členů Grantovy povedené rodinky, kteří k výsledné kvalitě téhle romantické podívané přispívají také nemalým podílem. Formálně se sice jedná o nejslabší film z uvedené trojice (proto pouze 4*), ale sakra, já mám tyhle slaďáky docela rád.. :)) (08.12.2012)