Cesta za vítězstvím

Mám rád sportovní dramata dle skutečných událostí a každé takové drama mě velmi potěší. Narazil jsem na Cestu za vítězstvím a marně pátrám v paměti jestli jsem již viděl nějaké takovéto sportovní drama z basketbalového prostředí. Byl jsem tedy dvakrát tak spokojen a Cesta za vítězstvím nezklamala. Samozřejmě je film podle skutečných událostí, tak musí nutně obsahovat silný příběh. Zde jde o pronikání "černochů" do NCAA. Bál jsem se, že Gartner bude sázet především na jasně definovanou rasovou linii snímku. Díky bohu je v popředí zájmu samotná hra a jednotlivé problémy hráčů. Film jsem si tedy užil, jelikož podobných sportovních dramat pro mě není nikdy dost. (10.07.2011)

Velmi příjemný film o sportu, který je pro mě nejlepším sportem na světě. Určitě tento film obsahuje spoustu klišé, ale určitě patří k těm lépším sportovním dramatům. Prvky rasismu se objevovaly ve všech druzích sportů (běloši nechcou hrat spolu s barevnýma), ale zde se mi zachycení vztahů mezi basketbalisty velice líbil. Ohledně zápasu ani nemluvně, místy jsem při sledování filmu fandil a někdy nadaval, ať ti kluci pořádně máknou :). 70% (17.04.2008)

Z mého pohledu tomuto "basketbalu" nic nechybělo. Napětí od začátku do konce jak v zápasech, tak i mimo ně. Dobrá kamera a střih a vystupňovaná atmosféra na palubovkách poháru vysokých škol ukazují hru, kterou černí hráči udělali ještě lepší. Emotivní snímek o útlaku, víře, oddanosti a bojovnosti...jo a taky o basketbalu. :-) 80% (04.04.2009)

Film je natočen podle skutečných událostí. Docela se povedlo vybalancovat dva hlavní faktory filmu - rasismus a basketbal. Obojího je tak akorát, vzájemně se to doplňuje a film nikde nedře. Pravda, chvílema trochu nudí (ale jen mírně) a některý pasáže mě připadaly zbytečně lacině efektní. Stejně tak celej film trochu zaváněl lehkým manipulováním diváka. Což ale přesně sedí na film producenta Jerryho Bruckheimera. Jelikož jsem prošvih první asi dvě minuty filmu, tak to, že to produkoval jsem zjistil až na konci. A celkový vyznění filmu jeho stylu celkem odpovídá (natočíme to tak, aby to diváka bavilo a emoce z něj vytřískáme za každou cenu). Nakonec proč ne... (09.07.2011)

Nemá cenu si dělat naděje, už od uvodního songu je naprosto jasné, jak film skončí a jek bude mít následky. Co ale jasné nebylo, a já na to koukal jako tele na nové vrata, byly perfektní herecké výkony a kouzelná kamera, která vás doslova posadila mezi fanoušky, a Josh Lucas ve své životní roli. No prostě slast se na to dívat. I přes očekávaný konec mě napínavé chvilky držely ve varu, chvílemi i lehce nabudily, abych týmu z Texasu fandil. A například oproti Damned united má film grády, spád a prostě celkově odsypává a to nemůžu nechat bez povšimnutí. (10.03.2010)